ROZHOVOR - Než vyrazil do Trnavy na první trénink svého nového týmu, vytáhl jej internacionál Karol Dobiaš na partičku karet. „Za tři čtvrtě hodiny mě obral o pětistovku. Naštěstí umím včas odejít, byl to ode mě jen příspěvek na jeho důchod,“ směje se kouč Pavel Hoftych, jenž dostal od majitele Spartaku volnou ruku k nákupu posil a trápí jej bojkot tisícovek organizovaných fanoušků.
V Bohemians 1905 udělal kus práce, po třech letech ovšem dostal čtyřiačtyřicetiletý trenér Pavel Hoftych chuť na změnu. Českou metropoli, ve které se stýkal se známými herci a hudebníky, vyměnil za baštu slovenského fotbalu. S aklimatizací ve svérázném prostředí mu bude pomáhat právě v roli skauta Karol Dobiaš a také české posily Martin Vyskočil a Pavel Malcharek.
Během angažmá v Bohemians 1905 jste se seznámil s řadou herců, zpěváků a osobností kulturního života. Nebude vám tohle v Trnavě chybět?
„Teď mě zval Kamil Střihavka na jejich koncert, bohužel už jsem byl na cestě do Trnavy. Jsem kamarád s hercem Ivanem Trojanem, ozve se David Suchařípa. Potkal jsem se s Davidem Ondříčkem, hrál jsem fotbal s Davidem Novotným nebo s Otou Balagem. To je vyloženě čekatel na gól. (úsměv) Jsou to všechno fajn chlapi, člověku se s nimi rozšíří obzor, nezůstane zahleděný jen do fotbalu. Mistrem v zaujetí při hře je samozřejmě Ivan Trojan. U spoluhráčů budí obrovský respekt a hrůzu, protože chce každý zápas za každou cenu vyhrát.“
| PAVEL HOFTYCH |
| Narozen: 9. května 1967 Jako hráč odehrál v nejvyšší soutěži za Cheb a Zlín 84 zápasů, v nichž dal tři góly, v dalších soutěžích působil také mj. v Ústí n. L., Žatci, Slušovicích, Příbrami či v rakouském Klingenbachu. Trenérská působiště: FK Zlín (mládež 1999–2001), FC Tescoma Zlín (asistent 2002–2006), FC Slovácko (asistent a kouč B týmu 2006), FC Tescoma Zlín (hlavní kouč listopad 2006–2008), Bohemians 1905 (hlavní kouč 2008–2011), Spartak Trnava (2011–???). |
S kým se ještě znáte?
„S Petrem Jandou z Olympiku, což je velký fanda Bohemky. Když měl čas, chodil i na zápasy do Edenu. Když jsem si dával cestou domů z Ďolíčku v hospodě jedno pivo na stojáka, potkával jsem aspoň jednou týdně Leška Semelku, jak venčí psa. Bydlí hned naproti. Ten pes je velký huňáč, takže byl na ně pěkný pohled. Dva kusy chlapů. (směje se) I když Lešek nejspíš není fanoušek Bohemky, tvrdil, že naše výsledky sledoval.“
Cítíte, že vám poslední štace výrazně zvedla kredit?
„Určitě mi Bohemka pomohla. Ale já říkám, že to nebylo zadarmo. Šel jsem dobrovolně z osmého místa nejvyšší soutěže do druhé ligy. Nevím, kolik trenérů by to udělalo. Existovalo riziko, že už se do první ligy nikdy vrátit nemusím. Kdyby se nám první rok nepodařilo postoupit, vyhodili by mě a nebylo by co řešit. Ale tehdy jsem cítil, že chci udělat změnu, chci trénovat Bohemku v Ďolíčku. Použiju větu z písničky skupiny Chinaski: Jaký si to uděláš, takový to máš. Je známo, že Bohemka měla úspěchy s trenéry, kteří vyznávali jiné metody než ostatní. Mám na mysli Pospíchala nebo Petrželu. Těší mě, že jsem byl úspěšný se svou cestou. “
Nemáte pocit, že jste z týmu vyždímal maximum?
„Pohybovali jsme se na jaře kolem čtvrtého místa, což se v současných podmínkách asi nedá zopakovat. Odcházím taky proto, že by se mnou byla spojena velká očekávání. Mluvilo by se o pohárech a podobně. Ovšem jednoznačným cílem Bohemky by měla zůstat záchrana.“
Pojďme k vašemu novému působišti. Jak na vás zatím působí?
„Budu se muset orientovat v jiném prostředí, v jiné mentalitě. Je tam víc hráčů cizích národností, mají přijít Brazilci, Kamerunec. Domluvím se anglicky a německy, budu se chtít naučit taky základy španělštiny. To je můj dlouhodobější cíl. Trnava je na Slovensku vedle Slovanu a Žiliny klub s největším potenciálem a výhledově s nejvyššími cíli. Nyní dostávám od majitele prostor vybudovat mužstvo, aby mohlo příští rok dosáhnout co nejvýš.“
Jaké posily si přivedete?
„Měl jsem možnost přivést si pomalu celou novou jedenáctku. Bylo mi řečeno, že si můžu sehnat i dražší hráče, neměl jsem prakticky žádné omezení. Ale takto jsem to dělat nechtěl, zatím se nechci pouštět do nějakého harakiri. Tým skončil čtvrtý, v kádru jsou šikovní kluci. Spíš chci razit cestu jako v Bohemce, kde jsme doplnili mužstvo několika hráči a z těch stávajících jsme chtěli vyždímat víc. Z Čechů by měli přijít Martin Vyskočil, který je hráčem Žiliny a Pavel Malcharek ze Zlína.“
 |
Vaši oblíbenci, co?
„Pavel Malcharek byl v šestnácti letech asi nejtalentovanější hráč v republice. Ale díky tomu, že byl rychle vyhoněný nahoru, se mu hlava zamotala natolik, že přestal pracovat. Nyní mám informace ze Zlína, že zase začal s pokorou. Je to rychlostní agresivní a dnes už dostatečně zkušený hráč, který je v pětadvaceti letech pořád mladý a chce každý zápas vyhrát. Věřím, že pro nás může být přínosem. Co se týká Martina Vyskočila, mám rád jeho agresivitu a touhu vítězit. Vysky je obrovský dříč, nepříjemný pro každého soupeře a k tomu nositel dobré nálady. Neříkám, že jsou oba top borci, to by hráli ve Spartě.“
Z české ligy jste také uvažoval o několika hráčích. Prozraďte jména.
„Určitě jsme chtěli udělat Zbyňka Pospěcha, dvakrát jsem se s ním v Praze bavil. Řekl ale, že by rád zůstal ve Slavii. Což se nakonec stalo...“
Povedlo se vám získat do realizačního týmu Karola Dobiaše. Jaká bude jeho role?
„Je to znalec trnavského prostředí, všechny lidi kolem zná. Je dobrý pozorovatel, glosátor a silná osobnost. Určitě mi dá cenné informace. V Trnavě nebude každý den, chci, aby jezdil sledovat soupeře, vytipované hráče. A taky aby viděl naše zápasy. Dá se říct, že bude konzultant či skaut. Zatím jsme se dohodli na půl roku. Když budeme chtít odlehčit trénink, Karoĺko přijde a zažongluje si s míčem. To já nemůžu, mně to nikdy nešlo.“
Jak vám s ním jdou karty?
„V kartách je Karol mistr, on snad dokáže číst myšlenky všem lidem u stolu. Hraje hlavně prší a je to jako divadelní představení. Zvlášť když přijde i Tonda Panenka, spolu jsou geniálně sehraní. Já s nimi ale moc nechodím, za tři roky jsem hrál třikrát. Dvakrát jsem skončil mírně v plusu, naposledy mě Karol obral o pětikilo.“
Nebojíte se tedy, že vám budou lidé z vedení mluvit do trénování?
„Rád sbírám názory všech lidí v klubu, ale na lavičce jsem já. Do některých věcí si zasahovat nenechám. Majiteli jsem vysvětlil, jak si představuji svou pozici v Trnavě, že budu takový neformální sportovní ředitel. Zatím z naší dohody nikdo neuhnul, ale nedělám si iluze, že by mě čekalo něco lehkého. V Trnavě žije spousta bývalých skvělých fotbalistů, navíc je to malé město. Pocitů křivdy tam bude hodně. Asi nebudu milovaný, ale to není žádný trenér na světě. Na místo asistenta jsem si chtěl vzít z Prahy Pavla Medynského, jenže ten po mně převzal Bohemku.“
Jedno velké eso se do Trnavy vrací z Německa. Těšíte se na spolupráci s Miroslavem Karhanem, slovenským rekordmanem v počtu mezistátních utkání?
„Šlo to mimo mě, ale jeho návrat vítám. S těmito staršími hráči mi práce jde, vím, že někdy potřebují ubrat v tréninku. Miro byl v poslední kvalifikaci jediným chváleným hráčem Slovenska, jeho zkušenosti jsou obrovské. Výhledově se s ním počítá do managementu klubu.“
Fanoušci Spartaku v závěru sezony bojkotovali zápasy, stadion se vyprázdnil. Jaká je situace nyní?
„Oni chtějí, aby se v klubu zlepšilo ovzduší a byly lépe využity prostředky, které tam majitel dává. Požadují, aby byl management výkonnější, trenér měl větší kompetence a fungovala lepší komunikace s fanoušky. Seděl jsem s nimi a nastínil jsem jim, co Trnavě můžu přinést já. Snažil jsem se je přesvědčit, že přicházím nejen jako trenér, ale i jako posila managementu. I ve Zlíně a v Bohemce jsem dělal hodně věcí, které má v popisu sportovní ředitel. Pevně věřím, že bojkot brzy skončí a společně to zvládneme.“
Pocházíte se severu Čech, léta jste žil ve Zlíně, poslední tři roky v Praze. Kde jste vlastně doma?
„Já jsem doma všude. (úsměv) Teď mám pronajatý byt v Praze, který jsem přebral od Bohemky. Vzhledem k práci trenéra nemusím být vázaný na jedno místo. Chtěl bych vycházet ze zázemí v Praze, je to strategicky výhodné místo. Tento takzvaný americký model je pro mě ideální. Jsem zkrátka doma tam, kde zrovna bydlím.“
Nyní to je na Slovensku v Trnavě. Bude se vám stýskat po Praze?
„Jak říká můj spolupracovník Laďa Valášek (ředitel Bohemians 1905 – pozn. aut.): Aby se člověk dostal dál, musí zlomit bariéru pohodlí. Život v Praze poskytuje vše, včetně možností zahrát si fotbálek se známými lidmi nebo s novináři. Je to tam pestré, ale zase se teď vrátím k řízení auta, jako když jsem kdysi jezdil třikrát týdně hrát do Rakouska. Nemám s tím problém.“
Stěhujete se i s rodinou?
„Ne, manželka má v Praze dobrou práci, v tuto chvíli tam zůstává. Dcera jela na čtyři měsíce do Tuniska dělat animátorku. Z Djerby se vrací někdy začátkem října. Stejně už je dospělá a žije si při nás svůj život. Pro začátek budu v Trnavě sám.“
