Úcta a pokora především. Judista Lukáš Krpálek se i s ceněnou korunou pro Sportovce roku choval podle zásad svého sportu. Ocenil ostatní nominované, včetně tenistky Barbory Krejčíkové, která skončila po své průlomové sezoně v novinářské anketě druhá.
Můžete říct pár slov k Barboře Krejčíkové, která skončila v anketě za vámi?
„Musím říct, že Bára měla úžasnou sezonu. V každém klání jsem ji sledoval a držel palce, včetně olympiády. Pro mě to byl další člověk, který by si tuhle korunu nesmírně zasloužil. Tuhle korunku by měl dostávat každý, kdo se do top desítky dostane. Když jsem viděl, jak byla smutná, že to nevyhrála, to je přesně ten okamžik, který nechci. Každý sportovec, který tady byl, i spousta dalších, kteří se do top desítky nedostali, si zasloužili takovéhle ocenění. Je hrozně těžké srovnávat různé výkony, kdo je nejlepší.“
Nehecoval vás trochu váš tchán Ivo Kaderka, šéf tenisového svazu?
(usmívá se) „Nehecoval. On by měl radost v obou případech, kdybych to vyhrál já, i kdyby to vyhrála Bára.“
Můžete srovnat vaše tři vítězství v anketě?
„Každé to vítězství má za sebou nějakou cestu, každého si nesmírně vážím. Je těžké porovnávat, které je cennější, přednější. V každém tom roce bylo něco výjimečného. Já jsem samozřejmě hrozně rád, že to do třetice vyšlo. Přesto, že začátek roku pro mě nebyl ideální.“
Se třemi triumfy jste vyrovnal Martinu Sáblíkovou a před vámi jsou se čtyřmi vítězstvími už jen Věra Čáslavská a Jan Železný…
(směje se) „Nechcete po mně, abych je dorovnal? Dokud to půjde, udělám maximum, abych sbíral další cenné medaile. Udělám maximum pro to, abych se dostal ještě na jednu olympiádu, abych bojoval o třetí olympijskou medaili. Jestli to vyjde, to uvidíme za tři roky.“
Myslíte, že rozhodlo, že jste jako první judista vyhrál olympiádu v polotěžké i těžké váze?
„Já si toho samozřejmě nesmírně vážím, že mě sportovní novináři zvolili. Když jsem přestupoval z nižší váhové kategorie, měl jsem před sebou obrovské výzvy. Nepředstavoval jsem si, že by to mohlo takhle někdy dopadnout. Lidí, co mohli olympiádu vyhrát, bylo sedm, osm. Já patřil mezi ně, ale byla tam spousta větších favoritů. Povedlo mi je všechny porazit. Pro mě to byl výjimečný den, výjimečný okamžik. Budu se snažit, aby takových výjimečných okamžiků bylo více.“
Na podiu jste mluvil o svých bláznivých snech, co k nim patří?
„Já měl vždycky sny, postupně jsem si je posouval. Teď je těžké stanovovat si nové sny, ale pro mě tam vždycky nějaký bude v podání další olympijské medailie. Pro mě je obrovská motivace už jenom přijít na každý závod a snažit se soupeřům ukázat, že na ně mám, postavit se na žíněnku a snažit se je porazit.“
