Velká pardubická - 127. Velká pardubická s Českou pojišťovnou - ONLINE PŘENOS - 8. října 2017 16:45
Ukončeno
127. Velká pardubická s Českou pojišťovnou
Přenos se aktualizuje automaticky
Ze 127. ročníku Velké pardubické je to vše. Velký triumf slaví trenér Josef Váňa st., jehož koně doběhli na 1., 4. a 5. místě. Zahraniční koně neprolomili 22 let dlouhé čekání na vítězství, ačkoliv byli velmi blízko. Uvidíme, v jaké sestavě přijedou za rok. Musíme čekat až do druhé říjnové neděle roku 2018. Děkuji za pozornost a přeji příjemný zbytek neděle.
Trenér Josef Váňa prohlásil, že kdyby Jan Kratochvíl vylepšil finiše v cílové rovince, bude z něj brzy nejlepší jezdec v Evropě. Velmi silná slova. Budoucnost ukáže jejich pravdivost.
Slavnostní vyhlášení vítězů. Vítězná stuha pro No Time To Lose, poháry pro jezdce, trenéra a majitele. Na počest vítězů zní česká státní hymna. No Time To Lose evidentně ví, že vyhrál něco velkého a užívá si to plnými doušky.
Cílem nakonec proběhlo pouze 8 nejsilnějších koní. Těžký terén si vybral svoji daň, velká část startujících byla v průběhu dostihu zadržena. Svoji porci smůly si letos vybírá Kasim, který jako jediný z koní v cíli za svůj výkon nic nevydělá.
Konečné pořadí
1. No Time To Lose (GBR), ž. Jan Kratochvíl
2. Urgent De Gregaine (FRA), ž. Felix de Giles
3. Delight My Fire (FRA), ž. Niklas Lovén
4. Zarif (IRE), ž. Josef Bartoš
5. Ange Guardian (GER), ž. Josef Váňa ml.
6. Universe Of Gracie (GER), ž. Jiří Kousek
7. Bridgeur (FRA), ž. Jaroslav Myška
8. Kasim, ž. Marcel Novák
ostatní nedokončili
Výrok dostihové komise:
Jistě 1 1/2 – 8 – 16 – 11 – 7
Čas vítěze:
9:39,98
1. No Time To Lose (GBR), ž. Jan Kratochvíl
2. Urgent De Gregaine (FRA), ž. Felix de Giles
3. Delight My Fire (FRA), ž. Niklas Lovén
4. Zarif (IRE), ž. Josef Bartoš
5. Ange Guardian (GER), ž. Josef Váňa ml.
6. Universe Of Gracie (GER), ž. Jiří Kousek
7. Bridgeur (FRA), ž. Jaroslav Myška
8. Kasim, ž. Marcel Novák
ostatní nedokončili
Výrok dostihové komise:
Jistě 1 1/2 – 8 – 16 – 11 – 7
Čas vítěze:
9:39,98
Jan Kratochvíl děkuje panu Váňovi, že mohl jet koně No Time To Lose. Všiml si, že Charme Look má potíže a bál se jen toho, zda francouzského koně dostihne. 100 metrů před cílem už věděl, že to dobře dopadne.
Ze svého premiérového vítězství ve Velké pardubické se raduje nesmírně dojatý žokej Jan Kratochvíl!
Konec dostihu.
CÍL'
No Time To Lose ukázal neskutečný závěr a přináší trenéru Josefu Váňovi staršímu jubilejní desáté trenérské vítězství! Urgent De Gregaine končí druhý, velký úspěch pro tohoto francouzského koně! A třetí dobíhá nejmladší účastník dostihu, klisna Delight My Fire, také obrovský úspěch pro tuto vycházející hvězdu českého turfu!
CÍL'
Obrovský souboj v cílové rovině mezi No Time To Lose a francouzským Urgent De Gregaine! Tak kdo to bude?
30'
No Time To Lose jde dopředu! Pozor na něj!
28-29'
Urgent De Gregaine stále s náskokem, druhý Ange Guardian.
27'
Velký Havlův skok, Ange Guardian s obtížemi a Charme Look je až šestý! Urgent De Gregaine má dobrý náskok a Francouzi nakonec přeci jen mohou slavit!
25'
Velký anglický skok v dobrém tempu a Urgent De Gregaine utíká dopředu!
23'
Naopak veterán Nikas byl zastaven.
22'
Mauglí nechal nohy v Suchém příkopu, ale pokračuje dál.
20-21'
Velké zahrádky v tempu a bez potíží.
19'
Na chvostu se tvoří malá skupina odpadlíků. Urgent De Gregaine měl potíže na Malém Taxisu.
18'
Drobné problémy Power Zara na Velké vodě.
17'
Hadí příkop sice někteří koně skákali zadníma nohama do vody, ale všichni ho zvládli. Pole stále pohromadě.
15'
Ukázkový drop z tempa, nikdo nepřibrzdil. Před touto překážkou byl zadržen Eldorado.
13-14'
Klidnější pasáž dostihu. Na čele Bridgeur a snaží se pole roztahat.
12'
Seskok bez potíží, pole se lehce natahuje. Kone trenéra Váni vepředu.
10a'
Prodloužený Taxis a mírné problémy Charme Looka, který nechal v příkopu zadní nohy! Ustál to ale a pokračuje na druhém místě.
10'
Koně stále pohromadě. Jan Odložil zahodil brýle.
7-9'
Solidní tempo pokračuje a koně potvrzují svoji skokanskou třídu.
6'
Stále se běží v téměř vraždném tempu. Obávaný Popkovický skok v mokru nenadělal potíže.
5'
Irskou lavici nezvládl Francouz Songe D`Estruval a šance Francouzů jsou téměř na nule!
4'
Ve velkém tempu skákaný Taxis bohužel dva jezdci neustáli! Končí Templář a Pareto!
3'
Druhá i třetí překážka v pohodě, nájezd na Taxis!
1'
První překážka bez problémů a ve velkém tempu..
Je odstartováno!
Koně se řadí podle čísel, za chvilku bude odstartováno!
Aktuální sázkové kursy:
Charme Look 2,35:1
Zarif 2,7:1
No Time To Look 6:1
Charme Look 2,35:1
Zarif 2,7:1
No Time To Look 6:1
Právě byl dán oficiální pokyn startérce, aby odstartovala 127. ročník Velké pardubické. Koně již jsou na místě, ale čeká je ještě nezbytné "očuchání" první překážky.
Zkušební skok všichni zvládli a pomalým cvalem se přesunují na místo startu, tj. před překážku číslo 1.
Slavnostní přehlídka končí, koně čeká zkušební skok. Jeho úspěšné absolvování je nezbytnou podmínkou pro připuštění ke startu.
Jak je zvykem, ani letos Velká pardubická nezačne ve stanovený čas. Teprve začíná slavnostní přehlídka účastníků před hlavní tribunou. A začíná za intenzívního deště, nejsilnějšího v průběhu celého dne.
Velká pardubická přichází o jednoho ze spolufavoritů! Virtus D`Estruval je nakonec vyškrtnut! Majitelé dlouho váhali, zda nahradit zraněného žokeje Jana Faltejska, ale nakonec nikoho, kdo by odpovídal jejich představám, nesehnali a byli nuceni tohoto výborného koně odhlásit z dostihu!
Většina dnešních dostihů v Pardubicích měla poněkud netradiční průběh. Vzhledem k těžkým podmínkám se někteří koně rozhodli pro taktiku jít ze špice a vyhrát stylem start – cíl. Často to vycházelo. Uvidím něco podobného i v hlavním dostihu dnešního programu?
Druhý nejvýznamnější dostih odpoledne, Cenu Labe na 5 200 metrů, vyhrál přes drobné komplikace v průběhu poměrně lehkým závěrem 8letý Vicody s žokejem Bartošem. Dá se čekat, že pokud splní kvalifikační podmínky, objeví se ve Velké v přístím roce. Tento dostih absolvoval také čtvrtý z přítomných francouzských koní a ambice svých kolegů ve Velké naznačil třetím místem. Měl však velké problémy na Irské lavici, jak je u cizích koní běžné. Takovou překážku totiž vůbec nepotkávají.
Už je známo, kdo nahradí zraněného Lukáše Matuského v sedle Nikase. Po delší době se k tomuto koni vrací Petr Tůma, který s Nikasem absolvoval již Velkou v roce 2012. Stále se ale netuší, kdo pojede francouzského Virtus D`Estruvala. Je možné, že tento kůň bude nakonec vyškrtnut.
Je to tak, Lukáš Matuský je odvážen sanitkou do nemocnice, v dalších dostizích se určitě neobjeví! Doplatil hlavně na to, že po pádu o něj zakopl další kůň a padl přímo přes něj. Změna jezdce u Nikase je tak jistá. Kdo ho osedlá, to se dozvíme v dalším průběhu odpoledne.
Ve 4. dostihu ošklivě spadl hned na 2. překážce ze svého koně žokej Lukáš Matuský, nezvedá se a je přímo na dráze ošetřován! Je možné, že i Nikas bude pro Velkou hledat nového jezdce!
Pozor, žokej Jan Faltejsek je postupně stahován z jednotlivých dostihů! Povaha jeho problémů není známá, ale zatím to vypadá, že nepojede ani Velkou! To by byla velká rána pro naděje francouzského spolufavorita Virtus D`Estruval!
Počasí a podmínky na dráze
V Pardubicích je pod mrakem s občasnými přeháňkami, teplota kolem 13°C. V předchozích dnech často pršelo, takže dráha je měkká, což je rozdíl proti předchozím ročníkům, kdy se běželo na tvrdém povrchu. Sice to na doskocích může klouzat, ale obecně je měkká dráha pro zdraví koní mnohem lepší. Na druhou stranu oranice je vyloženě nasáklá, místy v ní stojí kaluže vody, takže tyto úseky budou nesmírně vysilující a o vítězství by tak měli bojovat jen ti opravdu nejsilnější koně. Tuto skutečnost potvrzují i sami jezdci v rozhovorech po prvních dostizích.
V Pardubicích je pod mrakem s občasnými přeháňkami, teplota kolem 13°C. V předchozích dnech často pršelo, takže dráha je měkká, což je rozdíl proti předchozím ročníkům, kdy se běželo na tvrdém povrchu. Sice to na doskocích může klouzat, ale obecně je měkká dráha pro zdraví koní mnohem lepší. Na druhou stranu oranice je vyloženě nasáklá, místy v ní stojí kaluže vody, takže tyto úseky budou nesmírně vysilující a o vítězství by tak měli bojovat jen ti opravdu nejsilnější koně. Tuto skutečnost potvrzují i sami jezdci v rozhovorech po prvních dostizích.
Mohou překvapit
Mezi tzv. černé koně dostihu lze řadit čtveřici Delight My Fire, Agne Guardian, Songe D`Estruval a Power Zar.
Delight My Fire je svěřenkyní trenéra Radima Bodláka a je jedinou klisnou v dostihu. Druhý nejmladší kůň (7 let) na startu dosud sbíral úspěchy hlavně v polské Vratislavi, ale loni na sebe upozornil vítězstvím v Ceně Labe, která platí za přípravný dostih pro mladé nadějné koně před pozdějšími starty ve Velké. Pokud se udrží v balíku až do konce, může uplatnit svůj neskutečný finiš. V kariéře dosud 23 startů na překážkách, 9 vítězství a téměř 3 miliony korun na odměnách. Letos 4 starty (vše v Polsku a Itálii), 1 vítězství a téměř 1 milion korun. Pro tak mladého koně skvělá bilance.
Ange Guardian je dalším ze svěřenců trenéra Josefa Váni. 9letý valach ukázal své kvality v loňském roce, kdy dosáhl několika výborných výsledků, které korunoval druhým místem ve Velké pardubické. Letos však bojuje hlavně s vlastním zdravím než se soupeři, ale kvalifikační podmínky splnil a pokud je teď stoprocentně zdravý, může na své loňské výkony navázat. V kariéře dosud startoval na překážkách 27x, 7 dostihů vyhrál. Na odměnách vydělal celkem téměř 1,7 milionu korun, většina připadá na loňské druhé místo ve Velké.
Songe D`Estruval je dalším zahraničním koněm na startu. 11letý svěřenec trenéra Guillauma Macaira je vynikajícím koněm a mezi hlavní favority není řazen jen kvůli skutečnosti, že dosud neběžel dostih delší než 5 000 metrů. Jinak je totiž jeho bilance fantastická. Již 14 vítězství a pouze 2 dostihy v životě nedokončil! Letos 4 starty doma ve Francii, ve kterých 2x vyhrál, jednou byl druhý a jednou nedokončil. Jen za tento rok tak vydělal přes 30 000 euro.
Power Zar je posledním koněm ze skupiny trenéra Josefa Váni na startu. 8letý kůň se kvalifikoval až na poslední chvíli vítězstvím v poslední kvalifikaci před 4 týdny. Tam sice byla slabší konkurence, ale výsledný čas byl o 10 sekund rychlejší než při sprnové kvalifikaci, kde se utkala většina české špičky. Rychlost tedy kůň rozhodně má, otázkou je, jak se prosadí v jednom závodě s nejlepšími. Dosud totiž startoval hlavně v dostizích nižších kategorií, celkem ve 20 startech na překážkách dokázal 5x vyhrát a vydělat dohromady necelý půlmilion korun. Většina připadá právě na vítězství v poslední kvalifikaci v tomto roce.
Mezi tzv. černé koně dostihu lze řadit čtveřici Delight My Fire, Agne Guardian, Songe D`Estruval a Power Zar.
Delight My Fire je svěřenkyní trenéra Radima Bodláka a je jedinou klisnou v dostihu. Druhý nejmladší kůň (7 let) na startu dosud sbíral úspěchy hlavně v polské Vratislavi, ale loni na sebe upozornil vítězstvím v Ceně Labe, která platí za přípravný dostih pro mladé nadějné koně před pozdějšími starty ve Velké. Pokud se udrží v balíku až do konce, může uplatnit svůj neskutečný finiš. V kariéře dosud 23 startů na překážkách, 9 vítězství a téměř 3 miliony korun na odměnách. Letos 4 starty (vše v Polsku a Itálii), 1 vítězství a téměř 1 milion korun. Pro tak mladého koně skvělá bilance.
Ange Guardian je dalším ze svěřenců trenéra Josefa Váni. 9letý valach ukázal své kvality v loňském roce, kdy dosáhl několika výborných výsledků, které korunoval druhým místem ve Velké pardubické. Letos však bojuje hlavně s vlastním zdravím než se soupeři, ale kvalifikační podmínky splnil a pokud je teď stoprocentně zdravý, může na své loňské výkony navázat. V kariéře dosud startoval na překážkách 27x, 7 dostihů vyhrál. Na odměnách vydělal celkem téměř 1,7 milionu korun, většina připadá na loňské druhé místo ve Velké.
Songe D`Estruval je dalším zahraničním koněm na startu. 11letý svěřenec trenéra Guillauma Macaira je vynikajícím koněm a mezi hlavní favority není řazen jen kvůli skutečnosti, že dosud neběžel dostih delší než 5 000 metrů. Jinak je totiž jeho bilance fantastická. Již 14 vítězství a pouze 2 dostihy v životě nedokončil! Letos 4 starty doma ve Francii, ve kterých 2x vyhrál, jednou byl druhý a jednou nedokončil. Jen za tento rok tak vydělal přes 30 000 euro.
Power Zar je posledním koněm ze skupiny trenéra Josefa Váni na startu. 8letý kůň se kvalifikoval až na poslední chvíli vítězstvím v poslední kvalifikaci před 4 týdny. Tam sice byla slabší konkurence, ale výsledný čas byl o 10 sekund rychlejší než při sprnové kvalifikaci, kde se utkala většina české špičky. Rychlost tedy kůň rozhodně má, otázkou je, jak se prosadí v jednom závodě s nejlepšími. Dosud totiž startoval hlavně v dostizích nižších kategorií, celkem ve 20 startech na překážkách dokázal 5x vyhrát a vydělat dohromady necelý půlmilion korun. Většina připadá právě na vítězství v poslední kvalifikaci v tomto roce.
Největší favorité
127. Velká pardubická má po delší době favority i v řadách zahraničních koní. Pojďme si představit hlavní adepty na vítězství.
Charme Look
10letý valach, svěřenec trenérky Martiny Růžičkové. Obhájce vítězství z loňského roku a zároveň jediný kůň na startu, který již Velkou dokázal vyhrát. V této sezóně toho zatím mnoho nenaběhal, navíc s kolísavými výsledky, takže se jeho kurs pohybuje až lehce pod 4:1, což je více než loni, kdy přitom nebyl největším favoritem. Proti němu také svědčí skutečnost, že v jeho sedle nebude žokej Jan Faltejsek, ale žokej Marek Stromský, získaný na poslední chvíli jako náhrada, který navíc na tomto koni v životě neseděl. Stromský je sice také velmi kvalitním jezdcem, ale zároveň platí za největšího současného smolaře. Pro koně půjde teprve o třetí start v roce 2017. Oba předchozí byly v kvalifikacích na Velkou. V květnové byl zadržen, srpnovou ale vyhrál. Ovšam jeho celková bilance je ohromující. Z dosavadních 16 startů v překážkových dostizích zvítězil hned 10x! Celkově v kariéře vydělal 2 750 000 korun, z čehož drtivou většinu tvoří odměny za vítězství ve Velké 2016 a v Ceně Labe 2015.
Virtus D`Estruval
8letý valach, svěřenec trenéra Guillauma Macaira. Nejlepší z francouzských koní na startu a druhý největší favorit dostihu. Dá se na něj sázet v kursech lehce přes 4:1. Navíc bude v jeho sedle nejlepší současný český překážkový žokej Jan Faltejsek, čtyřnásobný vítěz Velké, což je další obrovskou výhodou. Zahraniční koně totiž nejvíce doplácí na to, že na nich sedí také zahraniční jezdci, kteří závodiště v Pardubicích neznají. V tomto případě to neplatí. Respekt také vzbuzují výsledky koně v této sezóně. 4 starty, z toho 2 vítězství a 2 třetí místa. Vždy v dostizích na minimálně 5 000 metrů, takže vytrvalost bude jeho silnou stránkou. Jen v tomto roce tak vydělal na odměnách přes 60 000 euro, v kariéře pak 125 000 euro, což z něj v tomto ohledu dělá nejlepšího koně na startu.
No Time To Lose
8letý valach, jeden ze čtyř svěřenců trenéra Josefa Váni na startu. Z jeho ekipy se tomuto koni dávají největší šance. Sázet se dá i v kursech pod 7:1, po této stránce je třetím největším favoritem dostihu. V sedle bude mít žokeje Jana Kratochvíla, který koně dobře zná. Společně vyhráli loňskou Cenu Vltavy, třetí nejtěžší dostih v rámci dostihového dne při Velké pardubické. Celkově půjde o devátý společný start této dvojice. Kůň letos startoval pouze 2x, v květnové a v srpnové kvalifikaci na Velkou. Obě dokončil na druhém místě a vítěze vždy dokázal dost potrápit. V kariéře dosud zaznamenal při 16 startech na překážkách 4 vítězství, tím nejcennějším je již zmiňovaná Cena Vltavy v loňském roce. Dosud na odměnách vydělal přes 600 000 korun, v tomto roce pak 176 000.
Zarif
10letý valach, nejzkušenější ze čtveřice koní trenéra Josefa Váni v dostihu. Kurs na jeho vítězství se pohybuje kolem 8-9:1. V sedle bude mít svého stáleho partnera, žokeje Josefa Bartoše. Společně jezdí poslední 3 roky, několikrát i v předchozích letech. Celkem tato dvojice absolvovala již 14 dostihů. Má za sebou skvělé výsledky. Dosáhla na 2. místo ve Velké 2015 a na 3. místo o rok později. Chybí jí tak pouze vítězství. V této sezóně kůň také startoval pouze 2x, také v květnové a v srpnové kvalifikaci. Květnovou po boji vyhrál, v srpnu byl čtvrtý. V kariéře dosud při 26 startech na překážkách dosáhl na 6 vítězství, z toho 4 v sedle právě s Bartošem. V kariéře na odměnách vydělal již téměř 3 miliony korun, nejvíce samozřejmě za pódiová umístění v obou posledních ročnících Velké. Letos to je zatím rovných 200 000 korun.
127. Velká pardubická má po delší době favority i v řadách zahraničních koní. Pojďme si představit hlavní adepty na vítězství.
Charme Look
10letý valach, svěřenec trenérky Martiny Růžičkové. Obhájce vítězství z loňského roku a zároveň jediný kůň na startu, který již Velkou dokázal vyhrát. V této sezóně toho zatím mnoho nenaběhal, navíc s kolísavými výsledky, takže se jeho kurs pohybuje až lehce pod 4:1, což je více než loni, kdy přitom nebyl největším favoritem. Proti němu také svědčí skutečnost, že v jeho sedle nebude žokej Jan Faltejsek, ale žokej Marek Stromský, získaný na poslední chvíli jako náhrada, který navíc na tomto koni v životě neseděl. Stromský je sice také velmi kvalitním jezdcem, ale zároveň platí za největšího současného smolaře. Pro koně půjde teprve o třetí start v roce 2017. Oba předchozí byly v kvalifikacích na Velkou. V květnové byl zadržen, srpnovou ale vyhrál. Ovšam jeho celková bilance je ohromující. Z dosavadních 16 startů v překážkových dostizích zvítězil hned 10x! Celkově v kariéře vydělal 2 750 000 korun, z čehož drtivou většinu tvoří odměny za vítězství ve Velké 2016 a v Ceně Labe 2015.
Virtus D`Estruval
8letý valach, svěřenec trenéra Guillauma Macaira. Nejlepší z francouzských koní na startu a druhý největší favorit dostihu. Dá se na něj sázet v kursech lehce přes 4:1. Navíc bude v jeho sedle nejlepší současný český překážkový žokej Jan Faltejsek, čtyřnásobný vítěz Velké, což je další obrovskou výhodou. Zahraniční koně totiž nejvíce doplácí na to, že na nich sedí také zahraniční jezdci, kteří závodiště v Pardubicích neznají. V tomto případě to neplatí. Respekt také vzbuzují výsledky koně v této sezóně. 4 starty, z toho 2 vítězství a 2 třetí místa. Vždy v dostizích na minimálně 5 000 metrů, takže vytrvalost bude jeho silnou stránkou. Jen v tomto roce tak vydělal na odměnách přes 60 000 euro, v kariéře pak 125 000 euro, což z něj v tomto ohledu dělá nejlepšího koně na startu.
No Time To Lose
8letý valach, jeden ze čtyř svěřenců trenéra Josefa Váni na startu. Z jeho ekipy se tomuto koni dávají největší šance. Sázet se dá i v kursech pod 7:1, po této stránce je třetím největším favoritem dostihu. V sedle bude mít žokeje Jana Kratochvíla, který koně dobře zná. Společně vyhráli loňskou Cenu Vltavy, třetí nejtěžší dostih v rámci dostihového dne při Velké pardubické. Celkově půjde o devátý společný start této dvojice. Kůň letos startoval pouze 2x, v květnové a v srpnové kvalifikaci na Velkou. Obě dokončil na druhém místě a vítěze vždy dokázal dost potrápit. V kariéře dosud zaznamenal při 16 startech na překážkách 4 vítězství, tím nejcennějším je již zmiňovaná Cena Vltavy v loňském roce. Dosud na odměnách vydělal přes 600 000 korun, v tomto roce pak 176 000.
Zarif
10letý valach, nejzkušenější ze čtveřice koní trenéra Josefa Váni v dostihu. Kurs na jeho vítězství se pohybuje kolem 8-9:1. V sedle bude mít svého stáleho partnera, žokeje Josefa Bartoše. Společně jezdí poslední 3 roky, několikrát i v předchozích letech. Celkem tato dvojice absolvovala již 14 dostihů. Má za sebou skvělé výsledky. Dosáhla na 2. místo ve Velké 2015 a na 3. místo o rok později. Chybí jí tak pouze vítězství. V této sezóně kůň také startoval pouze 2x, také v květnové a v srpnové kvalifikaci. Květnovou po boji vyhrál, v srpnu byl čtvrtý. V kariéře dosud při 26 startech na překážkách dosáhl na 6 vítězství, z toho 4 v sedle právě s Bartošem. V kariéře na odměnách vydělal již téměř 3 miliony korun, nejvíce samozřejmě za pódiová umístění v obou posledních ročnících Velké. Letos to je zatím rovných 200 000 korun.
Zajímavosti 127. Velké Pardubické
Startovní čísla losoval v pražském hotelu Paříž bývalý jezdec a trenér Václav Chaloupka, jeden ze 4 mužů, kteří dokázali tento dostih vyhrát více než třikrát.
Česká pojišťovna je hlavním partnerem dostihu již počtyřiadvacáté. Taková sponzorská stálost není v dostihovém sportu obvyklá.
Kůň ze zahraničního tréninku nedokázal vyhrát Velkou pardubickou již 22 let. Před týdnem však byla ukončena podobná série na pardubické plochodrážní Zlaté přilbě, kterou po 21 letech vyhrál český jezdec. Skončí i dostihová série?
Na startu jsou 3 zahraniční účastníci, všichni z Francie. Proti jiným ročníkům, kdy nepatřili k favoritům, či dokonce vůbec žádní nestartovali, se s nimi v tomto roce musí počítat. Virtus D`Estruvala dokonce osedlá nejlepší současný český překážkový jezdec, žokej Jan Faltejsek, který sám Velkou vyhrál již 4x. To také není úplně běžné a šance zahraničních koní na vítězství to výrazně zvyšuje.
Účast 3 francouzských koní byla také jedním z hlavních důvodů skutečnosti, že Velkou pardubickou poprvé v historii zařadila do své nabídky renomovaná francouzská sázková kancelář PMU s pobočkami ve 24 zemích světa. Zároveň po skončení monopolu společnosti Betino si letos poprvé mohou vsadit na vrchol dostihové sezóny také sázkaři v České republice, kteří nejsou přímo na pardubickém závodišti. Kursovou nabídku vypsaly společnosti Tipsport, Fortuna a Synot Tip.
Hned 13 koní ve startovní listině je polokrevných, což je velmi neobvyklé. Jediným běloušem je Ter Mill. Po loňské ryze "mužské" záležitosti se letos zúčastní jedna klisna, Delight My Fire.
Pouze 2 jezdci na startu dokázali Velkou pardubickou vyhrát. Jan Faltejsek 4x (2012-2014 a 2016) a Josef Bartoš 2x (2006 a 2008). Dvojnásobným vítězem mohl být také největší současný smolař dostihu Marek Stromský, ale v obou případech byl po doběhu na první pozici se svým koněm diskvalifikován. Jednou kvůli neobjetí točného bodu, jednou kvůli neúmyslnému dopingu koně.
Nejzkušenějšími jezdci v dostihu budou Josef Bartoš, Jaroslav Myška a Marek Stromský, všichni se na trať Velké vydají popatnácté.
Vzhledem k účasti francouzských koní se hodí připomenout, že letos je to přesně 70 let od posledního vítězství účastníka z této země.
Pokud zvítězí některý ze 4 svěřenců Josefa Váni st., stane se tato žijící legenda českého dostihového sportu prvním trenérem historie s dvouciferným počtem trenérských vítězství ve Velké.
Dalším veleúspěšným trenérem je také Francouz Guillaume Macaire. Jeho koně jen v této sezóně vyhráli již 217 dostihů a na dotacích vydělali dohromady 6,2 milionu euro. Vítězství ve Velké by bylo pověstnou třešničkou na dortu tohoto roku.
Startovní čísla losoval v pražském hotelu Paříž bývalý jezdec a trenér Václav Chaloupka, jeden ze 4 mužů, kteří dokázali tento dostih vyhrát více než třikrát.
Česká pojišťovna je hlavním partnerem dostihu již počtyřiadvacáté. Taková sponzorská stálost není v dostihovém sportu obvyklá.
Kůň ze zahraničního tréninku nedokázal vyhrát Velkou pardubickou již 22 let. Před týdnem však byla ukončena podobná série na pardubické plochodrážní Zlaté přilbě, kterou po 21 letech vyhrál český jezdec. Skončí i dostihová série?
Na startu jsou 3 zahraniční účastníci, všichni z Francie. Proti jiným ročníkům, kdy nepatřili k favoritům, či dokonce vůbec žádní nestartovali, se s nimi v tomto roce musí počítat. Virtus D`Estruvala dokonce osedlá nejlepší současný český překážkový jezdec, žokej Jan Faltejsek, který sám Velkou vyhrál již 4x. To také není úplně běžné a šance zahraničních koní na vítězství to výrazně zvyšuje.
Účast 3 francouzských koní byla také jedním z hlavních důvodů skutečnosti, že Velkou pardubickou poprvé v historii zařadila do své nabídky renomovaná francouzská sázková kancelář PMU s pobočkami ve 24 zemích světa. Zároveň po skončení monopolu společnosti Betino si letos poprvé mohou vsadit na vrchol dostihové sezóny také sázkaři v České republice, kteří nejsou přímo na pardubickém závodišti. Kursovou nabídku vypsaly společnosti Tipsport, Fortuna a Synot Tip.
Hned 13 koní ve startovní listině je polokrevných, což je velmi neobvyklé. Jediným běloušem je Ter Mill. Po loňské ryze "mužské" záležitosti se letos zúčastní jedna klisna, Delight My Fire.
Pouze 2 jezdci na startu dokázali Velkou pardubickou vyhrát. Jan Faltejsek 4x (2012-2014 a 2016) a Josef Bartoš 2x (2006 a 2008). Dvojnásobným vítězem mohl být také největší současný smolař dostihu Marek Stromský, ale v obou případech byl po doběhu na první pozici se svým koněm diskvalifikován. Jednou kvůli neobjetí točného bodu, jednou kvůli neúmyslnému dopingu koně.
Nejzkušenějšími jezdci v dostihu budou Josef Bartoš, Jaroslav Myška a Marek Stromský, všichni se na trať Velké vydají popatnácté.
Vzhledem k účasti francouzských koní se hodí připomenout, že letos je to přesně 70 let od posledního vítězství účastníka z této země.
Pokud zvítězí některý ze 4 svěřenců Josefa Váni st., stane se tato žijící legenda českého dostihového sportu prvním trenérem historie s dvouciferným počtem trenérských vítězství ve Velké.
Dalším veleúspěšným trenérem je také Francouz Guillaume Macaire. Jeho koně jen v této sezóně vyhráli již 217 dostihů a na dotacích vydělali dohromady 6,2 milionu euro. Vítězství ve Velké by bylo pověstnou třešničkou na dortu tohoto roku.
Startovní listna
1 – Ter Mill
11 let, Jan Odložil, trenér Antonín Novák, stáj DS Malá Morávka
2 – Nikas
12 let, ž. Lukáš Matuský, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj Castor
3 – Pareto
10 let, Pavel Složil ml., trenér Pavel Poles, stáj EŽ Praha a.s.
4 – No Time To Lose (GBR)
8 let, ž. Jan Kratochvíl, trenér Josef Váíňa st., stáj DS Paragan
5 – Ange Guardian (GER)
9 let, ž. Josef Váňa ml., trenér Josef Váňa st., Stáj Anděl strážný
6 – Val De Guye (FRA)
8 let, ž. Jan Derych, trenér Stanislav Kovář, stáj Lokotrans
7 – Songe D`Estruval (FRA)
11 let, ž. Colm McCormack, trenér Guillaume Macaire, stáj Mme Bernard Le Gentil
8 – Kasim
12 let, žk. Marcel Novák, trenér Přemek Kejzlar, Stáj Kejzlar
9 – Templář
10 let, ž. Kevin Guignon, trenér Antonín Novák, Stáj Luka-trdelnik.com
10 – Bridgeur (FRA)
6 let, ž. Jaroslav Myška, trenér Štěpánka Myšková, stáj VaZi
11 – Zarif (IRE)
10 let, ž. Josef Bartoš, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent
12 – Virtus D`Estruval (FRA)
8 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Guillaume Macaire, stáj Mme Bernard Le Gentil
13 – Universe of Gracie (GER)
12 let, ž. Jiří Kousek, trenér Stanislav Popelka, stáj BORS Břeclav a.s.
14 – Eldorado (GER)
10 let, Rostislav Benš, trenér Ing. Karolína Wernerová, stáj Dostihová stáj Zhoř
15 – Delight My Fire (FRA)
7 let, ž. Niklas Lovén, trenér Radim Bodlák, stáj DS Pod Buchlovem
16 – Mauglí
11 let, ž. Martin Liška, trenér Mgr. Petr Slabý, stáj M+T Kliky – Slabý
17 – Power Zar (GER)
8 let, Sertash Ferhanov, trenér Josef Váňa st., stáj Chládek&Tintěra-Váňa
18 – Sixtyseven
8 let, Lukáš Sloup, trenér Petra Jirátová, stáj Buc-Film
19 – Charme Look
10 let, ž. Marek Stromský, trenér Martina Růžičková, stáj Orling
20 – Urgent De Gregaine (FRA)
9 let, ž. Felix de Giles, trenér Emmanuel Clayeux, stáj Rasquier Arnaud
1 – Ter Mill
11 let, Jan Odložil, trenér Antonín Novák, stáj DS Malá Morávka
2 – Nikas
12 let, ž. Lukáš Matuský, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj Castor
3 – Pareto
10 let, Pavel Složil ml., trenér Pavel Poles, stáj EŽ Praha a.s.
4 – No Time To Lose (GBR)
8 let, ž. Jan Kratochvíl, trenér Josef Váíňa st., stáj DS Paragan
5 – Ange Guardian (GER)
9 let, ž. Josef Váňa ml., trenér Josef Váňa st., Stáj Anděl strážný
6 – Val De Guye (FRA)
8 let, ž. Jan Derych, trenér Stanislav Kovář, stáj Lokotrans
7 – Songe D`Estruval (FRA)
11 let, ž. Colm McCormack, trenér Guillaume Macaire, stáj Mme Bernard Le Gentil
8 – Kasim
12 let, žk. Marcel Novák, trenér Přemek Kejzlar, Stáj Kejzlar
9 – Templář
10 let, ž. Kevin Guignon, trenér Antonín Novák, Stáj Luka-trdelnik.com
10 – Bridgeur (FRA)
6 let, ž. Jaroslav Myška, trenér Štěpánka Myšková, stáj VaZi
11 – Zarif (IRE)
10 let, ž. Josef Bartoš, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent
12 – Virtus D`Estruval (FRA)
8 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Guillaume Macaire, stáj Mme Bernard Le Gentil
13 – Universe of Gracie (GER)
12 let, ž. Jiří Kousek, trenér Stanislav Popelka, stáj BORS Břeclav a.s.
14 – Eldorado (GER)
10 let, Rostislav Benš, trenér Ing. Karolína Wernerová, stáj Dostihová stáj Zhoř
15 – Delight My Fire (FRA)
7 let, ž. Niklas Lovén, trenér Radim Bodlák, stáj DS Pod Buchlovem
16 – Mauglí
11 let, ž. Martin Liška, trenér Mgr. Petr Slabý, stáj M+T Kliky – Slabý
17 – Power Zar (GER)
8 let, Sertash Ferhanov, trenér Josef Váňa st., stáj Chládek&Tintěra-Váňa
18 – Sixtyseven
8 let, Lukáš Sloup, trenér Petra Jirátová, stáj Buc-Film
19 – Charme Look
10 let, ž. Marek Stromský, trenér Martina Růžičková, stáj Orling
20 – Urgent De Gregaine (FRA)
9 let, ž. Felix de Giles, trenér Emmanuel Clayeux, stáj Rasquier Arnaud
Do letošní Velké bylo řádně přihlášeno 38 koní, vč. 4 zahraničních. Pouze 23 z nich však splnilo kvalifikační podmínky (dalších 9 koní se sice kvalifikovalo, ale nebylo přihlášeno), ne všichni se ale nakonec na startu objeví. Při losování startovních čísel se nakonec v osudí ocitlo přesně 20 jmen, z nichž 3 patří koním trénovaným ve Francii. Kdo všechno tedy zabojuje o vítěznou trofej v roce 2017?
Kvalifikace
Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů. Zahraniční koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih typu steeplechase či crosscountry o délce minimálně 4800 metrů. Samozřejmostí je, že kůň musí být zároveň přihlášen do dostihu v řádném termínu.
Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5800 metrů a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.
1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 27. 5., úspěšně ji absolvovalo 9 koní a vítězem se stal Zarif s žokejem Bartošem.
2. kvalifikace (Cena města Pardubic) se konala 24. 6., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Goscater s žokejem Myškou.
3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.) se konala 19. 8., úspěšně ji absolvovalo 12 koní a vítězem se stal Charme Look s žokejem Faltejskem.
4. kvalifikace (Cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 9. 9., úspěšně ji absolvovalo pouhých 5 koní a vítězem se stal Power Zar s jezdcem Ferhanovem.
Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů. Zahraniční koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih typu steeplechase či crosscountry o délce minimálně 4800 metrů. Samozřejmostí je, že kůň musí být zároveň přihlášen do dostihu v řádném termínu.
Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5800 metrů a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.
1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 27. 5., úspěšně ji absolvovalo 9 koní a vítězem se stal Zarif s žokejem Bartošem.
2. kvalifikace (Cena města Pardubic) se konala 24. 6., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Goscater s žokejem Myškou.
3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.) se konala 19. 8., úspěšně ji absolvovalo 12 koní a vítězem se stal Charme Look s žokejem Faltejskem.
4. kvalifikace (Cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 9. 9., úspěšně ji absolvovalo pouhých 5 koní a vítězem se stal Power Zar s jezdcem Ferhanovem.
Kurs Velké pardubické
Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.
č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.
č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně, následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za 3. vítězstvím v řadě v roce 2005.
č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou "vanou" s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.
č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150 – 160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v historii často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, bohužel na úkor obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připravení a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen velmi málo. V posledních dvou letech zde skončili svoji pouť dostihem vždy dva koně, přičemž pouze u jednoho v každém roce byla na vině překážka jako taková.
č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem, musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ztratit mnoho času, případně pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít.
č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně. Velké problémy nadělala také v předminulém roce, padly zde celkem 4 koně.
č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně ubral na obtížnosti.
č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají.
č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. V roce 2015 však toto pravidlo jeden kůň porušil. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.
Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.
č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného "bratra". Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neskáče úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné skoky, padá se zde velmi často.
č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže.
č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže, než je odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.
č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.
č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší "zbraní". Koně ji mají tendenci podcenit. Jméno získal podle slavného meziválečného jezdce, dvojnásobného vítěze Velké, kpt. Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a svoji stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.
č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovaly a scházely ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas tak zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla. Přímo ve Velké naposledy předloni.
č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají tenký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.
č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, ačkoliv jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství.
č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. Přesně to se v roce 2015 stalo jednomu z favoritů Rabbit Wellovi. Sice nepadl, ale jeho šance na úspěch se rozplynuly. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké díky rozbahněným okrajům a velké hloubce.
č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice "Taxisů" v kursu. Živý plot je 140 – 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný příkop je široký 170 cm a mělký. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.
č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.
č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde vůbec nepadá. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.
č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.
č. 24 – Živý plot "U hangáru"
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů. Ten poslední jsme mohli vidět loni.
č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtižnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde dochází často k pádům.
č. 26 – Suchý příkop "mezi břízkami"
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odkokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.
č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.
č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud. V roce 2015 se o tom přesvědčil Zarif, kterému pak chyběly síly.
č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé, jako pro překážku č. 28.
č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na této překážce ji připravil o jasné vítězství.
Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.
č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.
č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně, následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za 3. vítězstvím v řadě v roce 2005.
č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou "vanou" s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.
č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150 – 160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v historii často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, bohužel na úkor obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připravení a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen velmi málo. V posledních dvou letech zde skončili svoji pouť dostihem vždy dva koně, přičemž pouze u jednoho v každém roce byla na vině překážka jako taková.
č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem, musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ztratit mnoho času, případně pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít.
č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně. Velké problémy nadělala také v předminulém roce, padly zde celkem 4 koně.
č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně ubral na obtížnosti.
č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají.
č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. V roce 2015 však toto pravidlo jeden kůň porušil. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.
Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.
č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného "bratra". Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neskáče úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné skoky, padá se zde velmi často.
č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže.
č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže, než je odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.
č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.
č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší "zbraní". Koně ji mají tendenci podcenit. Jméno získal podle slavného meziválečného jezdce, dvojnásobného vítěze Velké, kpt. Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a svoji stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.
č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovaly a scházely ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas tak zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla. Přímo ve Velké naposledy předloni.
č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají tenký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.
č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, ačkoliv jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství.
č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. Přesně to se v roce 2015 stalo jednomu z favoritů Rabbit Wellovi. Sice nepadl, ale jeho šance na úspěch se rozplynuly. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké díky rozbahněným okrajům a velké hloubce.
č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice "Taxisů" v kursu. Živý plot je 140 – 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný příkop je široký 170 cm a mělký. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.
č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.
č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde vůbec nepadá. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.
č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.
č. 24 – Živý plot "U hangáru"
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů. Ten poslední jsme mohli vidět loni.
č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtižnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde dochází často k pádům.
č. 26 – Suchý příkop "mezi břízkami"
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odkokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.
č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.
č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud. V roce 2015 se o tom přesvědčil Zarif, kterému pak chyběly síly.
č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé, jako pro překážku č. 28.
č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na této překážce ji připravil o jasné vítězství.
Rekordy dostihu
Nejrychlejší čas: 8:56,01 min (2015, Ribelino, ž. Kašný)
Nejvíce startujících: 29 (1990)
Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987-1989, 1991, 1997, 2009-2011)
Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001-2004)
Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)
Nejmladší vítězný jezdec: 19 let (Josef Vavroušek, 1951)
Nejstarší vítězný kůň: 14 let (Unkas, 1954)
Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987-1989, 1991)
Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 6 koní: Epigraf 1957-59, Sagar 1981-83, Železník 1987-89, Peruán 1998-2000, Tiumen 2009-11, Orphee des Blins 2012-14)
Nejvíce vítězství trenéra: 9 (Josef Váňa st.)
Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)
Nejvíce startů z aktivních jezdců: 22 (Dušan Andrés)
Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)
Nejmenší rozdíl mezi 1. a 2. koněm v cíli: Nos (2x – 1886, vítěz Hanno, a 2010, vítěz Tiumen)
Nejvíce koní v cíli: 18 (2009)
Nejvyšší kurs vítěze dostihu: 55:1 (2012, Orphee des Blins)
Nejrychlejší čas: 8:56,01 min (2015, Ribelino, ž. Kašný)
Nejvíce startujících: 29 (1990)
Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987-1989, 1991, 1997, 2009-2011)
Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001-2004)
Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)
Nejmladší vítězný jezdec: 19 let (Josef Vavroušek, 1951)
Nejstarší vítězný kůň: 14 let (Unkas, 1954)
Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987-1989, 1991)
Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 6 koní: Epigraf 1957-59, Sagar 1981-83, Železník 1987-89, Peruán 1998-2000, Tiumen 2009-11, Orphee des Blins 2012-14)
Nejvíce vítězství trenéra: 9 (Josef Váňa st.)
Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)
Nejvíce startů z aktivních jezdců: 22 (Dušan Andrés)
Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)
Nejmenší rozdíl mezi 1. a 2. koněm v cíli: Nos (2x – 1886, vítěz Hanno, a 2010, vítěz Tiumen)
Nejvíce koní v cíli: 18 (2009)
Nejvyšší kurs vítěze dostihu: 55:1 (2012, Orphee des Blins)
Finanční dotace
Letošní dotace je stejná jako v předchozích 4 letech, tj. 5 000 000 Kč. Velká pardubická je tak nejlépe dotovaným cross country dostihem v Evropě. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 2 000 000 Kč
2. místo 1 100 000 Kč
3. místo 700 000 Kč
4. místo 500 000 Kč
5. místo 350 000 Kč
6. místo 200 000 Kč
7. místo 150 000 Kč
Letošní dotace je stejná jako v předchozích 4 letech, tj. 5 000 000 Kč. Velká pardubická je tak nejlépe dotovaným cross country dostihem v Evropě. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 2 000 000 Kč
2. místo 1 100 000 Kč
3. místo 700 000 Kč
4. místo 500 000 Kč
5. místo 350 000 Kč
6. místo 200 000 Kč
7. místo 150 000 Kč
Základní informace
Délka dostihu: asi 6900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: max. 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 vítězství či umístění, splněný kvalifikační dostih
Délka dostihu: asi 6900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: max. 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 vítězství či umístění, splněný kvalifikační dostih
Historické zajímavosti
V dosavadních 126 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 91 koní a 79 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.
V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.
Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.
V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.
Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.
V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.
Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.
Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.
Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.
Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí dva byli diskvalifikováni poté, co koně odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.
Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.
Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.
V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy některá část dostihu vedla mimo vnitřní prostor závodiště.
V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.
V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.
V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.
Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.
Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.
V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – kůň, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.
Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvné v poválečné historii přijel kůň z Anglie, zároveň vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.
Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce, Bledax, srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.
Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze třem dalším jezdcům.
Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka, a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.
Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.
V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.
Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.
Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník – Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se tak se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.
Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tzv. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl díky tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.
Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.
Rok 1995 přinesl zatím poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.
O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl na své páté vítězství.
V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.
Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel, další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.
Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.
Ročníky 2009 až 2014 také přidaly rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.
Předposlední Velká (2015) se také zapsala do historie, bohužel však v negativním světle. Poprvé byl totiž vítězný kůň v cíli později diskvalifikován pro pozitivní dopingový nález. Za ten sice nese hlavní vinu výrobce potravinového doplňku, takže padly velmi mírné tresty, ale na této neslavné premiéře to bohužel nic nemění.
V dosavadních 126 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 91 koní a 79 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.
V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.
Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.
V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.
Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.
V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.
Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.
Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.
Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.
Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí dva byli diskvalifikováni poté, co koně odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.
Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.
Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.
V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy některá část dostihu vedla mimo vnitřní prostor závodiště.
V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.
V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.
V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.
Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.
Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.
V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – kůň, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.
Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvné v poválečné historii přijel kůň z Anglie, zároveň vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.
Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce, Bledax, srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.
Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze třem dalším jezdcům.
Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka, a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.
Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.
V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.
Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.
Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník – Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se tak se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.
Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tzv. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl díky tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.
Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.
Rok 1995 přinesl zatím poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.
O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl na své páté vítězství.
V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.
Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel, další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.
Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.
Ročníky 2009 až 2014 také přidaly rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.
Předposlední Velká (2015) se také zapsala do historie, bohužel však v negativním světle. Poprvé byl totiž vítězný kůň v cíli později diskvalifikován pro pozitivní dopingový nález. Za ten sice nese hlavní vinu výrobce potravinového doplňku, takže padly velmi mírné tresty, ale na této neslavné premiéře to bohužel nic nemění.
Historie
Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České republice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na dnešním místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má dostih od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny.
Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou jen zcela výjimečně byl počet startujících dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve 2. polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, tak obvykle ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní.
Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České republice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na dnešním místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má dostih od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny.
Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou jen zcela výjimečně byl počet startujících dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve 2. polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, tak obvykle ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní.
Druhá říjnová neděle. Pro všechny fanoušky dostihového sportu posvátný den. Den, kdy se na dostihy dívají i lidé, které jinak tento sport vůbec nezajímá. Na největší závod roku. Nejtežší překážkový dostih kontinentální Evropy. Legendu, jejíž první ročník byl uspořádán již v roce 1874, a jejíž vítězný kůň i jezdec vstupují mezi nesmrtelné. Je tu 127. Velká pardubická s Českou pojišťovnou. Po loňské pauze také s několika zahraničními účastníky. Jakého dramatu se letos dočkáme?
Vítáme vás u on-line přenosu. Událost začíná v 16:40.
Články odjinud
