ROZHOVOR | Mise splněna! Hokejový válečník Petr Sýkora se včera večer přidal k sedmi českým mohykánům v NHL, v aréně NY Islanders nazul brusle pro svůj 1000. zápas v zámoří. „Je to velký!“ říká 35letý útočník New Jersey Devils v rozhovoru pro Sport. Zápas mu však sladkou tečku nedopřál. Netrefil se ani on, ani žádný z jeho spoluhráčů a jeho tým si tak z ledu pátého nejhoršího celku soutěže odváží porážku 0:1.
Jeho story upoutala nejen české fanoušky. Petr Sýkora si v pokročilém věku vydřel loni na podzim v kempu New Jersey comeback do milované ligy. V pozici veterána, jemuž málokdo věřil. Veškeré prognózy roztrhal na kusy, v získání kontraktu nesehrál sentiment jediné procento. A teď 7. nejproduktivnější hráč týmu (15 gólů, 34 bodů) právem lační po další smlouvě.
Jubilejní kóta 1000 zápasů je tu. Splnil se vám sen?
„Jo, je to velký! Pro mě určitě. Po dvou Stanley Cupech a vyhraném mistrovství světa ve Vídni je to můj třetí největší úspěch. Moc si vážím toho, že jsem se na tu metu dostal.“
Před dvěma roky to vypadalo na nesplnitelný cíl. Vracel jste se z Minnesoty domů, zraněný, naštvaný a připravený dohrát kariéru v Evropě… Anebo jste v koutku duše doufal v návrat?
„Nevěřil! Tenkrát jsem se smiřoval s tím, že to nedopadne. Podíval jsem se do statistik a viděl, že mě čeká stejný úděl jako Péťu Nedvěda, Stráču (Martina Straku) nebo Lanýže (Roberta Langa). Všichni tři zůstali těsně pod tisícovkou. Řekl jsem si, že jsem jeden z nich.“
A kdy jste na tisícovku poprvé pomyslel jako hráč Devils?
„Asi před 20 zápasy. Dřív ne, nechtěl jsem to zakřiknout a upínat se k tomu.“
Obával jste se zranění?
„Samozřejmě mě to napadlo. Když vás čeká milník, nejlepší recept, jak se ho v pořádku dočkat, je na něj nemyslet. Hrát a hrát, nedívat se nalevo, napravo. Ale stejně, jakmile zápasy naskakovaly, do hlavy se mi to dostávalo víc a víc. Ale povedlo se to, jsem rád.“
