Turínské prokletí prolomeno. Americká snowboardistka Lindsey Jacobellisová (36) se na své páté olympiádě konečně dočkala vysněného zlata. Jela si pro něj už před šestnácti lety v Turíně. Jenže předposlední skok vyšperkovala frajerským chycením prkna. Spadla, díky náskoku skončila alespoň druhá. Ve Vancouveru a v Soči vyhořela, v Pchjongčchangu ji z pódia vytlačila Eva Samková. V Pekingu teď Jacobellisová paradoxně vůbec poprvé nepatřila mezi adeptky na zlato. A vyhrála! „Byla to dlouhá cesta, plná vzestupů, pádů a zranění. Jsem šťastná!“
Emotivní příběh americké legendy se zlatým koncem vehnal slzy do očí i české reprezentantce Evě Samkové. Zlatá ze Soči a bronzová z Pchjongčchangu svedla na snowboardcrossových tratích s Jacobellisovou hromady soubojů. Kvůli nešťastnému zranění těsně před olympiádou její boj sledovala pouze na dálku jako spolukomentátorka České televize.
„Já jsem snad dojatá,“ hlesla Samková po zlaté jízdě. „Úžasný příběh. Neskutečné, jak to všechno vydržela.“
Jacobellisové přezdívají jí Lucky Lindsey. Půvabná rodačka z Danbury v Connecticutu pětkrát vyhrála mistrovství světa, desetkrát prestižní X-Games. Ve Světovém poháru ovládla 31 závodů, což je absolutní rekord mezi ženami i muži. Na olympiádách ji ovšem provázela smůla. Jako by si ji při premiéře v Turíně 2006 k sobě přitáhla sama.
Parádička „přitáhla“ smůlu
Jela si suverénně pro zlato, jenže předposlední skok vyšperkovala frajerským chycením prkna. Po zbytečné parádičce pro diváky skončila v kotrmelcích, do cíle se dostala alespoň jako druhá. Jacobellisová později říkala, že se chycením prkna snažila vyrovnat stabilitu. Buď jak buď, na dalších olympiádách pak sčítala jen zklamání.
Ve Vancouveru minula bránu v semifinále, v Soči ve stejné fázi závodu upadla z prvního místa. A bez medaile skončila i v Pchjongčchangu, kde ji limitovalo třikrát operované koleno. Jela pod prášky proti bolesti. Skončila těsně čtvrtá, ve finiši ji předčila Eva Samková.
„Jasně, mohla bych být naštvaná, ale k čemu mi to pomůže?“ reagovala Jacobellisová. „Jela jsem nejlépe, jak jsem mohla. Nezranila jsem se, koleno vydrželo. Měla jsem s ním velké problémy, takže je skvělé, že můžu chodit a závodit...“
Vzdát se tehdy rozhodně nechtěla. Že by však vydržela ještě i do další olympiády? To se zdálo být nereálné. „Co se dá dělat, bude si muset vydržet do šestatřiceti let...“ prorokoval bývalý reprezentant Michal Novotný pro Sport. „U holek to reálné je, jen musí zůstat extra fit. A těžko říct, kolik mladých se objeví. Lindsey má hodně zkušeností, ale mladé holky zase umí věci, které už ona ne. Už to není tak, že by byla obrovská favoritka a zbytek pole jako by tam nebyl.“
Jdu na lov!
Přesně v takové roli přijela Američanka do Pekingu. Tři dlouhé roky byla bez vítězství! Naposledy se radovala v únoru 2019 v závodě Světového poháru ve Feldbergu. Vůbec poprvé se tak o ní před olympiádou nemluvilo jako o favoritce na zlato. A to i přesto, že chyběla zraněná Samková.
V kvalifikaci zajela Jacobellisová pátý čas. Hned v první rozjížďce se její olympijský sen málem rozplynul. „Úplně jsem pokazila začátek, musela jsem jít na lov,“ popisovala pro NBC Sports. „Povedlo se! Tohle mi dodalo energii, pak už jsem měla starty lepší.“
Když uspěla v nabitém semifinále, kde za sebou nechala i obhájkyni Michelu Moioliovou z Itálie, největší tlak z ní spadl. Ve finále si jela suverénně pro zlato od startu až do cíle. Soupeřkám nedala šanci. A na posledním skoku...se soustředila. Žádné zbytečné parádičky. „Vlastně jsem už po semifinále měla pocit, že jsem vítězkou. Byla to dlouhá cesta, plná vzestupů, pádů a zranění. Jsem šťastná.“
Zlaté loučení legendy?
Zlatá olympijská mise, která může být definitivní rozlučkou snowboardové legendy, dojala i Evu Samkovou. „Jela skvěle!“ Znovu se ukázalo kouzlo adrenalinové disciplíny.
„V tom je krása našeho sportu,“ říkala už dřív Jacobellisová. „Je nepředvídatelný. Může být hodně drsný, je v něm spousta bláznivých pádů. Je v něm všechno, co diváci milují. Hodně proměnných, které nemáme pod kontrolou. Můžete trénovat, jak chcete, dát do toho všechno. Jedete první a během okamžiku jste mimo. Proto je tento sport tak často frustrující, stejně jako odměňující. Všechno se může otočit na desetníku. A já to vždy brala tak, jak to přišlo.“
JACOBELLISOVÁ NA ZOH | |
| Peking 2022 | 1. místo |
| Pchjongčchang 2018 | 4. místo |
| Soči 2014 | 7. místo |
| Vancouver 2010 | 5. místo |
| Turín 2006 | 2. místo |
Zprávy ze dne 11. února 2022
HOKEJ: „Švýcaři mají v lize hráče ze zámoří, ale nejsou to záplaty. U nás je třeba Peter Mueller, vynikající hráč. Ale to je jeden. Když si někoho vezmou Švýcaři, tak si ho proklepnou, samozřejmě je to i pak o otázce peněz. Pak přebírají zámořské prvky do své hry a jsou tam, kde jsou,“ konstatoval Ručinský.
HOKEJ: „Švýcaři se mi proti Rusku líbili. Hráli dobře kombinačně. Moc se mi líbí. Mají vzestupnou tendenci. Hrají výborně, kompaktně. Nemůžeme se na ně koukat jako na dřívější Švýcarsko. Je to těžký soupeř, vždy nás zápasy s ním bolely, i když byl hluboko pod námi,“ řekl o Švýcarsku Martin Ručinský.
HOKEJ: „Do olympiády 1998 jsme taky neměli ani medaili. Akorát jsme se v roce 1996 podepsali pod největší průšvih českého hokeje na Světovém poháru. Až pak jsme se naučili vyhrávat,“ pronesl Martin Ručinský před soubojem Česka se Švýcarskem.
HOKEJ: „Máme v sestavě hráče, kteří by góly měli umět dávat. Můžeme se vždy bavit, jak by to vypadalo, když by tam byl někdo jiný. Nerozumím tomu, že z takového tlaku nedáme branku. Nevím, jestli to mají kluci v hlavě, že prohráli v sezoně tolik zápasů. Spíš bych se soustředil na to, hru zjednodušit. Tlačit se před branku, aby brankář neviděl…,“ prohlásil Martin Ručinský.
HOKEJ: „To, jak jsme na tom špatně v prvních třetinách, je alarmující. Sedm prohraných v sedmi zápasech, navíc se skóre 1:14, to je k zamyšlení,“ poznamenal Martin Ručinský k vstupům české reprezentace do zápasů v této sezoně.
HOKEJ: „Proti Dánsku se mi líbil vstup do zápasu. Měli jsme tlak, pár šancí. Dánové ale dali dva góly, které jsme neměli dostat. Dlouhodobě nás trápí koncovka, nemůžeme dávat góly. Kdybychom se v úvodu střelecky prosadili, vypadalo by to asi jinak,“ vrátil se ve Studiu iSport před zápasem se Švýcarskem k úvodnímu duelu národního týmu na ZOH proti Dánsku Martin Ručinský.
HOKEJ: Očekával se debakl. Jenže ten nepřišel. Extrémně bojovným výkonem české hokejistky dlouho deptaly amerického obra. Co na tom, že první střelu na branku zapsaly až ve 23. minutě. Jednoznačně nejlepší hráčkou byla brankářka Klára Peslarová, která spolehlivě drtila soupeřovu psychiku. „Byla na nich vidět frustrace. Ukázaly jsme jim, že se svět netočí jen kolem nich,“ povídala pak gólmanka, která zastavila 55 ran! Inkasovala třikrát, Češky nakonec ve čtvrtfinále padly 1:4, do hry o medaile jdou ženy USA. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: „Jsme trochu zklamané, ale jsem hrdá, co jsme předvedly. Překvapily jsme naším výkonem hodně lidí. Ameriku jsme zaskočily. Po prvních pár střídáních jsme zjistily, že se s ní dá hrát. Nevyšlo to, ale jsem opravdu hrdá. Před gólem se mi to otevřelo, měla jsem před sebou prázdnou bránu, šlo o to jen to trefit. Co se týče výkonu naší gólmanky Kláry Peslarové, je jedna z nejlepších na světě. To, co předvedla, bylo něco úžasného a děkuju jí za to. Poprvé jsme hrály proti USA. Byl to zážitek, na který jen tak nezapomenu,“ uvedla bezprostředně po utkání s USA (1:4) v rozhovoru pro Českou televizi autorka jediné české trefy Michaela Pejzlová.
