Za explozí bomb vyrostli Srbové v armádu

PAŘÍŽ - Když řvaly sirény ohlašující nálety na Srbsko a ozvěna bomb se ozývala z nedaleka, Novak Djokovič nepřestával trénovat. Cesta do krytu mohla počkat, tenis nikoliv. "Hodně se bál, ale nikdy to nedal najevo. Dnes se nebojí ničeho," říká Srdjna Djokovič, otec šestého tenisty světa, jenž se netají touhou stanout na prvním místě computeru a degradovat i samotného Rogera Federera. Ještě před pár lety bylo Srbsko zničenou zemí bez tenisové tradice i zázemí. Dnes je velmocí bílého sportu. Během roku 2007 se do desítky žebříčků ATP či WTA vyšvihli jak dvacetiletý Djokovič, tak Jelena Jankovičová (5.) i devatenáctiletá kráska Anna Ivanovičová (7.). Země s necelými deseti miliony obyvatel tak má stejně elitních tenistů jako USA (301 milionů obyvatel) a o jednoho méně než Rusko (141 milionů). Všichni tři hvězdní vyslanci Srbska si navíc zahrají čtvrtfinále French Open. "Lidé si musejí uvědomit, že všechno, co jsme dokázali v tenise, vzešlo z bahna, úplně z ničeho. Nikdo kromě našich rodičů do nás neinvestoval jediný dolar, v naší zemi nebyla jediná tenisová akademie či silný svaz," vyznal se 22letý Janko Tipsarevič, někdejší druhý junior světa a dnes 80. muž žebříčku, který v Paříži vyřadil Safina a prodral se až do 3. kola. Tipsarevič má piercing v obočí, potetované předloktí citátem z Dostojevského a nebojácný pohled. "Všichni jsme velcí bojovníci, psychicky odolní. To máme na kurtu společné," myslí si Ivanovičová, snědá kráska s nevinným úsměvem a milionovou smlouvou od Adidasu. Všichni mají černé havraní vlasy a tenis se nakonec učili i v cizině. Djokovič v Německu, Ivanovičová ve Švýcarsku, Jankovičová na Floridě v Bollettieriho akademii. Není divu, v Srbsku známém skvělými fotbalisty, basketbalisty či házenkáři ještě dodnes nemají jediný betonový kurt na tenis. Přitom 70 procent turnajů se hraje právě na tomto povrchu. Smějí se. Kvůli Srbsku To se má změnit. Djokovičovi rodiče zaštítění velkou bankou už koupili pozemek na výstavbu akademie s 20 až 25 kurty v Bělehradě. Pokouší se pomoci následovníkům svého syna, kterého před rokem lanařili Britové, nejbohatší tenisová federace světa, na změnu občanství. Neuspěli a tenisová euforie v Srbsku trvá. V září se bude hrát baráž Davis Cupu proti Australanům v bělehradské basketbalové aréně pro 20 000 diváků, snad každý chce hrát tenis. "Mám kamaráda, jenž se rozhodl být trenérem. Jenže nemá kde trénovat, všechny kurty v zemi jsou až do srpna zaplněné. Tenis roste ohromným tempem," tvrdí Tipsarevič. Země, která oficiálně vznikla teprve v roce 2003 po rozpadu Jugoslávie, má v tenistech vyslance zvyšující její mezinárodní kredit. "Vsadil bych se, že tak devadesát procent lidí o naší zemi neslyšelo do té doby, než se podívali, odkud my tenisté pocházíme," říká Djokovič. "Snažíme se dobře předvádět, smát se, rozdávat pozitivní energii. Nejen kvůli nám, ale kvůli celé zemi." Tabulka nejvíc zástupců v top ten Rusko 4 (Davyděnko, Šarapovová, Kuzněcovová, Čakvetadzeová) Srbsko 3 (Djokovič, Jankovičová, Ivanovičová) USA 3 (Roddick, Blake, S. Williamsová) Švýcarsko 2 (Federer, Hingisová) Španělsko 2 (Nadal, Robredo)