Saudkův kalendář? Špotákovou zachytil jako bojovnici se synem
Tradice fotografování armádních atletů optikou Jana Saudka vytrvala i letos. Tentokrát zvolil Saudek formu dvojitých portrétů ve formě karet. V kalendáři mezi sportovními osobnostmi nechybí ani jeho osmiměsíční dcera Josefina, kterou nese na rukou obrovitý kajakář Josef Dostál.
Víc než dvoumetrový chlapák, loňský mistr světa a letošní mistr světa na singlkajaku a člen úspěšné sestavy čtyřkajaku, na dolním snímku v dresu zatíná svaly. Na tom horním, do půl těla, drží Saudkovu nejmladší dceru.
„Tak má vypadat chlap!“ hodnotí Dostálovo focení Saudek. „Směl jsem ho fotografovat poprvé v životě – a když už tam stál, polonahý a obrovský, strčil jsem mu do těch mocných paží i svou poslední dceru, kterou jsem vyfotografoval rovněž poprvé za jejích osm měsíců. (Tak se přiživuju na slávě opravdových sekáčů…) Promiň, Pepo! (To dítě je totiž taky Pepina.)“
Saudek tentokrát nafotil sedmnáct reprezentantů armádního sportovního centra Dukla pro Raiffeisenbanku. Mezi jeho objekty patřili třeba lyžař Ondřej Bank, snowobardistka Šárka Pančochová, moderní pětibojař David Svoboda, cyklista Jaroslav Kulhavý, kanoista Martin Fuksa, vodní slalomářka Štěpánka Hilgertová nebo atleti Pavel Maslák a Barbora Špotáková. Ta na polovině fotografie jako matka drží svého syna Janka, dole je pak znázorněná ve stylu atletické bojovnice s oštěpem.
„Opět příjemné focení a bezvadné setkání s mistrem. Fajn bylo i, jak se nám tam motaly obě děti, Janeček byl nadšený z malé Josefínky,“ usmívala se Špotáková.
„Focení bylo rychlé a výsledná fotka je krásná. Skvělý je hlavně nápad udělat foto jako dvouhlavou kartu. Pan Saudek mě přesně vystihl, jsou to moje dvě tváře, moje dvě já. V současnosti to řeším - kolik času strávím se synem a kolik věnuju přípravě na olympiádu v Riu.“
Kajakářku Annu Kožíškovou, mistryni světa v maratonu, fotil Saudek už podruhé. „Já si o sobě myslím, že nejsem fotogenická, příšerná držka…“ žertovala Kožíšková.
Saudek má ale na věc jiný názor: „Dlouho jsem přemítal, proč to celé portrétování šlo tak pěkně do ruky, a pak jsem to konečně objevil: Do Dukly se berou jen hezcí lidé! To za mých časů nebylo – dřív někteří závodníci měli pěknou trhu. Inu, časy se mění…“
