Nespoutaný uragán s nekonečnými čínskými miliony v zádech. Jaroslav Tvrdík, boss pražské Slavie, vtrhnul do českého fotbalu s vervou sobě vlastní. Přinesl tah na bránu, velkolepé plány, třaskavá prohlášení i zvyklosti, které se naučil ve vysoké politice. Třeba to, aby to „navenek hlavně dobře vypadalo“. Fotbalové prostředí si zvyká, leckdy s nelibostí, na dalšího silného hráče na scéně.
Červenobílý příběh zatím opisuje předchozí známá působení Jaroslava Tvrdíka, ať už v politice nebo na pozici šéfa ČSA. Oslnivý start s fanfárami a velká očekávání. Že to může dopadnout jakkoli, je věc jiná – ale nikdo mu už neodpáře, že má zásadní podíl na záchraně Slavie.
„Slavia je srdeční záležitost. Přál bych si, aby jen vyhrávala, jsem na ni nesmírně hrdý,“ říká o sobě.
Přání se začalo plnit. Druhé místo po podzimu a Tvrdíkův naturel postavily před klub jednoznačný cíl: titul. Mluví o něm fanoušci, natěšení na úspěch po hubených letech, hráči, a dokonce i přeopatrný trenér Jaroslav Šilhavý . Buď tomu opravdu sám věří, nebo se také on nechal semlít prostředím, z něhož čiší dravost, sebevědomí a euforie.
Jen jeden vládce
Pro ty, kdo mají odlišný pohled, nezbývá v takovém soukolí místo. O tom se přesvědčil bývalý čtyřicetiprocentní akcionář Jiří Šimáně, který razil pomalejší a skromnější cestu. Po dvou odložených rezignacích loni dubnu přece jen opustil své funkce – vedle odlišných názorů na posilování či celkový vývoj nesnesl, že ho Tvrdík a jeho lidé začali obcházet.
Rozbuškou bylo pořádání mládežnického turnaje s čínskou účastí plně v jejich režii a také to, že Tvrdík vyhlásil poprvé neodvolatelnost tehdejšího kouče Dušana Uhrina mladšího (nebylo to poprvé ani naposledy, co dokázal nějakým prohlášením překvapit i své nejbližší okolí). Dvě tak výrazné osobnosti vedle sebe nemohly fungovat. Nešlo o černobílý příběh, souboj dobra se zlem. Příznačná ovšem byla prvotní snaha stále se prohlubující rozpory až kýčovitě maskovat. A taky lehkost, s níž fanoušci Slavie přijali, že jen jeden může vládnout všem. Tvrdík.
Vysoký muž s knírkem si fanoušky získal i přesto, že přicházel s pověstí nehospodárného politika. Dobře věděl, jak důležitá přízeň fans je. Neváhá mezi ně přijít a osobně debatovat do pozdních nočních hodin, nechává si říkat Jaroslave, komunikuje unikátně přes Twitter, zdůrazňuje své slávistické srdce, mobilizuje proti „nepřátelům“.
Body získal za to, že vetoval příchod Tomáše Pekharta, jenž upadl v nemilost. Nebo za to, že prý zamezil příchodu manažera Ivana Horníka. Vedle toho se Slavia o příznivce dobře stará, připravuje pro ně spoustu povedených akcí. Například nedávno Tvrdík uspořádal večeři pro členy fanouškovského spolku Area 114 v exkluzivních prostorech bývalé Živnobanky. „Od té doby, co je ve Slavii nové vedení, máme s klubem velice dobré vztahy,“ řekl pro web supporters.cz lídr pověstné Tribuny Sever přezdívaný Krasoň s tím, že většina skalních Tvrdíka uznává.
Tento pocit jenom znásobilo, když v květnu 2016 posadil do ředitelského křesla Martina Kroba, předsedu Odboru přátel Slavie. Bývalý šéf českého a slovenského zastoupení Mitsubishi Motors se těší jejich naprosté důvěře. Nezpochybnitelný slávista.
Nenápadný i nepříjemný
Start nové éry Slavie se nejviditelněji projevil v nákupech posil, které fanoušky nadchly a mnohé z nich se opravdu povedly. V prosinci 2015 dorazila od CEFC nadílka ve výši 3,5 milionu eur (cca 95 milionů na české) a jelo se. Tvrdík se ovšem držel toho, co opakovaně proklamoval – tedy že není fotbalovým expertem. Garantoval „jen“ obrovské možnosti. „Na sportovní radě byl jednou. Všechny nás přivítal a pak do debaty vůbec nezasahoval. Jen zdůraznil, že my jsme odborníci, ne on, on že se ve fotbale tolik nevyzná,“ vzpomíná Jakub Dovalil, člen bývalé sportovní rady.
V tom se mimochodem výrazně liší od Daniela Křetínského, majitele Sparty, jenž se o teoretickou stránku fotbalu velice zajímá. „Probírali jsme hráče, kteří by mohli kádru pomoci. Tvrdík jen poslouchal. Působil skromně až nenápadně. Na závěr nám za práci poděkoval a sdělil, že naše názory předá na představenstvu,“ dodává Dovalil.
To je mimochodem jedna Tvrdíkova tvář: příjemného společníka, jenž si umí získat lidi a dát jim najevo, že si jich váží. Pokud se mu však někdo znelíbí, umí být i velmi nepříjemný. Stejně tak se u něho občas střídají období horečné aktivity a komunikace s delšími odmlkami, či strategické plánování s řešením malicherností. Jestli Tvrdík dával u někoho opravdu najevo, jak mu na jeho příchodu záleží, byl to Dušan Švento. Jeho jméno evokovalo nádech slavných časů a dvou titulů. Ovšem jeho výkonnost poklesla, prošel zdravotními problémy a hlavně byl proti kouč Uhrin. Přesto Šventa slávisté přivítali s otevřenou náručí jako ztraceného syna a nakrátko se stal nejlépe placeným hráčem kádru.
Specifický byl i zatím nejdražší nákup – transfer Gina van Kessela z Trenčína. Mluví se až o 43 milionech korun, kdy se Slavia nechala „vyhecovat“ zájmem konkurenční Sparty. V tomto případě prý hrála podstatnou roli snaha ukázat se, udělat show pro fanoušky, i kdyby to nedopadlo dobře.
Tvrdíkovi slouží ke cti, že na Nizozemcovo nasazování do zápasů netlačil. Nyní avizuje, že kdyby se jarní hostování v polské Lechii Gdaňsk změnilo na přestup, vydané peníze se Slavii vrátí.
Samotných jednání o přestupech se Tvrdík neúčastní, plně spoléhá na ředitele Kroba. Nejvyšší zůstává na telefonu, pokud je potřeba konzultace. Proslýchá se, že Slavii jsou k dispozici ke konzultacím tři nezávislí skautové včetně Jana Říčky, někdejšího sportovního ředitele červenobílých.
Odpůrce spekulací
Slavia se i díky příchodu Jana Sýkory z Liberce (za 25 milionů korun plus 5 případných bonusů) stala největším hráčem na přestupovém trhu. Její šéf se však – zvláště v poslední době – snaží vytrvale zabránit dojmu, že rozhazuje peníze.
Tvrdě se vymezuje vůči přestupovým spekulacím i informacím, které nevycházejí přímo ze Slavie. Markantní to bylo u Vukadina Vukadinoviče ze Zlína, za něhož podle slávistického bosse pražský klub rozhodně nenabídl víc než 15 milionů korun včetně bonusů. Právě odmítnutí Zlína údajně v Edenu velmi těžce nesli, bryskně pak zareagovali příchodem Stanislava Tecla z Jablonce. A znovu se v kuloárech mluví o vyšší hranici. Zvlášť když na druhé straně stál protřelý obchodník Miroslav Pelta . „Byl to výhodný transfer, jiné ani nedělám. V tom není žádná láska, přesvědčily mě čínské miliony. S cenou jsem spokojený, ale zveřejňovat ji nechci,“ říká majitel Jablonce a šéf FAČR.
Mimochodem, tomu se přestup hodil i „politicky“, před červovými fotbalovými volbami vyšel vstříc nové síle, která vehementně prosazuje své zájmy.
Další významnou výdajovou položkou jsou náklady na platy hráčů. Možnosti Slavie údajně překvapily i zahraniční posily. Na druhé straně jsou mezi hráči velké rozdíly a platovou spirálu mezitím roztočily Sparta s Plzní.
Škoda za 900 tisíc
Nejvelkoryseji se přímo Tvrdík zachoval ke střelci Milanu Škodovi. Když mu v létě nezajistil angažmá v Číně, kanonýr dostal podle některých zpráv bonus 15 milionů jako bolestné, což ale on sám označil jako nesmysl. Podle důvěryhodných informací nicméně bere měsíční gáži 900 tisíc korun plus 150 tisíc za každý gól či asistenci. Navíc mu dal Tvrdík pozoruhodný slib: v budoucnu může odejít kamkoli a zadarmo. „Zachoval se ke mně velmi férově,“ řekl Škoda uznale. Na druhou stranu a pro srovnání, podobné peníze pobírá například plzeňský David Limberský .
Antonínu Barákovi, pokud by nevyšel transfer do Udine, pak byl šéf připraven nabídnout jako „útěchu“ plat 800 tisíc měsíčně. Částečně možná i proto, že Barák těžce nesl, když Tvrdík nejprve na Twitteru oznámil, že ho Slavia do Itálie neprodá.
Miliony, které Tvrdík ve Slavii roztáčí, se rodí v Číně. Bývalý politik využil její ekonomický rozmach a zájem o zahraniční expanzi a stal se prostředníkem společnosti CEFC pro Evropu. Ve velké zemi se prosadil i díky rétorickým schopnostem, protože Číňané si zakládají na dlouhých zdvořilostních proslovech. V tom se vyžívá, i proto, že dobře přemáhá únavu, k obnově sil a plné formě mu stačí pár hodin spánku. „Jeho zkušenosti z politiky se v Číně velmi dobře uplatní, umí jednat formálně a to je tam ceněné,“ řekl magazínu Forbes Patrik Tkáč, spolumajitel J&T Finance Group, do které CEFC vstoupila.
Ve státním zájmu
Skupina je Tvrdíkovou oporou, ale znamená i závislost. Případná změna jejího postavení v Číně může omezit i zahraniční investice. To by znamenalo i zásadní ohrožení pro klub. Nepříjemné by bylo i to, kdyby se objevily komplikace ve spolupráci Pavla Nedvěda s čínskou Superligou, kterou Tvrdík a CEFC smluvně garantují. Je to předmět nejvyššího státního zájmu. Českého i čínského.
Zatím se mu však nebývale daří a Tvrdík počítá téměř samé úspěchy. Případný zisk titulu by byl dokonalým razítkem na první čistě čínskou sezonu Slavie. Do Edenu by dorazila další porce sebevědomí, už nyní pro některé partnery ve fotbalovém prostředí přemrštěného, agresivního.
Ať přijde oslnivý sukces, nebo naopak prozření, jedno je jisté: bude to velké. Jako vždycky.
VŠICHNI TVRDÍKOVI MUŽI VE SLAVII
| TOMÁŠ SYROVÁTKA | TOMÁŠ BUZEK | MARTIN KROB | JAROSLAV ŠILHAVÝ |
| 35 let | 39 let | 45 let | 55 let |
| člen představenstva, zástupce generálního ředitele pro marketing a komunikaci | člen představenstva | místopředseda představenstva, generální ředitel | trenér |
|
Bývalý novinář, pracoval v bulvárním deníku Šíp, později v investigativním oddělení MF Dnes a na webu Neovlivní.cz. Ve Slavii působí jako člen představenstva, který se specializuje na marketingové záležitosti. Dojednává a uzavírá obchodní smlouvy s potenciálními partnery klubu, nedávno například stál za dohodou s automobilkou Hyundai, která předtím sponzorovala českou reprezentaci. Velmi aktivní na sociálních sítích při komunikaci s fanoušky. |
S Tvrdíkem spolupracuje už roky. Podílel se s ním na předvolebních kampaních ČSSD, pracoval také jako novinář. V současné době zastává funkci viceprezidenta v evropské odnoži čínských vlastníků Slavie CEFC a specializuje se na vnější vztahy. Spolu s generálním ředitelem Martinem Krobem se pravidelně účastní jednotlivých vyjednávání, aktivně se například podílel na hledání nástupce za odvolaného kouče Dušana Uhrina. |
Po Tvrdíkovi nejvyšší muž v klubovém vedení, výkonná moc Slavie. Jako generální ředitel a místopředseda představenstva na sebe nakládá i odpovědnost za sportovní úsek, vede jednání s potenciálními hráčskými posilami a trenéry. To on přinášel jména za odvolaného kouče Dušana Uhrina a rozhodoval, co bude pro tým nejlepší. Vystudovaný ekonom, bývalý zástupce automobilek Fiat, Opel a Mitsubishi na českém trhu, zároveň trenér dorosteneckých výběrů v Mělníku. |
Červenobílého lana se chytil v září zhruba týden po odvolání bývalého kouče Dušana Uhrina mladšího. Od svého příchodu neprohrál ani jeden ligový zápas a tým posunul až na druhou příčku za vedoucí Viktorii Plzeň. Na začátku čelil tlaku, jak naloží například s drahou, ale špatně hrající posilou Ginem van Kesselem, nyní před startem jarní části si zase bude muset poradit s velkým kádrovým přetlakem. Od vedení má naprostou důvěru díky dobrým výsledkům a zatím dobré hře. |
