Mají za sebou týden skoro jak v hladomorně. Miroslav Vraštil a Jiří Šimánek se znovu obětovali a na mistrovství světa v Račicích jim to na olympijském lehkém dvojskifu pomohlo až do finále. „Po závodě ale nemáte na nic chuť, je vám zle od žaludku,“ vysvětluje Šimánek po pátém místě, které je jejich druhým nejlepším výkonem na vrcholných akcích.
Tvrdě si to vydřeli, popasovali se s pozicí českých tváří světového šampionátu. Pár minut po cíli kousali zklamání, protože útok na vysněnou medaili nevyšel. Ale aspoň je v loděnici za cílem čekala krabice se sladkou odměnou.
„Od kamaráda jsme dostali koláč, takže si dáme trošku koláče. Ale my týden jíme málo, úplně se nepřejídáme. Po závodě nemáte na nic chuť, je vám zle od žaludku,“ říká Šimánek. „Možná večer, abych někoho nenaštval, možná nějakou limonádu si dám. Musíme počkat.“
V Račicích se to všude kolem hemží skoro dvoumetrovými chlapáky, za vesly se síla hodí. Jenomže tzv. lehkovážníci se musí držet zpátky, dvě hodiny před každou jízdou prokazují váhu pod sedmdesáti kily.
„Já tady týden sjíždím na youtubu michelinské restaurace, pak se jdu potrápit do místní jídelny. Taky si dělám celý týden chutě, ale teď je mi špatně,“ líčil Vraštil.
V Račicích to pro oba byla pohádka, která vyšla do ztracena. V rozjížďce na férovku zápolili s fenomenálními Iry Fintanem McCarthym a Paulem O´Donovanem. Pak dvakrát suverénně porazili Italy Pietra Rutu a Stefana Oppa, bronzové medailisty z Tokia.
Ve finále to ale byli soupeři, kteří určili tempo. Český dvojskif se ještě na pětistovce držel třetí, pak se ale kolem něj převalila konkurence.
„Dnes nás ale stálo hodně sil držet se s těmi nejlepšími. To byl rozdíl oproti ostatním jízdám, kdy jsme byli vepředu a pak když jsme přeřazovali, tak už to výše nešlo,“ vysvětlil Šimánek. „Složitě jsme v průběhu trati hledali tempo. Může se to stát, každý závod není posvícení. Měli jsme tři výborné závody a ještě jsme potřebovali čtvrtý, který bohužel nevyšel.“
Na poslední pětistovce sice Vraštila se Šimánkem hnaly zaplněné tribuny, borci ale v tu chvíli jeli pátí a boj o medaile se odvíjel kus před nimi. Suverénní Irové obhájili titul. Italové, kteří ve čtvrtfinále málem vypadli, brali stříbro před Urkajinci.
„Posledních sto metrů mi bylo fakt zle. Tam asi fanoušci trošku pomáhali, že to člověk nezabalí a snaží se něco zmáčknout. Ale když tam nic není, tak už to prostě nejde, je to takové mlácení prázdné slámy,“ procedil Vraštil. „Nemyslím, že by ostatní jeli líp. Irové nás na konci možná pohoupali i na vlně, ale to jsou monstra. Ten O´Donovan je úplně šílenec, jeden z nejvíc fit lidí na světě. Ti se jen tak nenechají porazit, i když to tak může vypadat…“
Vraštil s Šimánkem i tak navázali na své čtvrté místo z loňských olympijských her v Tokiu. Na šampionátu v Račicích byli opět jedinou posádkou, která se dostala do elitního finále.
„Nějakou dobu spolu jezdíme a já toho mám spoustu za sebou. Je vidět, že to chvíli trvá, než se člověk naučí jezdit medaile. Nejen, že na to musí mít, musí mít natrénováno, ale musí se to ještě naučit,“ přemítá Vraštil.
Spolu se postupně učí. A možná si ještě nechají prostor své zkušenosti prodat v cestě na olympiádu do Paříže. Přesto, že Vraštil za necelý měsíc oslaví čtyřicátiny.
„Trošku jsme si na vodě zavtipkovali na vodě, ještě se asi rozmyslíme,“ usmál se Vraštil.
„Myslím, že to je znamení, že bychom chtěli pokračovat, ale musíme si to nechat ještě uležet a promyslet. Ale s největší pravděpodobností ano,“ naznačuje Šimánek.
Vraštil má ale nejdřív jinou práci. V neděli sedne do letadla a vyrazí na Havaj, kde ho za dva týdny čeká nejslavnější Ironman.
„Tady jedete šest minut a pak nemůžete ujít sto metrů, tak potom představa devítihodinového závodu, to je noční můra. To je úplně nepředstavitelné, hlava to vůbec nepobírá…“ říká Vraštil. „Snažil jsem si to vůbec nepouštět do hlavy. Myslím, že ještě chvíli počkám. Snad si v letadle odpočinu, zacpu si uši, oči, nos, asi všechno, abych si odpočinul. Budu se snažit vypnout, ale ne zas moc, aby člověk potom neonemocněl. Jak z člověka spadne závodní stres, tak je náchylný, aby někde chytil virozu. Musím si dát pozor.“
