Historie plavání v Evropě sahá až do roku 1800. V této době byl znám pouze plavecký styl prsa. Kraul (volný způsob) byl představen až v roce 1873. Na olympijských hrách se plavání objevilo už v Aténách v roce 1896. Tehdy se jednalo pouze o základní plavecký styl. Prsa se stala olympijskou disciplínou v roce 1904 a motýlek (delfín) v roce 1952. Našim reprezentantům se prozatím nepodařilo na olympijských hrách získat žádné medailové umístění.

V současnosti plavání na olympiádě zahrnuje 34 disciplín. Plavou muži i ženy v 50 m dlouhém bazéně s 10 plaveckými drahami. Každou zemi mohou v jednotlivých disciplínách reprezentovat maximálně dva plavci.

Plave se v těchto disciplínách:

Volný způsob – není zde stanoveno, jaký plavecký styl musí závodník dodržet. Výběr je tedy na samotném závodníkovi. Ve většině případů však všichni plavou kraul, protože je to nejrychlejší. Muži plavou délky 50 m, 100 m, 200 m, 400 m a 1 500 m. Ženy musí zvládnout délky 50 m, 100 m, 200 m, 400 m a 800 m.

Znak – v této disciplíně plave závodník na zádech a startuje přímo z vody odrazem nohou od stěny bazénu. Styl plavání je příbuzný kraulu - pravá ruka jde za hlavu vzduchem a souběžně s ní jde pod vodu levá ruka. Ruce se takto střídají. Na konci dráhy se provede kraulová obrátka, při které se plavec musí otočit na břicho a provést pouze jeden kraulový záběr. Muži i ženy plavou znakem shodně 100 a 200 m.

Prsa – tuto plaveckou techniku zná každý rekreační plavec. Je to plavecký styl, který není moc zajímavý co do rychlosti. Pokud ale hovoříme o technice, tak potom patří k nejnáročnějším. Profesionální plavci provádí tzv. prsařský skluz, aby dosáhli co nejvyšší rychlosti. Při tomto skluzu plavec při záběru rukou vyskočí z vody ven až po prsa a když se vrací zpět do vody, musí správně zabrat nohy. Jedině tak může být plavec co nejrychlejší. Na konci bazénu se provede obrátka tak, že se přiloží obě ruce na stěnu, plavec se otočí a odrazí nohama. Na olympiádě plavou muži i ženy shodně 100 m a 200 m.

Motýlek - plavání tímto stylem je velmi fyzicky náročné. Základem je také dobře zvládnutá technika, která je mimořádně složitá. Plave se po břiše a pro pohyb se používá delfínové vlnění. Při vynoření z vody, musí plavec současně zvednout obě ruce dopředu k hlavě a podél ní je pak zanořit pod vodu. Dále je vede podél těla zpět nad vodu. Nohy kopou souběžně vedle sebe 2x za jeden záběr rukama. Na konci bazénu se provede standardní prsová obrátka. Muži i ženy plavou vzdálenost 100 m a 200 m.

Polohový závod – v této disciplíně musí plavec vystřídat na celé trati 4 plavecké způsoby, které mění ve stanoveném pořadí. Při změnách musí dodržet také stanovené obrátky. Při plavání jednotlivců se musí dodržet plavecké styly v tomto pořadí – motýl, znak, prsa, kraul. Ženy i muži plavou polohový závod na délkách 200 m a 400 m.

Štafeta – na štafetovém plavání se střídá během jednoho závodu více plavců. Ke střídání dochází ve chvíli, kdy se plavec ve vodě dotkne stěny bazénu. Do této doby musí mít plavec na souši obě nohy na bloku, jinak je celá štafeta diskvalifikována. Štafetu můžeme sledovat jak v polohovém závodě, tak ve volném způsobu. U polohové štafety je opět předem dáno pořadí jednotlivých plaveckých stylů – znak, prsa, motýl a kraul. Každý člen štafety plave jiný styl. Muži i ženy mají stejné soutěžní kategorie - 4 x 100 m a 4 x 200 m volný způsob, 4 x 100 m polohový závod.

Maraton (dálkové plavání) – plavci mají v této disciplíně překonat vzdálenost 10 km. Od roku 2008, kdy se tato disciplína poprvé objevila na olympiádě, je realizována v přírodním prostředí tzn. moře, jezera a řeky. Muži i ženy plavou stejnou vzdálenost.