Dravec Rufus brání wimbledonské kurty před holuby, ale... Anglie řeší jeho orientaci
Jde o nejznámějšího člena wimbledonské ochranky. Moc toho nenamluví, přesto si umí sjednat pořádek ve své říši. Jedná se o Rufuse, samce káněte Harrisova z čeledi jestřábovitých. Právě on už sedmnáct let odhání od travnatých kurtů všudypřítomné holuby, aby nenarušovali chod turnaje. Teď se ale řeší, co bude dál. Blíží se doba, kdy Rufus půjde do důchodu a adekvátní nástupce zatím není.
Rufus toho nad wimbledonským pažitem zažil mnoho. V roce 2012 ho dokonce neznámý zloděj ukradl, ale během několika dní se našel a byl vrácen do All England Clubu proškoleným majitelům.
Wimbledon jako instituce využívá dravce už od roku 1999, aby jiné opeřence, zejména holuby odrazovali od návštěv dvorců. Rufus se stal jednou z ikon Wimbledonu. Však už taky nad tamními kurty krouží sedmnáctou sezonu.
Zkrátka se osvědčil natolik, že jsou s ním organizátoři nadmíru spokojeni. To dokonce natolik, že už nějakou dobu je na stole idea, že by jeho nástupcem ve funkci šéfa ptačí ochranky měl být Rufusův potomek.
Má to ale háček, pokusy o zplození následovníka dosud selhaly. Naposledy se tak stalo během nedávného setkání s příliš agresivní samicí Pamelou, jak informoval The Sunday Telegraph. Přitom je podivné, že generální ředitelka All England Clubu Sally Boltonová začátkem týdne tvrdila, že už se trénují Rufusovi potomci. Tuto informaci ale vyvrátila Rufusova dlouholetá trenérka Donna Davisová, která na káně dohlížela po drtivou většinu jeho „security kariéry.“
„Nepadli si do oka. Pamela na něj byla příliš agresivní. Nebyla to láska na první pohled. Možná se s ním pokusíme v budoucnu o další rozmnožování,“ hlásila zkušená trenérka. Předchozí pokus o páření v době koronavirového lockdownu také nevyšel. A to bychom nebyli ve Velké Británii, kdyby se po posledním selhání nezačalo na Ostrovech spekulovat o Rufusově orientaci. „Existují různé možnosti, proč ještě Rufus nemá potomky. Nemyslím si, že je to u ptáků tak neobvyklé,“ řekla Davisová k tématu Rufusovy orientace.
A čím je zrovna tento samec tak unikátní? Káně Harrisovo z čeledi jestřábovitých je jedním z mála druhů dravých ptáků, kde je samice větší než samec. Díky tomu je Rufus obratný a efektivní v proplétání se i užšími zákoutími na Wimbledonu. A když se zrovna nejslavnější travnatý turnaj světa nekoná, Rufus volno nemá. Naopak jej čekají šichty ve Westminsterském opatství či na kriketovém hřišti Lord's. „Pamatuju si, když Pete Sampras odpaloval míčky směrem k holubům na čáře. Říkala jsem si, že jim budu muset do Wimbledonu zavolat a pomoct jim,“ říká Donna Davisová o tom, jak vlastně tradice s dravci kroužícími nad Wimbledonem započala.
Jedno je jisté. Rufus bude mít ve své profesi podobnou auru jako ti největší wimbledonští šampioni s raketou v ruce. Budoucnost jeho rodu je však nejistá.
