Jaroš k Dahlmeierové: Musela být skvělá horolezkyně. Ale je zaděláno na obří prů...
Sám má zkušenosti, kdy čekal čtyři dny na přílet vrtulníku pod slavnou i obávanou K2. Radek Jaroš měl tehdy štěstí v neštěstí, že to bylo v základním táboře. Zato Laura Dahlmeierová je po sesuvu kamení uvězněná přímo na hoře Laila Peak v Pákistánu a už dva dny se k ní nedostala pomoc. Jak vidí slavný český horolezec, který vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití kyslíkových lahví, její šance na přežití? „Byla by to nádhera, přeju jí to. Zázraky se dějí, ale bohužel ne úplně často.“ Šance ale podle něj zvyšuje to, že se do pátrání zapojil slavný horolezec Thomas Huber.
O jak nebezpečnou oblast se v případě Laila Peak jedná?
„Nebezpečí… Hory jsou bezpečné i nebezpečné. Vždycky říkám, že nebezpečné je se narodit a pak už nám jenom hrozí, že zemřeme, což jednou přijde. Někoho to potká v horách, někoho na silnici a někoho třeba s letadlem. Samozřejmě ta hora je krásná, dominantní, je to úžasná věž. Šel jsem okolo, když jsme odcházeli od K2, protože je ve vedlejším údolí. Shodou okolností jsme tam měli taky příběh, že po dni jsme snesli našeho pomocníka, kuchaře, který s námi byl předtím dva měsíce. Pod Laila Peakem jsme konstatovali, že je mrtvý, takže to mám spojené s tímhle.“
A když se vrátíme k případu Laury Dahlmeierové?
„Četl jsem něco v médiích, těžko se k tomu vyjadřovat, protože se tam mohlo stát cokoliv. Mluví se o sesuvu kamení. Četl jsem vyjádření (Reinholda) Messnera, že tam padají kameny jako pěsti nebo hlavy. Klidně může padat kámen jak barák. A zásah kamenem, jakkoliv, může být fatální.“
Jaká jsou největší úskalí této hory?
„Šestitisícová hora, šikmá. Vzhledem k tomu, co jsem četl, že předtím byly na Trangách (Trango Towers), a pokud byla tam, tak to je ku*** horolezecký výstup. Takže rozhodně musela být skvělá horolezkyně. Laila Peak je v té oblasti podobná ikonická hora, jako u nás v Evropě Matterhorn. Rozhodně šlo o skalní horolezecký výstup, kde musely být dobré horolezkyně.“
Jejich skupina si najala agenturu Shipton. To je asi nutnost, že?
„Ano, je to nutnost, ale nic to neznamená. V podstatě vám jen zajistí servis, nosiče a třeba v základním táboře, kam se jde několik dnů údolím, kde nikdo nežije, vám donesou zásoby. V táboře je s vámi nosič nebo nosiči, kteří ale třeba odešli zpět a oni tam zůstali s jedním kuchařem, jedním pomocníkem.“
Mluví se o tom, že se do záchranných akcí zapojil i Thomas Huber, který byl zrovna také poblíž.
„On a Alex jsou dvojčata, oba jsou excelentní světoví lezci, kteří lezli nejtěžší věci světa. Ale samozřejmě průs*r, jestli je tam dva dny zraněný, krvácející člověk… Asi tušíme, co to znamená.“
Zázraky se dějí, ale...
V noci měla teplota klesnout k -8 stupňům. Dahlmeierová byla sice jako biatlonistka zvyklá i na větší mrazy, ale jakmile je člověk zraněný v horách, je to něco jiného, že?
„Jasně. Zranění může být tak fatální… Dají se přežít extrémní věci a přáli bychom si to v tomto případě všichni. Ale nějak mě mrazí v zádech.“
Jak obtížné jsou záchranné práce v této oblasti? Večer nemohl vrtulník pokračovat kvůli tmě, ráno nemohl vzlétnout kvůli špatnému počasí a každá hodina navíc snižuje šance.
„Já jsem čekal na vrtulník, když jsem byl zraněný, pod K2 kvůli počasí čtyři dny. Měl jsem rozdrcený prst na pravé ruce v roce 2007. Byl jsem v základním táboře, takže co se týče jídla, bylo to dobré. Akorát hrozila infekce a následné problémy. Pokud je tam ale zraněný člověk sám, bez jídla, bez pití, jakékoliv pomoci, tak asi víte, co to může znamenat. Zvlášť pokud má třeba rozdrcenou nohu, je to skoro jako válečné zranění. Navíc se pohybujeme v Pákistánu, kde není žádná horská služba. Vrtulník tam lítá jen armádní a pod tuhle horu dojít z nejbližší vesnice, to jsou den, dva cesty. A nebavíme se o vesnici Zermatt, ale o vesnici plné chudých nelezeckých lidí, vesnici na konci světa. Odtamtud nevyráží žádná skupina profesionálních záchranářů.“
S tím, jaké informace jsou k dispozici, jak to vidíte s šancemi na záchranu?
„Dopoledne našeho času sice znovu vyrazili ji hledat, ale brzy se tam znovu bude stmívat. Takže když bude mít obrovské štěstí a nebude mít fatální zranění, tak člověk bez jídla, pití, nevím tedy, co má u sebe, může přežít několik dnů. Ale představte si, že má krvácející zranění, rozdrcenou nohu nebo rozbitou hlavu… Byl by to krásný příběh, jako Pád do ticha, kdy se horolezec po třech, čtyřech dnech dostal zpátky. Byla by to nádhera, přeju jí to. Zázraky se dějí, ale bohužel ne úplně často. Podle všeho šikovná zkušená horolezkyně, která měla smůlu.“
Jak velké plus je to, že se do záchranných akcí zapojil zkušený horolezec jako Huber?
„Zvyšuje to obrovským způsobem šanci, že se k ní někdo dostane. Už to, že tam jsou horolezci, je fantazie. Protože Pákistánci, kteří tam žijí nejblíž, vůbec nejsou lezci. Není to národ, který by lezl nebo chodil po horách. Nejsou to Nepálci, nejsou to šerpové, jsou to zemědělci, kteří nemají šanci jí tam nějakým způsobem pomoct. Takže jestliže jsou tam horolezci, jako je Thomas Huber, je to obrovské štěstí. Ale jestliže se dva dny k ní nikdo nedostal, je zaděláno na obrovský průser.“
Úspěchy Laury Dahlmeierové |
Olympijské hry |
Zlato – sprint (Pchjongčchang 2018) |
Zlato – stíhací závod (Pchjongčchang 2018) |
Bronz – vytrvalostní závod (Pchjongčchang 2018) |
Mistrovství světa |
Zlato – ženská štafeta (Kontiolahti 2015) |
Zlato – stíhací závod (Oslo 2016) |
Zlato – stíhací závod, vytrvalostní závod, závod s hromadným startem, ženská štafeta, smíšená štafeta (Hochfilzen 2017) |
Stříbro – stíhací závod (Kontiolahti 2015) |
Stříbro – závod s hromadným startem (Oslo 2016) |
Stříbro – sprint (Hochfilzen 2017) |
Bronz – sprint, vytrvalostní závod, ženská štafeta (Oslo 2016) |
Bronz – sprint, stíhací závod (Östersund 2019) |
Světový pohár |
22× individuálních vítězství |
13× štafetových vítězství |
1× vítězka celkové klasifikace (sezóna 2016–17) |
