Sykora: Chci ze Sparty postavit super mužstvo!

Omlouval se, že na naši schůzku dorazil pozdě. O pár minutek, nic hrozného, nic neodpustitelného. „Měl jsem jednání s agenty. Ale tohle se nesmí stávat, nezlobte se. Prosím,“ opakoval. Otto Sykora jedná slušně, přímě. Očekává, že na oplátku budou lidé stejně jednat s ním.

Jste si jistý, že ve Spartě budete mít dostatečné slovo, abyste prosadil své názory? Nebojíte se, že vám do vaší práce bude zasahovat moc velké množství dalších lidí?
„Hned při prvních jednáních o spolupráci jsem se Petra ptal na jeho vize. Jestli chce jet tímhle způsobem dál, nebo jestli je prostor pro změny. Protože podle mě je tady potřeba udělat hodně změn. Souhlasil se mnou, takže jsem tady.“

Ale důležité je, zda je dokážete myšlenky prosadit. Bude vaše pozice tak silná?
„Když tady do něčeho strkám krk, tak o tom chci já rozhodovat. Ano, tahle otázka byla nejdůležitější, museli jsme si jasně rozdělit pravomoci. Na jedné straně je hráčská politika a na druhé další věci jako marketing a tak dále. Já budu spolupracovat s trenérem, nechci, aby měl alibi, že jsem mu postavil mužstvo. Ne, on na tom bude mít také podíl. Konzultovat to samozřejmě budu i s Petrem, ale finální slovo bude vždycky na mně.“

Přesto, nezrazovali vás lidé z hokejového prostředí, že to takhle ve Spartě nefunguje?
„Slyšel jsem, že jsou tady vazby a tak dále. Ale já přicházím s čistým štítem, tahle situace je pro mě obrovská výzva. A cítím podporu od vedení i majitelů. Pokud by mi nevěřili, tak mi nezaplatí.“

Dobře, jaké vize je tedy třeba prosadit?
„Chci tady udělat super mužstvo. Ale ne co se statistik týče. Ne co se jmen týče. Vůbec. Já chci fungující kolektiv. Každý ten kluk musí vědět, kde je jeho role, jak je platný. Není to jen o hráčích, tohle musí vědět každý v klubu, že i na něm ty výsledky záleží. I poslední rolbař musí vědět, že správně upravený led může rozhodnout.“

Takhle to fungovalo v Norimberku?
„Přesně, takhle se dělá sport v zahraničí. A to je veliká síla. Já nechci mít sezonu, kdy budu mít na mančaftu talent jako kráva, ale nic z něj nedostanu, protože nebude fungovat. Radši budu hrát bez jmen s lidmi, kteří chtějí na Spartě něco dosáhnout.“

Vaším nejbližším partnerem pro spolupráci bude trenér. Jaké o něm máte představy?
„Já jsem zvyklý dělat sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně. Neexistuje, že bych měl vypnutý telefon, jsem na něm pořád. A tohle chci i od toho trenéra. Nechci někoho, kdo přijde půl hodiny před tréninkem a půl hodiny po něm už zase sedí v autě na cestě domů. Tak to nefunguje. To je full time job. Chci blázna do hokeje. V pozitivním slova smyslu. Řeknu, jak to vidím.“

Povídejte.
„Já tady můžu mluvit o tom, jak všechno bude pozitivní, super, super pozitivní. Jenže to tu musím být ráno jako první a jako poslední odcházet, abych šel příkladem. Nebudu si hrát někde na golfu. Pokud mám takové nároky na trenéra a na hráče, musím začít u sebe. Tak jsem zvyklý.“

Zpátky k trenérovi. Musím se zeptat konkrétně. Co Josef Jandač a kouč Sparty?
„Pro nás je to velice zajímavé jméno a z naší strany by samozřejmě zájem byl. Ale situace je taková, že žádná konkrétní jednání s Pepou Jandačem nebyla. Má rozdělanou práci v Pardubicích a my respektujeme, že ho platí někdo jiný. Taky bychom nechtěli, aby s někým od nás jednala třeba Slavia. Víme, že kdybychom na něj teď tlačili, tak nás asi odmítne.“

A až sezona skončí?
„Pak bude prostor pro nějaká jednání, ale dřív ne. Jandač má v českém hokeji velké jméno a my ten zájem mít budeme. Tím je to teď uzavřené. Do doby, než bude tohle možné, musím já připravit nějaký seznam hráčů, kteří jsou k dispozici.“

Už teď jste ale mohli dát prostor poznat mužstvo případnému asistentovi, mluví se o Richardu Žemličkovi. Proč jste na lavičce nechali pány Hořavu s Rulíkem?
„Konkrétně Ríša nikoho z těch kluků poznávat nemusí. Vůbec. Vždyť ty mladý mu prošli rukama v Berouně a s těmi staršími si ještě zahrál, perfektně ví, jak to tady chodí. Další věc je, že my nevíme, jestli tady bude trénovat. Nevíme, jestli bude hlavní nebo asistent. Jestli tady bude vůbec. Těch kombinací je několik a ne ve všech se vyskytuje. Ale určitě i Ríša je hodně zajímavý.“



Pojďme k hráčům samotným. Jádro kádru je pospolu tři roky a výrazného úspěchu se nedočkalo. Jak vidíte jeho budoucnost?
„Nechci říkat, že všichni kluci v současné Spartě jsou špatní hokejisté. To rozhodně nejsou, ale evidentně něco nefungovalo. Proto s nimi teď budu s každým mluvit a přijdu na to, kde byl problém. Protože věřím, že na tohle já mám cit, že dokážu vycítit charakter lidí. Je však jisté, že se toho hodně změní. Protože se to změnit prostě musí.“

Kdo šanci dostane?
„Dnes neřeknu, tenhle končí, tenhle pokračuje. Nejdřív si promluvím s hráči osobně. Vím, že jejich současná hra není obrazem jejich schopností. Aspoň mají šanci sednout si doma před zrcadlo a promluvit si sami se sebou. Protože je mi jasné, že v těchhle sračkách už být nechtějí.“

Někteří už ovšem dostali šanci několikrát, několikrát se u nich vyměnili trenéři a stejně je jejich výkonnost konstantně klesající. Opravdu může dostat šanci každý?
„Já k mám ke každému respekt. Ať jsou to moji spolupracovníci, šéfové nebo ti hráči. To oni nás dělají lepšími. A my jim na oplátku musíme dát šanci se zlepšit. Tohle já dnes nechci porušit.“

Tak dovolte jen jedno konkrétní jméno. Smlouva končí kapitánovi Davidu Výbornému. Budete mít zájem, aby pokračoval?
„Já vím, že takhle sezona už pro nás spíš končí, ale ještě jsem neměl čas s Davidem osobně diskutovat. Teprve v pondělí mi na Spartě zařídí kancelář a pak začnou všechny tyhle pohovory probíhat. Nejprve starší hráči, pak mladší. A s posledním zápasem chci mít jasno, co bude dál.“

Je jasno alespoň v brankovišti? Tomáš Pöpperle byl asi jediným sparťanem s konstantní formou.
„Budeme ho chtít udržet, je to dobrý gólman, sparťan. Ale na druhé straně, dneska nesmí být spokojený jediný z těch hráčů. Protože Sparta neměla dobrou sezonu. A pokud mi někdo řekne, já měl dobrou sezonu, tak to není kluk pro tenhle klub. Sparta skončí dvanáctá, takže všichni měli sezonu na hovno. Může být někdo nejlepší střelec týmu, ale stejně si nemůže říkat, že hrál dobře. Na hovno dobře hrál, když je ten tým dvanáctý. Nikdo nesmí být spokojen. Nikdo, nikdo, nikdo.“

Bude hlavním hlediskem výběru posil mentalita jednotlivých hráčů? Aby dokázali být výjimeční i ve Spartě?
„Tohle já neakceptuji. Proč je ve Spartě větší tlak, než někde jinde? Když chci dělat pro tenhle mančaft, tak musím vědět, že se na mě dívá daleko více lidí. A když se tady prosadím, tak mám šanci zase vyrůst. Daleko větší než někde ve Zlíně. To musím vědět. Pokud budou hráči dobře pracovat, tak já je od tlaku ochráním, aby byl jenom ten zdravý.“

Jak konkrétně?
„Když tady postavíme nový kolektiv, tak dostane čas na sehrání se. Nebudeme ho hodnotit po deseti, patnácti zápasech. Ne, to vůbec. Nechci být v prosinci první a shořet ve čtvrtfinále. Ne. Mužstvo musí projít krizí, semknout se vnitřně. A nebo se rozbije. Ale musí dostat tu šanci. Bez krize žádný mančaft play off nevyhraje.“

Znovu si však bude muset vybudovat respekt u soupeřů.
„Souhlasím, teď jméno Sparty hodně utrpělo. Když si vzpomenu, jak jsem sem jezdil s Košicemi. To jsem věděli, že dostaneme nařezáno, to bolelo. Strašný. Chci, aby to platilo i teď.“

Z Německa máte velký přehled o zahraničních hráčích. Budete o ně usilovat?
„Díky spolupráci s Honzou Vopatem a Václavem Burdou máme zmapovaný celý trh komplet. To je obrovská výhoda. Já jsem však ještě v extralize neviděl Kanaďana, který by za něco stál. Jsou levní a látají se jimi díry. Ale českému hokeji nepřinesou nic.“

Plzni se v minulé sezoně docela povedli.
„Já si myslím, že když bude hrát Hromas se Strakou a Vlasákem, tak bude taky dávat góly. Samozřejmě, jsem z Norimberku zvyklý brát hráče z Ameriky. Ale tady nechci udělat legii Kanaďanů, když vím, že ti trenéři by nejradši hráli s Čechy nebo Slováky. Když už, tak posílit jenom nějakým elementem. Také chceme zabudovat mladé kluky, aby za dva roky udělali nějaký výkonnostní růst. Všechno je stejně jenom o tom kolektivu, jeden hráč neudělá nic. Podívejte se právě na tu Plzeň.“

Všichni jsou ochotni hrát na hranici sebeobětování, aby pomohli Strakovi s Vlasákem.
„Přesně. Oni dva se podřídí potřebám týmu, dělají, co je třeba. A ten tým je pak udělá ještě lepšími.“

Jaký typ hráčů budete hledat?
„Musí mít především výborné bruslení. První věc, na kterou jsem se Petra (Břízy) po příchodu do Sparty ptal: Můžeme zúžit led? Odpověď byla taková, že to je technicky neproveditelné. Škoda. V tom případě potřebujeme bruslaře, kteří to tady budou schopní odjezdit.“

Jak se vám vůbec pracuje v českém prostředí?
„Já jsem rád, že tu nemám s nikým žádné vazby. S každým mám stejný vztah, s nikým se nebratříčkuji. Nikde ve světě žádné přátelíčkování neexistuje. Já to prostě neznám, jako manažera by mě to zničilo. Všechno je o korektnosti. Máme se opravdu co učit. Na druhou stranu jsou tu i dobré věci. Ale to je v celé společnosti. Víte, jak jsem se vám omlouval?“

Ano, přišel jste trochu později. Ale bylo to maximálně pár minut a je to v pořádku.
„O tom to ale celé je. O respektu. Když dneska dáte někomu slovo, tak je to jako podepsaná smlouva. I když je na ní ten skutečný podpis třeba za měsíc. Jak vás někdo jednou oklame, tak je konec. V Německu, v zahraničí je konec. Vždycky konec. Tady je dneska jednou to, zítra to a pozítří ono. Musíme se naučit, že to tak nejde.“

Zvládnete to zavést ve Spartě?
„Teď nabízím hokejistům, aby sem šli. A chci, abych se jim mohl v prosinci podívat do očí a říkat: víš, jak jsme se domlouvali? Chtěl jsem, abys byl můj střelec, lídr, nejlepší ve statistice plus mínus. A nemůžu po nich po sezoně požadovat něco jiného, když jsme se na tom nedomluvili.“