Šonka chystá unikátní exhibici: V kokpitu trpím a rád se o utrpení podělím
Martin Šonka, vítěz prestižní série Red Bull Air Race, mistr Evropy a vicemistr světa v letecké akrobacii, se bude prohánět nad vysokými pecemi v Dolní oblasti Vítkovic. Jeho exhibiční vystoupení ozdobí sedmý ročník ČEZ City Cross Sprintu v Ostravě. O trofej ve sprinterském závodě bude bojovat i sedmý muž Světového poháru Troean Paal Aune z Norska. Závody dětí začínají v sobotu v 11 hodin, Šonka se představí v 15.30, kvalifikace startují v 16.20 a finále je na programu v 18.40 hodin.
Specialitou Šonkovy exhibice bude živý komentář pilota přímo z kokpitu. Unikátní záležitost. „Zkusím divákům popisovat, na co se chystám, co dělám za trik. A protože je každý prvek spojený s přetížením, není to taková legrace. Kolikrát v kokpitu trpím a rád se s diváky o to utrpení podělím. Aby si to taky trochu užili. Jen musím krotit sprostá slova,“ usmívá se šampion.
Už jste to dřív zkoušel? Létat a komentovat zároveň?
„Jo a můžu říct, že to je dost namáhavé. Navíc my muži jsme jednokanáloví, takže řídit letadlo a do toho mluvit, není vůbec jednoduché. Už jsem to zkoušel a není to legrace. Vymyslet něco zajímavého, když máte odkrvený mozek a moc vám to nepřemýšlí... Vidíte, možná bych si měl něco připravit i dopředu.“
Poprvé se doma v letadle ukážete jako vítěz prestižní série Red Bull Air Race 2018. Jak se těšíte?
„Je to super. Z profesionálního hlediska je to exhibice, ale akrobatický let je jako každý jiný, nemyslím na to, že jsem mistr světa. V tom nebude rozdíl. Ale můžu potvrdit, že vyhrát mistrovství světa je nádherný pocit.“
Může to pro vás být i svým způsobem příprava na další závody?
„Na jednu stranu je to něco úplně jiného, letadlo je jinak nastavené, jinak se chová. I když by laik na první pohled řekl, že letadla jsou stejná, tak nejsou. Zdaleka ne. Navíc funguje nějaká svalová paměť a létat s jakýmkoliv jiným letadlem těsně před závodem, to vám svalovou paměť nabourává a pak se do toho musíte při závodech zase dostat. Jde to jakoby proti sobě, ale na druhou stranu je to výborná a naprosto nutná příprava pro závody v akrobacii. Jsem pořád aktivní akrobat, v srpnu je mistrovství světa, takže je to i příprava na šampionát. V akrobacii mám v závodě maximálně čtyři minuty, v Ostravě budu létat deset, dvanáct minut. Takže to beru jako přípravu. Jen nesmím přetáhnout čas, protože budu startovat z Moravské Třebové a palivo bude napočítané tak akorát. Rád bych dolétl i zpátky. (usměje se) Kdyby něco, nouzová plocha na přistání v Dolní oblasti bude.“
Aktuální sezonu jste rozjel v Abú Zabí druhým místem, jak jste spokojený?
„Před závodem bych asi takový první krok do sezony bral, ale když vím, že rozhodla asi takováhle vzdálenost (rukama ukazuje asi dvacet centimetrů)... To zamrzí. Ale Japonec (Jošihide Muroja vyhrál o tři tisíciny) letěl výborně, hlavně ten druhý vertikální manévr. Tam rozhodl. Stahoval jsem to v poslední zatáčce do cíle, ale tohle je krásné na našem sportu a zároveň kruté. Let trvá minutu a v ní musíte mít všechno dokonalé, pokud chcete vyhrát. Nesmíte udělat jedinou chybičku. Díky tomu se na pódiu střídá tolik lidí. Není jednoduché být furt někde vpředu, protože rozhodují malé pilotní chyby, malé věci, které vás posouvají pořadím.“
V Ostravě se exhibičně představíte před závodem ve sprintu na lyžích. Jaký máte jako Jihočech, který se narodil v Podkrkonoší, vztah k lyžování? Střihl byste si sprint na běžkách?
„Už jsem tady měl možnost lyžovat při biatlonové exhibici. Ale po kolizi s kolegou to skončilo tak, že mám nádhernou fotku, jak letím vzduchem asi metr dvacet nad zemí v horizontální poloze. Nohy mi vylétly nahoru, dopadl jsem na záda a přelomil pažbu na pušce. Od té doby už mi to asi nepůjčí. Hrozně rád lyžuji, běžkuji. Jezdíme do Krkonoš, na Šumavu i do Jeseníků. Letos jsem si dokonce v Novém Městě vyzkoušel i biatlon. Sice si myslím, že docela jezdím, ale když vyběhnu na nějaký sprint, tak srdce závodníka předběhne moje schopnosti a lyže si dělají, co chtějí. Ale samozřejmě, rád bych si tady závod na lyžích střihnul.“
