Doma má dva kluky, z nichž jeden už chodí do školy. A když dorazí na trénink reprezentačního týmu, Roman Koudelka z pozice táty nevyjde. V mužstvu zůstává jako maják jistoty a zkušeností. Jedna nadějná generace kolem něj tiše vyšuměla, aby ji nahradila nová. „Už jsem si říkal, že se oholím, abych vypadal mladší,“ směje se skokan na lyžích před pátečním startem sezony Světového poháru ve Wisle.
V babím létě ještě sezona nezačínala. Skokani na lyžích vstoupí do poolympijské zimy už o víkendu díky zajímavé novince. Ve Wisle se budou rozjíždět na ledové stopě a dopadat budou místo na sníh na umělou hmotu. Z loňského týmu už chybí Viktor Polášek i Čestmír Kožíšek, ale dlouholetý lídr Roman Koudelka je znovu na místě připraven k boji. A doufá v lepší příběh, než před rokem, kdy se vracel po vážné operaci kolena.
Kromě Filipa Sakaly jsou v týmu samí mladíci. Radku Rýdlovi je jednadvacet, Františku Lejskovi dvacet, Kryštofu Hauserovi devatenáct, Davidu Ryglovi sedmnáct…. Berete roli jejich skokanského táty?
„Já to takhle neberu. Myslím, že ani kluci ne – že bych byl nějakej jejich táta. Oni si ze mě dělají srandičky, jako jsem si já vždycky dělal z Jandyse (Jakuba Jandy). V tomhle máme super partu, mě to s nimi hrozně baví. Jsou jako já.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
