Gebas podle kouče Rohana prodal, na co měl

Gebas nepatřil mezi favority. V závodech Světového poháru se dostal na stupně vítězů jen jednou v kariéře, ale bylo to letos, v roce jeho životní formy. Z kvalifikace český kanoista postoupil sice jako poslední, ale ukázal srdce bojovníka. "Mohlo to být horší, čtvrté místo je vysoko, ale kdo se dostane do finále, medaili mít může. Ale třináct setin..." poukázal kouč na drobný časový odstup od medaile.

Před závodem mu kladl na srdce: "Hlavně neblbni." Snažil se mu radit, ať neztratí hlavu. "Aby to nenapálil extrémně. Myslím, že by z toho byly chyby. Chtěl jsem, aby se spíš vezl s vodou," prozradil Rohan. A to si nyní možná trochu vyčítá. "Hned za cílem mě napadlo, jestli jsem ho neměl víc tlačit. Ale po závodě je člověk vždycky chytrej. Možná to byla chyba, ale to už nikdo nezmění," přemítal Rohan.

Oba se shodli, kde Gebas o medaili přišel. V první protivodné brance číslo tři se dostal do kritické situace. Výjezd zvládl, ale nechal tam nějaký čas. Zcela jistě víc než 13 setin, které mu k bronzu chyběly. "Celou první část jel pomalu, ztrácel asi dvě sekundy. Úplný konec jel možná nejlíp, natrénováno bylo, měl na to, ale chyběl kousek. Když jsem tu finálovou jízdu viděl, věřil jsem," litoval trenér.

Sám byl na dvou olympijských hrách, tak může srovnávat. "Ty hry za našich let byly trochu jiné, konkurence nižší, ale atmosféra větší," všiml si Rohan. "Vnímal jsem to tak, že tu nebylo tak těžké ten výkon ze sebe dostat. Cítil jsem to. Moc to tady nedunělo. Jasně, člověk je nervózní, ale stejně..." pokrčil rameny. "Je to škoda."

Rohan věří, že po dvojnásobném medailistovi Lukáši Pollertovi druhý nejúspěšnější český kanoista z olympijských her v historii bude pokračovat v kariéře. "Ty čtyři roky jsou tak daleko, já ani nevím, kolik mu je let," přiznal se smíchem Rohan. Šlo by to i v pokročilejším věku. Cítím to tak, že jsem rád, že předvedl, na co měl. Není se za co stydět," dodal.