ROZHOVOR | Opět rozdával fotbalovou radost. Jeho dlouhé pasy létaly na milimetr přesně, do hry jihlavské Vysočiny implantoval kreativitu a neotřelé nápady. Snaha se Václavu Kolouškovi vyplatila, jeho tým přemohl v předehrávce 9. kola snaživou Příbram 2:1 a posunul se už na páté místo tabulky.
Jak vám bylo, když hostující Tomáš Wágner v poslední minutě hlavičkoval z malého vápna mimo?
„Ty jo, zaplaťpánbůh. To už by bylo moc…(úsměv) Zvládli jsme to. Ale zbytečně jsme se ve druhé půli zatáhli, to asi nebylo nejlepší. Příbram to dávala na Střihavku, který hrál výborně. Udržel balony, sklepával je. Ale máme tři body, odčinili jsme Brno. To je důležité.“
Bylo po porážce 1:5 v klubu dusno?
„Mrzelo to, to je jasné. Sami hráči jsme věděli, že jsme prolítli. Žádná bouřka od vedení nebyla. Nyní přišla naše reakce, a to je nejdůležitější. Museli jsme mít jiný přístup, jiné nasazení. A to tam především v první půli bylo. Pak Příbram dobře vystřídala, oživila to a rozběhala se. Ale máme čtrnáct bodů. To je nádherné, ne?
Útočník Stanislav Tecl si opět stoupnul k pokutovému kopu a jako zatím pokaždé v sezoně namířil míč na pravou stranu. Čekal jste to?
„Je důležité, že to proměnil. Je vidět, že mu v jeho letech sebevědomí se vstřelenými góly roste. Penaltu si de facto vypracoval. Kolikrát to ještě může zaseknout a až potom to uklidit. Ale to přijde s věkem. Potom bude zase o třídu výš.“
Vy opravdu nemáte chuť jít na penaltu?
„To je jako v Brně. Když jsem tam působil, taky byli určení hráči. Já se nikam netlačím. Není důvod něco měnit. I kdyby Standa jednou nedal. Není to něco, o co bychom se prali.“
