Vorlický vzpomínal po životním výkonu na zranění: Věřil jsem, že se všechno jednou otočí
To je příběh jako blázen! Lukáš Vorlický poprvé skóroval za Slavii, dvěma góly v druhém poločase pomohl utéct od odbojné Karviné. Ze smírného stavu 1:1 vytvořil cizelérskou koncovkou 3:1. Pak si sedl do tiskového střediska v útrobách Edenu a začal vypravovat svoji story, která začala špatně provedenou operací prasklého vazu… „Špatně mi ho navrtali, přišlo se na to až o šest let později,“ líčí.
Lukáši, jak dlouho jste na takový zápas čekal?
„Upřímně jsem doufal, že přijde dřív. Ale zdravotní stav mi to nedovolil… Jsem rád, že to přišlo aspoň nyní. Byl jsem na tuto chvíli nachystaný. Dostal jsem třicet minut. Skóre napovídalo, abych na hřiště šel, a pak jsem se jenom snažil dělat to, co umím. Povedlo se to, mám samozřejmě velkou radost.“
Obě gólová zakončení vypadala podobně. Chytré střely k tyči, žádné bomby.
„Taky jsem si říkal. Jedna věc je, jak to vypadá, druhá věc, co k tomu vedlo. První gól začal od Zmrzky, křičel jsem na něj, aby mi balon nechal, což on udělal. Pak už jsem zachoval klid, viděl jsem to. A ten druhý gól také, výborně sehrané od Proviho, který akci vyvezl. Já zase zachoval klid, narazil si to s ním, pochopil mě, což bylo skvělý. Viděl jsem gólmana, že je víc na přední tyči, takže jsem to chtěl uklidit slabší nohou na zadní. Ale já levačku trénuju, mám ji celkem dobrou. Hlavní je, že jsme mými góly zvládli zápas.“
Jste nyní stoprocentně fit? A můžete se ohlédnout za tím, čím jste si ve Slavii musel projít?
„To tady budeme strašně dlouho. (směje se) Stoprocentně fit… Nevím, zda to někdy vůbec půjde říct. Jsem připravený do zápasu, do každého tréninku, ale zároveň si procházím bolestmi a věcmi, kterými si v mém věku procházím, jako nikdo. Musím se na každý zápas chystat úplně jinak, než ostatní. Nejde jenom o to, co jsem zažil tady ve Slavii, ale o to, co jsem zažil v posledních šesti letech. Začalo to přetrženým křížákem. Až po šesti letech se přišlo na to, že mi ho špatně navrtali, byl o centimetr kratší, což mi v koleni rozbilo úplně všechno. Až po čtyřech operacích se přišlo na to, že křížák je potřeba celý vyměnit. Udělat ho znovu, taky chrupavku, a celé koleno se pokusit nějak restartovat. Nikdo nevěděl, jestli to je vůbec možné, ale měl jsem podporu Slavie, abych to zkusil a šel na další operaci v Německu. Já na ni šel proto, a teď nechci, aby to vyznělo arogantně, ale protože vím, co ve fotbale umím. Co mi pánbůh dal, co jsem od malička trénoval. A když k tomu přidám mentální nastavení a úsilí, a nevzdám se, tak se to projeví. Vážně jsem věřil, že se vše jednou otočí, a teď se to děje. Nikdy už nebudu stoprocentní, všechno je o mé každodenní mentální a fyzické práci. A taky o lidech, kteří se o mě starají. Mají obrovský kredit.“
Jak bylo těžké, po tom všem, přijmout fakt, že jste nebyl zapsán na soupisku pro Ligu mistrů?
„Strašně těžký… I vzhledem k tomu, že se jede na Atalantu, což je pro mě srdeční záležitost. I když jsem hráč Slavie, příběh by to byl nádherný. Na druhou stranu, nelze se na nikoho zlobit, tohle je fotbal. Trenéři, i lidé z vedení, mi volali ještě předtím, než nominace vyšla. Vysvětlovali mi to, ze sportovního hlediska to chápu. I když mě to mrzí, mohu na to mít svůj názor. Ale tady nejde o pocity hráče, ale o to, co je nejlepší pro tým. Dnes jsem pomohl dvěma góly, na druhou stranu i těch třicet minut pro mě bylo fyzicky náročných. Byly tam i momenty, kdy tým hrál o jednoho míň, co se týče běžeckých věcí, nebo do defenzivy. Když však vyhrajeme ligu, budeme v Lize mistrů zase, a já doufám, že i na soupisce.“
Když jste dal druhý gól, Milan Škoda byl na tribuně dojatý.
„Škoďák je můj výborný kamarád, se kterým chodím na snídaně a jednou týdně v Praze na večeři. Probíráme život, probíráme fotbal. Věřím tomu, že měl radost. Gratuloval mi i v kabině. Pro mě to je strašně silný. Jedna věc je, že to silně prožívám já, ale i několik dalších lidí jsem učinil šťastnými. Jsou v mém příběhu od začátku, nebo do něj přišli později. Škoďák je jeden z nich. On mi fandí, všechno ví. Jsem rád, že tady byl dnes táta. Dal jsem mu dres, brečel u toho. Odmala podporoval moji individuální činnost, techniku, odvahu. Bez něj bych góly nedal.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 11 | 23:11 | 26 |
| 2 |  | 11 | 22:8 | 25 |
| 3 |  | 11 | 16:8 | 24 |
| 4 |  | 11 | 9:6 | 18 |
| 5 |  | 11 | 14:12 | 18 |
| 6 |  | 11 | 20:13 | 16 |
| 7 |  | 11 | 15:13 | 16 |
| 8 |  | 11 | 17:16 | 15 |
| 9 |  | 10 | 9:10 | 15 |
| 10 |  | 11 | 17:19 | 13 |
| 11 |  | 11 | 8:13 | 10 |
| 12 |  | 11 | 12:18 | 9 |
| 13 |  | 10 | 15:24 | 9 |
| 14 |  | 11 | 6:13 | 7 |
| 15 |  | 11 | 8:17 | 7 |
| 16 |  | 11 | 11:21 | 7 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
