Veterán Bauer: Doufám, že budu ten, který pojede s bouří
PŘÍMO Z FALUNU | Do svého desátého světového šampionátu vstoupí běžec na lyžích Lukáš Bauer středeční bruslařkou patnáctkou s individuálním startem (13.30, PP ČT Sport a Eurosport). Poprvé startoval už před osmnácti lety na MS v Trondheimu.
Co se vám honí v hlavě před startem svého desátého mistrovství světa?
„Fakt jo? Ty vago… My, když jsme devatenáct set něco zakládali ten český svaz, tak jsme si řekli, že pojedeme dlouho…! (smích)
Fakt jste nevěděl, že jste na šampionátu už podesáté?
„Ne, já jsem to nepočítal. Loni na olympiádě mi novináři říkali, že to bylo popáté, což se dá snadněji spočítat, tak to zhruba odpovídá. Trondheim 1997 si ještě pamatuju. Ještě s Martinem Koukalem, se Zuzkou Kocumovou a Katkou Hanušovou jsme přelítali rovnou z juniorského mistrovství světa v Canmore, přijde mi to skoro nedávno. Letí to rychle.“
Jaké máte na Trondheim vzpomínky?
„V Trondheimu byl i o dost jiný závodní program. V tomhle už jsem opravdu pamětník. Určitě tam byly hluché dny, ale byl jsem tam poprvé ještě jako junior. To máte oči otevřené, furt jenom lítáte, zjišťujete, všechno je pro vás nové, jste vykulení, překvapení. Na Trondheim vzpomínám ve strašně dobrým a myslím, že žádné další mistrovství světa už tohle nepřekonalo.“
Z generace, s kterou jste začínal, už jste zbyl jen vy, necítíte se trochu osamělý?
(smích) „Straším tady nejdýl. Na druhou stranu bez obrovské podpory mojí Katky doma a rodiny by to prostě nešlo. Za což jí musím strašně poděkovat. Na druhou stranu Bauer tady taky nebude strašit věčně.“
Těšíte se pořád na svůj první závod?
„Určitě se na závod těším, on je to vždycky mix těšení se a obavy, jestli se podaří prodat, co se za poslední rok trénovalo. Ta patnáctka se pojede třicet pět minut. Během těch třiceti pěti minut musíte podat, co jste trénovali minimálně poslední rok. Že byste to za dvě hodiny jeli líp, na to už se nikdo neptá.“
Jste nervozní?
„Je ticho před bouří. Doufám, že budu ten, který s tou bouří pojede, a ne ten, který tou bouří bude zbitej. Necítím, že bych se měl řadit mezi favority. Na druhou stranu necítím se ani tak, že bych měl jít se sklopenou hlavou na start a bát se, jaké to bude, to určitě ne. Já sám sebe stavím do toho, že se těším, chci závodit a doufám, že jsem schopen překvapit. Jak moc dobře překvapit, to se uvidí.“
Jaké místo vás uspokojí?
„Já určitě nejsem ten typ, který řekne: Já budu spokojený, když podám dobrý výkon a budu vědět, že jsem líp nemohl. Já mám všechno spojené s výsledkem. Já beru, že pro mě top výsledek je do desítky. Všechno, co bude lepší, čím menší číslo, to bude supr. Byť bych rád vykřikoval, jak chci medaili, tak jdu do toho s pokorou. Beru, že top deset je výborný výsledek a zase plácnu z hlavy pětadvacáté místo dál je určitě špatně. Všechno mezi tím je otázka. Jestli jsem si dal moc velký rank, tak to klidně stáhněte na dvacátý. Já si to budu hodnotit sám před sebou a to je pro mě důležité.“
