Čtvrté místo. Zase. Stejně jako před čtyřmi lety v Pchjongčchangu. A stejně jako před dvanácti v Turíně. Tehdy Martina Sáblíková „bramboru“ oplakala. V sobotu se z ní po závodě na tři kilometry těšila. K cennému kovu chyběla vteřina a sedm desetin. „Jsem hrozně spokojená. Dva dny před startem jsem se trochu sesypala,“ přiznala po závodě. Zvládla se ale nahodit. Vzhledem ke čtvrteční „pětce“ budí výsledek znovu medailové naděje.
Když startovaly první jízdy, sama zůstávala hluboko v suterénu Ledové stužky, pekingské haly s rychlobruslařským oválem. Nahoru po schodech se Martina Sáblíková vydrápala až v polovině závodu, kdy po ledě kroužila rolba. Na zádech táhla batoh, který div nebyl větší než ona.
Přes hlavu si přetáhla šátek. Nazula brusle se zlatými noži a šla se rozjezdit. Chtěla si oťukat led, který jí v tréninku moc nevoněl. „Je nevyzpytatelný, jiný. Nemá srovnání s žádným jiným ledem, na kterém jsem kdy jela,“ říkala den čínskou premiérou.
Taky přiznala nervozitu. Parťačka Nikola Zdráhalová ji musela uklidňovat. „Z ní to člověk cítí. Je na tom trošku jinak než já. Je pod náporem fanoušků, kteří jí fandí, a nechce je zklamat. I to je pro ni hodně těžké. Každopádně si myslím, že nervózní byla dost, ale viděli jsme, že se s tím statečně poprala. Říkala jsem jí, že to bude dobrý, ať si to hlavně užije. Že to je hlavní, ať se neohlíží na ostatní. Je super, že tu i po zranění může znova být,“ poodkryla vzájemnou komunikaci Zdráhalová.
Připomněla tím nepříjemný úraz z úvodu ledna, který narušil možná rozhodující část přípravného procesu. Sáblíková v Collalbu spadla, narazila do mantinelu a bruslí se pořezala na vnitřní straně levého stehna.
Na startovní výstřel si Sáblíková musela počkat. Pistole měla v předchozí jízdě poruchu. Když pak ale hlasatel představil, kdo že se staví na lajnu k výstřelu, na tribuně vedle novinářských míst se spustil jásot. Hokejový tým si před tréninkem udělal výlet do nedaleké haly, aby Sáblíkovou podpořil. Přidali se i krasobruslaři.
Chtěla to odpískat
„Po tom, co mám letos za sebou, jsem si říkala, že už nemám možnost se soupeřkami bojovat. Jsem hrozně ráda za to, jak to dopadlo, sama sobě jsem ukázala, že to pořád jde,“ usmívala se pak Sáblíková, když přišla zmožená před novináře. Napila se, protáhla nohy, shodila batoh. Nasadila si respirátor a zpoza bariéry dlouze odpovídala na otázky.
V závodě nebyl na české ledové královně patrný ani náznak rozklepanosti. O dva dny dřív se přitom dle svých slov sesypala. „Vůbec nechtěla startovat, chtěla to odpískat,“ říkal trenér Petr Novák. Společně ale sebevědomí dokázali rychle nahodit.
Čas v závodě měla čtvrtý nejrychlejší.
V rozjížďce jela s Kanaďankou Ivanie Blondinovou. Startovaly jako osmé v pořadí. Po nich šly na řadu hlavní favoritky. Po své jízdě skočila Sáblíková do čela. „Jedeš na to! Udrž to! Pojď!“ křičel trenér Novák během jízdy. V báglu měl schovanou vlajku. „Kdyby náhodou…“ usmál se pak a lehce zklamaně vydechl. Logicky. Standarta zůstala schovaná. Příští šance na její rozvinutí bude ve čtvrtek, to Sáblíkovou čeká oblíbená pětikilometrová distance.
Ještě před poslední jízdou však byla druhá. Stačilo, aby jedna závodnice zajela pomalejší čas a měla by medaili. Že by selhala Nizozemka Irene Schoutenová, letošní suverénka disciplíny? Těžko. Naděje se tak upínaly k tréninkové partnerce Sáblíkové – Italce Francesce Lollobrigidové. Ale nepomohla ani ona.
Sáblíková spadla na čtvrtý flek. Byla pak první, kdo stříbrné kamarádce gratuloval. „Klobouk dolů před tím. Jela skvělý závod, čas, který holky zajely, je mazec,“ uznala Češka. Na poslední olympiádě byla na trojce rovněž čtvrtá. Od medaile ji dělilo 52 setin sekundy. Tentokrát to bylo výrazně více – 1,7 sekundy.
Pod pěti kruhy už Sáblíková v kariéře získala šest medailí. Z toho tři nejcennější. Další zlaté cinknutí by ji poslalo před Emila Zátopka, lepší bilanci z her už by měla jen Věra Čáslavská. Olympiáda je pro ni kouzelným místem, na němž každý rok rozkvete. První poupě vykouklo v sobotu. Uvidí ve čtvrtek hladový český divák víc?
Novák: Mít lepší soupeřku, bere medaili |
„Už na začátku sezony měla Martina zdravotní komplikace. Podařilo se to srovnat, dát dohromady. Druhá věc je ta, že celý plán narušil úraz. Martina říkala, že se pouze řízla, ale jen takové říznutí to nebylo. Ale tím se nemá cenu zabývat. Vždycky říkáme, že na startu se nikdo nikoho neptá, co komu bylo. Prostě teď ukaž, co umíš. Původně jsem si myslel, že osm devět lidí má šanci stát na bedně. V sobotu se ukázalo, že ne. Martina znovu předvedla, že s ní nadále musejí počítat. To je to, co mě hřeje. Přes všechny problémy se všichni museli Martiny bát. Věřím, že kdyby k sobě měla ve dvojici rovnocennou soupeřku, aby se tahaly, asi by to cinklo. Přesto se ale skvěle zvedla. Zvlášť po tom, co se den před závodem sesypala. Chtěla se z něho odhlásit. Padla na ni aklimatizace. V pátek si myslela, že bude třeba desátá. Dopoledne před závodem přišla a ptala se, jestli jdeme na led. Začala třepat nohama, že by šla klidně už na start. Tak říkám, že je rozhodnuto: žádný trénink, jdeš rovnou. Najednou se úplně změnila. Na led jsme nešli, říkám, že teď už stejně nic nenatrénuje. Byla natěšená na start a také to předvedla. Pro mě to bylo až překvapení, jak disciplinovaně začala. Přesto, že jela sama. To byl ten největší problém v boji o medaili. To, co jsem křičel, jela. Schoutenová dojížděla rychle Lollo, ta padala. Říkal jsem si fajn, máme bronz. Italka se ale chytla a znovu začala jet za Nizozemkou. Dvě kola do cíle jsem věděl, že placku Martina nezíská. Na pětce by to mohlo být jiné.“ |
Zprávy ze dne 15. února 2022
HOKEJ: Jako první se trefil Lukáš Klok, v závěru zápasu v přesilovce ještě dal gól naděje kapitán Roman Červenka, ale český tým na turnaji končí. Podívejte se na SESTŘIH prohry se Švýcarskem...
HOKEJ: Po vyřazení národního týmu v osmifinále se bezpochyby bude řešit osud trenéra Filipa Pešána, jeho případné odvolání a možného nástupce. „Trenér zmůže hodně, ale jsem sám zvědav, jak to dopadne. Nebudu Filipa kritizovat, ale vyznívá to jako historický neúspěch. Otázka je na výkonném výboru,“ řekl Marek Sýkora. Koho by někdejší kouč vidět jako nového šéfa národního týmu? Určitě ne zahraničního kouče. „Česká veřejnost není připravená na zahraničního trenéra. Napadá mě Václav Varaďa. Možná ještě Radim Rulík jako asistent. Co Jarda Jágr? Ten ne, bude určitě ještě hrát," pousmál se Sýkora.
HOKEJ: Oba experti zhodnotili výkon kapitána Romana Červenky na olympiádě v Pekingu. „Roman Červenka může odletět z Pekingu se vztyčenou hlavou. Byl lídrem ofenzivy, střílel góly, byl vidět. I když je jistě zklamaný, on nezklamal. Skoro bych ale řekl, že to byl možná poslední zápas Romana Červenky v dresu národního týmu,“ myslí si Miroslav Horák. „Neměl jsem přehled o Červenkově formě ve Švýcarsku, chvíli jsem si říkal, že je to zbytečný tah, ale příjemně mě překvapil. Byl jedním z mála, který poslal gól nahoru. Nikdo jiný to pořádně nedokázal,“ dodal Marek Sýkora.
