PŘÍMO Z GLASGOW | S kým byste chtěla nastoupit do debla? přitočila se Kateřina Siniaková na konci tiskové konference s telefonem v ruce a v žertu zpovídala Markétu Vondroušovou. S tebou nééé, uslyšela. Povznesená nálada tenistek, které už po dvouhrách proti USA posunuly Česko do semifinále BJK Cupu, kontrastovala s rozpaky zbylých dvou členek týmu. Karolíny Plíšková s Muchovou, jimž připadla role singlistek ve čtvrtečním střetu s Polskem, tentokrát dělaly jen křoví v naprosto zbytečné čtyřhře hrané pouze z povinnosti. „Jsme tady jen čtyři a většina není fit. Nechtěl jsem debl hrát, ale je to dané přenosovými právy. Holky nebyly ani rozcvičený,“ povzdechl si kapitán Petr Pála.
V ženském týmu, obzvlášť v tak solitérském sportu jako tenis, musí často jeho šéf našlapovat opatrně jak v obchodě s porcelánem. Jak neurazit něčí ego a zároveň připravit tu nejlepší sestavu na konkrétní soupeřky, pro jejíž výběr má coby bývalý tenista vytříbený instinkt? „Vyhrál tuhle soutěž už stokrát, tak cit musí mít!“ prohlásila se smíchem Vondroušová o Pálovi, se šesti tituly nejúspěšnějšímu kapitánovi v dějinách soutěže.
Ten má poslední slovo, vystupuje však jako demokrat. Naslouchá názorům trenérů, lékařů, především pak hráček. Na nočních bojových poradách vzniká sestava vysoustružená co nejlépe na dané protivnice. A obyčejně udělá správné byť nepříjemné rozhodnutí. „Párkrát v minulosti se mi stalo, že se některá urazila, ale se všemi mám dodnes dobrý vztah,“ tvrdí.
Proti USA to znamenalo nechat sedět žebříčkově nejlepší singlistku Karolínu Plíškovou, bývalou světovou jedničku, finalistku dvou grandslamů. Pro tohle ve třiceti letech na konci roku do Glasgow rozhodně nedorazila. Přesto se bez emocí stáhla a v pátek rozehrávala do singlu Siniakovou. „Mám soudnost, vím, že jsem s Polskem nehrála úplně nejlíp. Pocit ze singlu jsem neměla dobrý, tak jsem to nechala na Pinďovi,“ oslovila kapitána přezdívkou.
Tenhle krok udělal na kolegyně dojem. „Hodně dobrý! Vůbec bych to nečekala. Klidně mohla říct: Hele, já jdu znova, já jsem tady nejlepší z vás, nechte mě hrát. Zachovala se dost týmově,“ pravila uznale Vondroušová na adresu 32. tenistky žebříčku, papírově týmové jedničky, která však prohrála šest z posledních osmi utkání.
Český výběr měl být v Glasgow pětihlavý, omluvenka Barbory Krejčíkové na poslední chvíli, o níž všichni hovoří jako o překvapivé, ještě umocnila sounáležitost týmu. „Jsme silné i tak, absolutně nevadí, že tady Bára není,“ prohlásila Plíšková. „Sešly jsme se tu holky, co jsou v poho, žádná nedělá drama. Vyjdeme si vstříc i s tréninky, nikdo nedělá vyloženě problémy, což je pak znát,“ dodala. Přiznává, že podřizování se druhým v tenisových záležitostech nekouše lehce, ostatně vždy říkala, že týmové soutěže zrovna nemiluje. „Pro mě to je těžký. Třeba na čtyřhru s Američankami jsem fakt nebyla ready. K turnaji má tohle daleko…“
Ani Plíškové nejbližší kamarádka v týmu Karolína Muchová, flegmaticky vystupující slečna, jež proti Polsku zapsala bod a v BJK Cupu ještě neprohrála, nebrala nenasazení proti USA ve zlém. „Udělaly jsme dva body, ukázalo se, že nasazení bylo správný. Obě holky hrály super. Nevadí mi je podpořit, jsme tým a vyhrály jsme jako tým,“ pravila.
Idealizovat si partu zvlášť v rámci ženského tenisového týmu obyčejně není přesné, výběr v Glasgow však vykazuje skutečné znaky fungující jednotky, v níž každá zvládne potlačit vlastní ego. „Každá jsme jiná, ale všechny tady jsme z jednoho důvodu. Podporujeme se, a proto jsme tak dobrý tým,“ myslí si Siniaková, spolu s Vondroušovou hrdinka dosavadního průběhu BJK Cupu.
Už v sobotu ale může být vše jinak. Čeká se, že v semifinále proti Švýcarkám připadne role týmové jedničky v singlu znovu Plíškové, aby se pokusila zastavit ve Skotsku zatím neporaženou olympijskou vítězku Belindu Bencicovou. V současném rozpoložení může jen překvapit.