Temná místa plaveckých hvězd. Život? Jen tréninky a závody, přátelé mimo bazén neexistují

Když začal světový šampionát v Singapuru, Ariarne Titmusová byla v suchu, daleko od mistrovského bazénu v OCBC Areně. Oblékla si červený kostýmek a pro australskou stanici Wide World of Sports vyprávěla o šancích svých soupeřek.

„Miluju vítězit, ale musela jsem se naučit opravdu oslavit vítězství, spíš než donekonečna hledat nový cíl,“ hlásila Titmusová koncem jara z reklamy na šperky od Tiffanyho.

V životě čtyřnásobné olympijské šampionky a světové rekordmanky na 200 metrů kraul, která si díky svým výkonům v bazénu vysloužila všeříkající přezdívku Terminátorka, je zkrátka všechno jinak.

Titmusové je teprve čtyřiadvacet, ale už má za sebou plnohodnotnou kariéru plnou úspěchů. Plavání je sport hodně mladých závodníků. Případ dvanáctileté Číňanky Jü C'-ti je extrémní, na vrcholných akcích se ale běžně prosazují náctileté hvězdy, které ve sportu děsivé a monotónní každodenní dřiny poměrně brzy dosáhnou na vrchol. A řeší co dál.

Nekonečné hodiny v ubíjejícím drilu

„Po olympiádě jsem mentálně byla na opravdu temném místě,“ vysvětlila pro australskou pobočku agentury AP McKeownová, s dvěma zlatými a celkem pěti medailemi nejúspěšnější Australanka z Paříže. „Když spadnete z takových výšin dolů, začnete uvažovat, co dělat dál. Je těžké najít půdu pod nohama. Nevím, jestli si lidi uvědomují, kolik tlaku si na sebe nakládáme. Soustředíte se jen na plavání pro sebe, pro svou zemi a svůj tým. O vítězství přitom často rozhodují konečky nehtů.“

Závodní plavci začínají kariéry v útlém dětství, kdy se jim voda stává zábavným a přirozeným prostředím. Cesta nahoru ale vede nekonečnými hodinami v ubíjejícím drilu.

„Nemáme život mimo plavání. Je to jenom plavání. Uvědomila jsem si, že nemám žádné přátele mimo plavání, protože veškerý čas věnuju jemu,“ poznamenala kraulerka Mollie O´Callaghanová.

Na australské megahvězdy svítí slunce nejsilněji a temnější je i následný stín. Podobné problémy ale zažívají plavci na jakékoli úrovni výkonnosti.

„Bude to znít asi trochu špatně, ale mně hrozně pomohlo, když Leon Marchand i Kaylee McKeownová, plavci, kteří už řadu let vozí medaile, světové rekordy, zveřejnili, že po olympiádě nebudou startovat na mistrovství světa v krátkém bazénu, aby si psychicky odpočali. Říkala jsem si, že jsou extrémně psychicky odolní. Ale i oni jsou jenom lidi a taky potřebují oddych,“ popisuje reprezentantka Barbora Janíčková. „Vnímám to tak, že je na ně extrémní tlak. Já si nedovedu představit být v jejich kůži. Stačí mi domácí závody, když jdete z bazénu a říkají, že jste rozplavbu vykoupali. Když jste pod drobnohledem, jste top plavec… Vidím, kolik je toho tlačeno na Báru Seemanovou. Neskutečně ji obdivuju.“

V sezoně není čas na reflexi

Barbora Seemanová je taky ve specifické roli. V nadupané disciplíně na 200 metrů kraul se už od olympiády v Tokiu pohybuje v absolutní špičce. V Singapuru se počtvrté v kariéře dostala do finále globálního vrcholu. Míří ke stupňům vítězů, ale zatím jí pořád unikají.

„Vždycky po nějakém vrcholu si člověk potřebuje dát pauzu, reflektovat to, zhodnotit si pro a proti, jaká sezona vůbec byla. V sezoně na reflexi, jak to probíhalo, není tolik času. Je to úplně normální. Někdo si bere měsíc, někdo čtyři měsíce, někdo rok. Je to normální sportovní cyklus,“ vysvětluje Seemanová, která má za sebou roky, v nichž naplavala 2000 kilometrů.

Někdy může plavcům paradoxně pomoct zdravotní problém. Vytrhne je z rutiny a donutí je o budoucnost v bazénu bojovat, vážit si možnosti dřít a vyzkoušet si svoje limity. Prsařka Kristýna Horská si prožila hodně nepříjemné věci. Před třemi lety musela kvůli arytmii na operaci srdce. Další sezonu zase krátkodobě přestala vidět na jedno oko. Tyhle zážitky jí daly potřebný nadhled, když ji letos v přípravě na mistrovství světa trápil natažený vaz v koleni.

„Ještě před měsícem jsem byla zlomená, vůbec jsem nevěděla, jestli sem chci jet. Fakt mě bolelo koleno s každým kopem. V podstatě jsem čekala šestý týdnů na zázrak, až to přestane bolet,“ vysvětluje Horská. „Když jsem si zažila nějaké zdravotní problémy, tak mi došlo, že plavání je jenom plavání, a že život máme jenom jeden. Přišlo mi strašně malicherné se stresovat věcmi, kterými jsem se stresovala pár let zpátky. Nejsem samozřejmě ráda, že se mi to stalo. Na druhou stranu mě to posilnilo. Některé věci se mě nedotýkají jako předtím.“

Pomůže mentální kouč

Znakař Jan Čejka, někdejší juniorský mistr světa a olympionik z Tokia, se po nadějném startu do kariéry propadl do několika podprůměrných sezon. Pomohla mu víra a nezdolnost.

„Nikdy jsem neměl chvíli, kdy bych si říkal, že to nechci dělat. Do těžkých tréninků se člověku chce samozřejmě míň, kór, když vidí, že mu to nejde. Ale pomohlo mi, že jsme tyhle věci probírali s mentálním koučem,“ pochvaluje si Čejka.

Reprezentační tým v minulosti spolupracoval se sportovním psychologem Michalem Šafářem, který pomáhal například znakařce Simoně Kubové, dnes Rushton. Teď se o elitní plavce stará mentální kouč Jakub Hrubeš.

„Já mám sportovní psycholožku, s kterou už pět let spolupracuju, pomáhá mi se sportem, osobním životem i se školou,“ upřesňuje Janíčková.

Wellbrockův comeback

Nejen Čejkův případ ukazuje, že cesta z temného místa zpátky na slunce je možná. V Singapuru to dokázal například německý vytrvalec Florian Wellbrock. V Paříži byl bez medaile, v Singapuru zazvonil čtyřmi zlatými z dálkového plavání.

„V Paříži mě zničil tlak. Nedosáhli jsme, na co jsme trénovali. Myslel jsem na konec kariéry, ale po osmi týdnech jsem zase získal pocit, že se chci vrátit do vody,“ popisoval Wellbrock.

Kaylee McKeownová se ze své temné chvíle v Singapuru propracovala k dalším dvěma zlatým medailím. Na stovce znak zůstala jen tři setiny od světového rekordu a přidala i triumf na dvoustovce v rekordu šampionátu.

„Bylo hodně komentářů, které o mě říkaly, že se bojím prohrávat. Ale o to vůbec nejde. Mám strach prohrát sama se sebou. Pracovala jsem opravdu tvrdě, abych dokázala, že jsem dobrý sportovec a plavec. Nezáleží, jestli skončím první nebo poslední,“ řekla McKeownová.

McIntoshová po bronzu z osmistovky: Ten pocit už nikdy nechci zažít! Zlato slaví legenda

PlaváníMartin Hašek2. srpna 202519:20

Knedlovi finále MS uniklo, rozhodil ho Rusův problém: I takové taktiky jsou možné…

PlaváníMartin Hašek2. srpna 202515:45