Lašák po jedenácti letech slaví třetí zlato v kariéře

"Je to hodně dlouhá doba, co jsem si musel počkat. Myslel jsem na to, že to musím zlomit. Když jsem přišel do Liberce, tak jsem se modlil, abych to vyhrál a vidíte, pánbůh mě vyslyšel o dva roky později. Jsem prostě velice rád, že se nám to podařilo. Je tu spousta lidí, kteří si to zaslouží," prohlásil Lašák.

"Majitel do toho dává hodně času, energie, poctivosti. Máme tu maséra Jurka, který dosud nehrál finále, i pro něj je titul úžasný. To jsou lidi, kteří si to zasloužili a stáli při nás celou sezonu. Jsou za tím nejen hráči a trenéři, ale i ostatní, samozřejmě i fanoušci. Je to velký obrázek puzzle, který jsme pospojovali a jsme rádi, že to máme," uvedl Lašák.

Sám u toho ale již být nemusel. "Bavíme se o měsících, kdy mi bylo třicet, končil jsem v Pardubicích a nebyl jsem schopen chytit v dresu Košic volejbalový míč. Přiznám, že jsem hodně přemýšlel nad koncem kariéry, ale vidíte, co se stalo. Je to i velký příklad pro ostatní sportovce, že když si člověk myslí, že je na dně, potom narazí na ještě větší dno a z toho se dokáže odrazit," prohlásil Lašák.

Ve finále se prostřídal s Markem Schwarzem, jemuž dal trenér Filip Pešán důvěru od začátku třetí třetiny třetího utkání a ponechal ho v brance až do konce úvodní dvacetiminutovky zápasu číslo pět. Schwarz se týmu odvděčil spolehlivým výkonem v důležité čtvrté bitvě, kterou Bílí Tygři vyhráli 4:1 a srovnali v sérii na 2:2.

Držitel kompletní sbírky z MS netají, že to jako týmová jednička těžce nesl. "Ta doba před zápasem pro mě byla velice těžká, protože jsem strašně chtěl chytat. Ale potom jsem šel do kabiny a říkal si, že když těm klukům něco nepovím, nedám jim nějaké rady a nepodpořím je, tak mě to bude mrzet do konce života," přiblížil Lašák své rozpoložení.

Osobní stránku dokázal v tu chvíli hodit za hlavu. "Úplně na všechno jsem se vykašlal a jen jsem chtěl, abychom vyhráli. Všechno šlo stranou. I kdyby to měl 'Švára' dochytat do konce, tak jsem mu to maximálně přál, protože si to jednak zasloužil a za druhé je to vždy týmová práce," řekl Lašák.

Do týmu se nakonec vrátil. "Nebyl čas o tom nějak moc přemýšlet, prostě jsem šel do branky a chytal jsem. Od toho jsem tam, abych chytal puky. Kvůli tomu jsem tady, abych tým podržel, když je potřeba," prohlásil Lašák, který se už s vedením klubu dohodl na pokračování spolupráce.

Rozuzlení celého boje o zlato si v neděli večer naplno užíval. "Finále bylo velice těžké, sparťané v čele s Tomášem Pöpperlem hráli skvěle. Já jsem si to užíval, v prodloužení ze mě všechno spadlo. Bylo to perfektní a já jsem věřil, že vyhrajeme," uvedl Lašák.

"Věřil jsem svým chlapcům, protože je znám a věděl jsem, že na konci umíme hrát ten nejlepší hokej. Na druhou stranu jsem jim chtěl dát jistotu. A kdo jiný, když ne já? Nejstarší a nejzkušenější. Bylo zřejmé, že jen musíme hrát to svoje a že to musí přijít," připomněl Lašák náročnou bitvu, která skončila až v 86. minutě gólem Martina Bakoše.

Tak dlouho si hráči mohli vychutnávat výbornou atmosféru v O2 areně. "Naši fanoušci byli úžasní, ale i sparťanští vytvořili skvělou atmosféru. A i pro hráče, který toho prošel strašně moc, když přijde 17 tisíc lidí a nastoupí do takové atmosféry, je to obrovský zážitek," řekl Lašák.

Když se Liberec v sérii dostal ze stavu 1:2 do vedení 3:2, nabádal k mimořádné pokoře. Jako po celou sezonu šel příkladem mladším spoluhráčům a byl odhodlaný jím zůstat až do úplného konce. "Ať ti mladí pochopí, že není těžké titul vyhrát, ale oslavit. Vezmu si je do parády a uvidíme, jak dopadnou," uvedl s úsměvem Lašák, průběžně potahující z oslavného doutníku.