Švec: Chci medaili z Londýna
V pražské restauraci U Pravdů mu včera večer servírovali pečená žebra na medu. Byl v tom kus symboliky. Řecko-římský zápasník MAREK ŠVEC získal v neděli bronz na mistrovství Evropy ve Vilniusu.
I přesto, že mu soupeř v prohraném semifi nále poranil kosti v této oblasti. U oslavy jako by vybíjel klín klínem.
Pro reprezentanta ve váze do 96 kilogramů to byla už šestá velká medaile a vzpruha, která nadobro zapudila myšlenky na konec kariéry po zklamání ze 4. místa z olympiády v Pekingu.
Švec má ve 36 letech opačné plány. Úspěch ho nakopnul tak, že zřejmě vydrží na žíněnce až do Her v Londýně 2012.
Radost z medaile je asi tak velká, že přebíjí bolest poraněných žeber, že?
„Teď je mi fantasticky, a užívám si pocit, že mám bronz, v zápase o medaili jsem zranění dokázal překonat, ale teď to se žebry ještě není jasné. Nevím, jestli je mám naštíplý, nebo naražený nebo vyhozený.“
Zápasník Švec na ME bronzový! »
Ve Vilniusu jste vypadal suverénně do doby, než jste se v semifi nále utkal s ruskou hvězdou Chuštovem, který vás porazil na olympiádě a nyní vás zranil...
„Ale zápas byl vyrovnanej, ne jako na olympiádě, kde jsem na něj neměl. Nebyl k neporažení, ale hnul jsem si se žebry. Myslím, že hlavně v prvním kole jsem to měl těžký, když jsem přešel přes nepříjemného Geghamjana z Arménie. Měl opačný postoj, což je komplikace asi jako když hraje tenista s levákem, kousal, druhý kolo bylo v pohodě a v boji o bronz jsem bodoval jenom já.“
Jak vysoko tento cenný kov řadíte, když je už šestý v kariéře?
„Hezky zapadá mezi ostatní medaile. Nemám žádnou zlatou, kterou bych mohl dát nad ostatní, takže jsem teď hlavně rád, že ve svém věku ještě dokážu dělat tyhle úspěchy.“
| Švecovy medaile |
| MS 1998 (Gävle) stříbro ME 2004 (Haparanda) bronz ME 2006 (Moskva) bronz MS 2006 (Kuang-čou) stříbro MS 2007 (Baku) bronz ME 2009 (Vilnius) bronz |
Po olympiádě v Pekingu jste myslel na konec kariéry, změní na tom něco tato medaile?
„Myšlenky na konec jsem zapudil hodně rychle. Vždyť mi přece chybí medaile z olympiády a Londýn už není tak daleko. Chci vydržet.“
Z velkých akcí vozíte medaile pravidelně už jedenáct let. Jak na to koukají ostatní zápasníci? Navíc když je dokážete porážet i se zraněními?
„Do hlavy jim nevidím. Vědí o mě, že jezdím na každou akci s tím, že chci medaili a za ta léta mě už všichni znají. Sám nevím, zda je to výhoda, nebo ne. Jde mi to zatím pořád celkem dobře, ale je ve mně pořád to, že nemám žádnou zlatou, kterou strašně chci. Na podzim je mistrovství světa v Dánsku, tak uvidíme. Už vím, že i zápas s Chuštovem může být vyrovnaný.“
Váš výsledek byl jediným větším úspěchem reprezentace. Jakou dostanete odměnu?
„Já si myslím, že výprava v řeckořímském stylu byla dost úspěšná. Jan Hocko byl pátej, a to má v jeho váze do 55 kil hodnotu medaile, pro něj samotnýho je to velká vzpruha. Osmej David Vála taky skončil dobře. Co se týče odměny, moc věcí nevím. Bude to asi chvilku trvat, svaz na tom není úplně dobře. Nějak to vždycky vyjde, ale abychom teď vycestovali, musel si peníze půjčit.“
