Nejhorší párty. Legenda Borg o kokainu, předávkování a studu navštívit Wimbledon
Nejzáhadnější superhvězda dějin tenisu, jíž se přezdívalo IceBorg, nechala roztát led obklopující její tenisovou kariéru i dramatická léta po ní. Do pětadvaceti vyhrál mlčenlivý Švéd Björn Borg jedenáct grandslamových titulů, pak náhle skončil. Dlouhovlasý muž získal popularitu rockové hvězdy, a když odložil raketu, začal tak i žít. Večírky, drogy a alkohol ho dvakrát přivedly blízko smrti. Dnes jako devětašedesátiletý vydává memoáry pojmenované Heartbeats, jež odkazují na jeho nízký klidový tep i dramata s předávkováním.
Vyhrál 11 z 28 grandslamových turnajů, kterých se zúčastnil. V sedmdesátých letech změnil tvář tenisu hrou od základní čáry plnou topspinů a dokonalým obouručným bekhendem, který po něm začali všichni kopírovat. Nemohli uspět tak jako on, neboť Björn Borg byl hříčkou přírody. Traduje se, že klidový tep měl 32 až 34 za minutu a v atletických závodech porážel profesionály. Nezdolný stroj na úžasných nohách, který vůbec nekazil. Tak se vzpomíná na legendárního Švéda, jenž vyhrál Wimbledon pětkrát za sebou a šestkrát triumfoval na Roland Garros.
Z jeho severské vizáže a dlouhých vlasů spoutaných neodmyslitelnou čelenkou se podlamovala kolena mladým dívkám i jejich babičkám. Oháněl se dřevěnou donnaykou, v průběhu turnajů se neholil a ještě méně toho namluvil. Když kdysi zkoušel povolání spolukomentátora, neuspěl. Během zápasů totiž mlčel…
Postupem času však cítil čím dál silnější pnutí a v pokročilé fázi života se rozhodl vylíčit svůj příběh. Pojďme spolu napsat knihu, navrhl před pár lety své třetí manželce Patricii Östfeldové, s níž jsou svoji třiadvacet let a mají syna Lea (22), taktéž tenistu. „Kdyby nekývla, vzal bych si svůj příběh do hrobu. Když se zeptala, co chci do knihy dát, odpověděl jsem: Všechno, budu naprosto otevřený,“ popsal Borg, jenž léta odmítal nabídky na sepsání životopisu. I kvůli tomu, že líčit vlastní pohnutý osud cizímu člověku bylo pro tohohle uzavřeného a tvrdohlavého muže nepředstavitelné. Nehodlal se vychloubat svými úspěchy, právě naopak. „Udělal jsem v životě tolik hloupých rozhodnutí a chtěl jsem o nich promluvit…“
A tak po 42 letech od chvíle, co skončil, poprvé vnesl světlo do událostí, o nichž se do té doby tenisový svět jen dohadoval.
