12. července 2016 • 10:32

Olympijský obr Dostál: Když v tréninku nemůžu, koušu se do tváří

Autor:
TOP VIDEA
Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok
VŠECHNA VIDEA ZDE

Miluje šachy, chodí rád na ryby a ještě k tomu výborně sportuje. Dokonce tak dobře, že bude Josef Dostál jednou z nadějí Česka na olympijskou medaili na blížících se hrách v brazilském Rio de Janeiro. Bojovat bude hned ve dvou disciplínách, na singlkajaku a čtyřkajaku. Vypadá jako muž bez nervů, co chvíli se usměje. Jedno prvenství už má dávno před startem her. S 202 centimetry bude nejvyšším českým olympionikem. „Takhle už to bylo naposledy. To tam byly i naše holky basketbalistky, bylo zvláštní povídat si s nimi z očí do očí,“ směje se obr.



Vypadá naprosto v pohodě, ve třiadvaceti letech už má ve sbírce pořádnou kopu úspěchů a i v téhle sezoně dokázal na vodě válcovat konkurenci. Nemá proč se stresovat. Tvrdě dře, ví, poznáte, že mu na úspěchu záleží. Svátek v Riu se blíží, tréninky budou intenzivní, ale kratší. Všemu pomáhá i nová loď, kdy černožlutou „vosu“ vyměnila nová modrobílá kombinace. Jméno ale jeho nový výrobní prostředek nemá. Stačí, když bude v cíli na prvním místě…

Kromě touhy urvat pro sebe olympijskou placku, je tu i speciální motivace. Tu mu připravil jeho manažer Jan Koukal, který je pro změnu jedničkou českého squashe. „Slíbil jsem Pepovi, že když udělá medaili, tak na kajaku přejedu Vltavu. Ale všichni se smějí, že se na tom neudržím ani deset sekund,“ přiznává Koukal.

A Dostál se všemu jen směje. „Doufám, že se Honza na té Vltavě projede,“ říká. Opačně prý karty rozdané nejsou. Nechat se zavřít do skleněného kurtu, to prý úspěšnému kajakáři nehrozí. „Když jsem naposledy viděl Honzovo rozseknuté obočí, tak vím, že do olympiády si s ním squash rozhodně zahrát nepůjdu,“ a pusu má už zase od ucha k uchu.

Ne, že by se bál nějakému šrámu, ale z tréninku jich má sám dost. Byť mu tvář nezdobí žádný krvavý šrám. Jak si může ublížit, když je na lodi sám? Je jasné, že krizová chvilka může přijít, Dostál přiznává, že i na tréninku jich má dost. Někdy se mu zatmí před očima, jindy se prý všemu rozesměje. „Napadne mě, že kdyby se jelo o medaili, tak bych ve chvíli, kdy už pořádně nemůžu, musel ještě přidat. A někdy se stane, že se prostě rozesměju,“ vypráví.

Vyhecuje ho myšlenka na olympijskou medaili a taky bolest, kdy se zuby zakousne zevnitř do tváře. „Dělám to pro to, abych myslel na něco jiného než, že jsem zahlcený,“ odhaluje svoji recepturu, jak vylepšit výkon. Výraz „kousnout se“ a být lepší v tomhle případě nabírá reálné kontury. Vše ještě doplní Dostál tím, že si jazykem přejede po vnitřní straně tváří, a přesvědčí vás, že nemluví do větru. „No jo, pořád to cítím,“ směje se.

Na posledním soustředění v italském Livignu si kromě lodě užil i výjezdů na kole. Ty se mu zrovna moc nezamlouvaly. Jeho 110 kilogramů dokázal využít snad ve sjezdu z kopců, kdy to frčelo samo. „Ale jinak to není nic moc. Mám tu nejměkčí sedlovku a beru si i dvoje trenky,“ naznačuje, že do pohodlného posezu v lodi má kolo hodně daleko. To ale neznamená, že by na cyklistiku zanevřel. „Každý rok plánuji, že si koupím nové kolo. Ale pak na to vždycky zapomenu, tak mi to prosím někdo připomeňte,“ vyzval na tiskové konferenci novináře.

I když se může zdát, že jeho disciplína musí prohrávat o parník s fotbalem či hokejem, na tiskové konferenci se tísní na molu na břehu Vltavy skoro dvacítka reportérů, bleskají spouště fotoaparátů, dojde i na dva rozhovory na kameru. Manažer Jan Koukal v tu chvílí jistí zezadu tabuli s reklamními partnery, aby ji nesfoukl vítr do vody. „Jsem držák, pořád,“ usměje se.

A Dostál dobře ví, jakou v něm získal oporu. „Honza se na špičce jeho sportu pohybuje spoustu let, zná hodně lidí, myslím, že mi dokáže pomoci,“ uvědomuje si Dostál. A ví, že se jeho mediální obraz v posledních týdnech zlepšil. Jestli ale uspěje na olympiádě v Riu, bude obletovaný možná na každém kroku. „Všem říkám, že se pokusím vyhrát,“ prohlásí bez emocí mladý sportovec.

V přípravě před olympiádou si udělal radost i tím, že vyrazil na ryby a byl úspěšný. „Vytáhl jsem z tůně největšího macka. Měl padesát centimetrů,“ říká pyšně. Dokonale vypne i při hře v šachy. Na dotaz, zda se mu už někdy povedlo vyhrát na čtyři tahy, přitaká. „Ale s Honzou Koukalem to nebylo, toho ještě budu muset vyzvat,“ směje se.

V hlavní roli ale bude v následujících dnech jí kajak a voda. A co třeba komáři, nestraší ho už teď ti z Brazílie, že by ho mohli nakazit virem Zika? „Prostě budu namazaný repelentem, budeme všichni sedět,“ předvídá závodník. Do Ria se moc těší, šanci vyniknout dostane ve dvou disciplínách. Individuální i na čtyřkajaku. Šanci uspět má v obou z nich.

„U čtyřkajaku nemusíte být s lidmi na lodi nejlepší kamarádi, ale je třeba vyladit, aby všechno klapalo. Na tréninku i v závodě. Třeba, když se máme sejít v nějaký čas, aby někdo nepřišel o patnáct minut později,“ říká Dostál.

A podobně to platí i v závodě. „Všichni musí jet stejné tempo. Jakmile se někdo utrhne, je zle. Ono vám to udělá třeba vteřinu, jenže v té nejkvalitnější konkurenci je to třeba rozdíl mezí prvním a pátým místem,“ vysvětluje. „Pokud to vyladíme a já věřím, že jo, pak máme šanci v Riu uspět.“

Kajakář Josef Dostál tvrdí, že se svým trenérem má kamarádský vztah. V přípravě ale nic neošidí.
Kajakář Josef Dostál tvrdí, že se svým trenérem má kamarádský vztah. V přípravě ale nic neošidí.