
Čeští házenkáři na mistrovství světa? To je skutečnost, která se nestává moc často, a když už se na finálový turnaj reprezentanti kvalifikovali naposledy, před dvěma lety odstoupili vinou covidové kalamity v týmu těsně před zahájením šampionátu v Egyptě. A na tom právě probíhajícím v Polsku a Švédsku znovu chybí potom, co nestačili v baráži na Severní Makedonii. To už bylo se španělským koučem Xavierem Sabatem na lavičce, který momentálně zkouší sázet i na mladou nastupující generaci. Ta by se za pár let mohla dočkat několika vrcholů. Tahounem by mohl být i Pavel Chotěborský.
Jedním z nováčků, který se může stát stabilním členem elitního výběru, je teprve devatenáctiletý lovosický házenkář Pavel Chotěborský, jenž útočí se severočeským celkem na domácí titul a zároveň si na konci minulého roku odbyl premiéru v „áčku“ při zápasech v Lotyšsku. K tomu počátkem ledna nastoupil za reprezentační juniorský výběr v kvalifikaci o postup na mistrovství světa této kategorie.
Co pro vás debut v seniorské reprezentaci znamenal?
„Musím říci, že kolektiv v národním týmu mě přijal v pořádku. Kromě mě tam byla i spousta dalších nových hráčů, které si chtěl vyzkoušet trenér Sabate. Trénovat a hrát pod ním bylo pro mě velkým zážitkem. Je to španělský odborník s nejvyššími zkušenostmi. Na klubové úrovni působí v polské Wisle Plock, předtím trénoval maďarský Veszprém i tamní reprezentaci. Jeho rukama prošly legendy házené.“
Bylo pro vás těžké přeorientovat se z reprezentačního áčka na juniorský tým?
„Z Lotyšska jsme se vrátili 30. prosince a hned 1. ledna jsem nastoupil do juniorské reprezentace. Kvalifikace se hrála ve městě Pescara a bohužel jsme na světový šampionát nepostoupili, protože ze tříčlenné skupiny, v níž jsme prohráli s Polskem a Norskem, se radoval jen její vítěz. Přesto si myslím, že v juniorech se pod vedením trenéra Petra Pauzy sešlo dost dobrých hráčů s perspektivou dalšího růstu.“
Jak jste vstřebával únavu z náročného programu?
„Přiznám se, že byla velká. Po návratu z reprezentačních akcí jsem si dal krátký odpočinek, než jsem se znovu zapojil do klubové přípravy v Lovosicích.“
Lovosice vedou extraligu a mohly by získat první titul ve své historii. Pomýšlíte na zlato?
„Dosud jsme prohráli jen dvakrát s Plzní, mezi tím jsme měli dlouhou vítěznou šňůru. Zatím jsme zvládli první půlku sezony bez nějaké krize a doufám, že už nepřijde. Držíme pospolu a věřím, že i kdyby se občas prohrálo, tak nás to nerozhodí.“
Jak se vám hraje v Lovosicích po boku čtyřicetileté legendy a bývalého reprezentanta Pavla Horáka, který se před sezonou vrátil domů z německé bundesligy?
„Pavel je po svém letním příchodu z Kielu osobností na hřišti i v kabině. Loni nebyla šatna úplně v pořádku a někdy byla rozhádanější. I díky přítomnosti takové persony jsme se stmelili a vystupujeme jako jeden tým.“