Byl by hřích, kdyby Petra Kvitová v jedné z nejlepších sezon kariéry nezvládla pronikavě uspět i na grandslamu. Poslední ze čtyř pokusů přichází teď. US Open bylo pro slečnu PK léta zakletým turnajem. Již není. Zatímco z wimbledonské trávy musí Kvitovou po nedávných ročnících bolet hlava, akce v newyorské čtvrti Queens je její nejúspěšnější. Uhrála tu za poslední čtyři roky svá jediná dvě grandslamová čtvrtfinále. Tak kde jinde zachránit sezonu 2018 než ve Flushing Meadows?
Jak najde holka z ospalého severomoravského městečka klid v nejrušnějším městě světa? Vlastně náhodou. V létě roku 2015 se Petra Kvitová potýkala s následky přechozené mononukleózy, do New Yorku dorazila na poslední chvíli sice coby šampionka turnaje v New Havenu, ale také rozlámaná po čtyřech těžkých zápasech ve čtyřech dnech. A jak vešla mezi červené cihlové zdi stadionu Arthura Ashe, ještě se jí přitížilo. Po pár hodinách ve společnosti ostatních tenistů a tenistek měla dost.
„Ze všeho mi hučelo v hlavě,“ vybavovala si. Hrozilo, že ji kolotoč jménem US Open opět semele, vysaje a vyplivne zklamanou.
Zoufalá situace chtěla zoufalé činy. A tak její tým přišel s radikálním řešením, které opsal od Ivana Lendla. Ten vlastnil dům v Greenwichi, hodinu cesty od areálu ve Flushing Meadows.
„Vždycky jsem se cítil velice dobře u sebe v baráku, tady na kurtech je strašný binec. Dny, co jsem měl volno, jsem ani nejezdil trénovat. Ráno jsem si odtrénoval doma na svém kurtu, zašel jsem si na bazén. A měl jsem pokoj,“ popisoval kdysi Lendl, jak se prodral mezi lety 1982-89 do rekordních osmifinále za sebou.
Dosáhl toho i díky tomu, že si svůj soukromý kurt nechal natírat od stejné firmy vždy jen den poté, co upravila grandslamový centr, aby si její pracovníci dobře pamatovali poměr písku a barvy, který použili.
Kvitová takové možnosti neměla, svou oázu ale našla v hotelu Essex House, vysoké historické budově postavené ve stylu art deco u Central Parku. Ani ona během volných dnů od roku 2015 nejezdí na kurty, jen zajde do hotelové posilovny či stínuje údery před zrcadlem. Jedno přísloví říká, že forma se musí vyležet, v případě Kvitové a New Yorku to platí stoprocentně. Ve chvílích volna čistí tenistka hlavu po kavárnách na Manhattanu, v pracovní den vyrazí k zápasu natěšená a odpočatá. A od roku 2015 vyhrála na US Open 11 utkání, třikrát tolik co ve Wimbledonu…
„Přitom New York jsem neměla nikdy ráda, přišel mi přelidněný, hektický, stresující. Vůbec nesouzněl s mojí osobností. A navíc ta šílená vlhkost… Ale každý se mění, postupně jsem se tam začala cítit lépe,“ pravila před týdnem na turnaji v Cincinnati.
Tam po šesti letech, co ji jako astmatičku ničilo brutální vlhké klima, prošla do semifinále. A s uspokojením konstatovala, že tím, jak je v nejlepší fyzické kondici, co kdy byla, dokáže i v americké prádelně běhat volněji než dřív.
„Vydržím s dechem, klima mě tak nehandicapuje,“ pochválila se, což je pro New York, kde dokáže být podobná sauna, důležité zjištění.
Nejlépe fyzicky připravená, s nejstálejší formou a hrou na kontrolované riziko, kdy už nevyrábí nevynucené chyby po tuctech jako dřív. Taková se čeká v New Yorku Petra Kvitová. Loni, čtvrt roku po comebacku s pořezanou rukou, tam sehrála svůj nejpovedenější ročník. Postupně vyřadila bez ztráty setu Jelenu Jankovičovou, Alize Cornetovou, Caroline Garciaovou a Garbiňe Muguruzaovou. Až báječná čtvrtfinálová řež proti Venus Williamsové na Ashově stadionu pro ni byla o pár míčů zarážkou – 6:7 v rozhodujícím setu. „Lépe jsem ji ale hrát neviděl,“ hlesl tehdy kouč Jiří Vaněk.
Pokud měl někdo pochyby, zda se Kvitová dokáže po těžkém zranění vrátit na špici, uletěly, jak když práskne bičem. „Přejít přes Venus, vyhrála by podle mě Petra už celý turnaj,“ pronesla tehdy Martina Navrátilová. Letos přichází další šance, ale psssst. I Petra sama tvrdí, že v New Yorku se jí začalo dařit i díky tomu, že od sebe nic neočekávala. „Takže to tak nechme dál,“ žádala. Věřit v nejlepší a být připraven na nejhorší, to je nejlepší recept, jak fandit Petře Kvitové.