Už jste někdy zažil takhle trpkou porážku?
„Je to možná ještě horší než loni na mistrovství světa do osmnácti let, kde jsme s Finy vedli 4:2 a oni to ještě otočili. Ale tohle jsou dvacítky a ještě k tomu v Kanadě, kde diváci hokejem žijí. Zase stáli za námi, atmosféra neskutečná. Mrzí to. Určitě jsme měli na to, abychom si zahráli semifinále. Po takovém výkonu bychom si ho zasloužili.“

Převládá zklamání, že jste to sami nedotáhli, nebo i pocit křivdy, že vítězný gól Rusů neměl platit?
„Zklamání je obrovské. Měli jsme na ně, ale nedá se nic dělat. Oni měli taky hodně šancí, Petr Mrázek nás držel jako nikdy. Bez něj bychom neprošli ani přes Ameriku. Je jasné, že nás to mrzí, ale to je hokej. Všichni nás odepisovali, vyprovázeli s tím, že málem sestoupíme, ale dokázali jsme se dostat do play off a myslím, že jsme nepropadli a předvedli i hezký hokej.“

Sám jste připravil jediný gól pro Jakuba Culka, po vaší přihrávce mohl skórovat ve třetí třetině Dmitrij Jaškin.
„Za tu nahrávku jsem rád, byla škoda, že to Dima nedal. Ale oni taky měli dost šancí. Tyhle věci se stávají, musíme ještě zabojovat aspoň o to páté místo, aby kluci příští rok měli lepší postavení.“

Jak jste viděl situaci před rozhodujícím gólem?
„Vysoká hůl, hráč ručí za svoji hokejku, to je tak vždycky. Ale navíc oni tam ještě hráli asi deset vteřin v pěti místo ve čtyřech, rozhodčí to přehlídli. Záleží, jak to vidí on, to se prostě nedá nic dělat.“