Jindy rozdává úsměvy, z legrace napodobuje jiné tenisty. Jenže tentokrát byl srbský smíšek Novak Djokovič strašně navztekaný, nadával rozhodčímu a kopal do židle. To všechno kvůli sporům v zápase s Tomášem Berdychem, který ho přemohl v boji o wimbledonské finále.
Byly to vteřiny, které rozhodovaly o osudu wimbledonského semifinále mezi Berdychem a Djokovičem. Končil druhý set, hrál se tie-break. Stav je 6:5, podává Srb. Rozpoutává se výměna, rána z Djokovičovy rakety letí kamsi k čáře.
„Out!“ zakřičí lajnový rozhodčí. Berdych zvedá ruce, tohle znamená zisk druhé sady. Jenže co to? Djokovič se vzteká, protestuje, míč byl podle něj dobrý. Žádá o přezkoumání Jestřábím okem.
Trvá to jen chvíli, počítačová technika nakonec dává Srbovi za pravdu. „Nový míč,“ nařizuje sudí na umpiru. To už ale Djokovič neunáší a začíná na rozhodčího řvát.
„Jak to myslíš, nový míč? Já mám dostat bod!“ rámusí na celý centrkurt. Sudí ale odmítavě kýve hlavou, takže se Djokovič postupně musí smířit s nepříznivou situací. Ještě jednou zabojuje, druhý set ale nakonec přece jen patří Berdychovi. Všechno končí Djokovičovou dvojchybou.
V Djokovičovi je hrozná zloba. Jakmile po setu přijde ke svému místu, mrskne vzteky s raketou o židli, až se plastová sedačka převrátí. Rozhodčí ho napomíná a třetí hráč světa za to teatrálně tleská.
„Prostě jsem měl za to, že se rozhodčí spletl,“ vysvětloval Djokovič po zápase. „Kdybych ten druhý set vyhrál, zápas mohl dopadnout jinak. Kdo ví? Ano, byl jsem nervózní. Šlo přece o finále Wimbledonu, proboha.“
Český ranař vyhlášeného smíška úplně vyvedl z konceptu. Přesto je fér říct, že se Srb po zápase zachoval sportovně. Uznal, že Berdych byl v duelu lepší a výhru si zasloužil.
