První zkušenost z olympijského Soči dopadla vskutku báječně. Češi jsou jediným mužstvem, které v nové aréně pro Hry neprohrálo, a dokonce si v ní zkusili i vítěznou fotku po úspěšně završeném turnaji.
Co udělat pro to, aby měli na něco podobného naději i za dva měsíce? Coby… Postavit sestavu podle stejného klíče, který byl uplatněn u tvorby té aktuální. Rozhodně ne podle statistických archů právě probíhající sezony, nota bene v NHL. Mnohem víc je třeba cit, který třeba poslal dohromady trio Červenka, Hlinka, Nedvěd, nebo nechal chytat Saláka dva dny po sobě.
Parta, která ovládla Channel One Cup, měla svou tvář. I za tak krátký turnaj si ji dokázala vyprofilovat, byly tu jasně rozdělené role. Přesně takhle to musí být i na Hrách.
Ať i na nich vidíme úderné veterány, šikuly schopné ale v první řadě pečlivě bránit, beky neváhající vyčistit vlastní brankoviště, ale hlavně, ať jedou i „bezejmenní“ pracanti. Hokejisté, kteří zvládnou pokorně předvést to, co Kousalova lajna s Buchtelem a Noskem.
Nemá smysl napěchovat soupisku jen ofenzivním talentem ze zámoří, je třeba do ní dostat i obdobu Kousala a spol., tedy hráče, kteří si stejně jako mladá partička pardubických odchovanců nesednou na zadek z velkých jmen na druhé straně, ale poctivě odmakají každé střídání, předvedou přímočarost a ještě udeří, když soupeři budou viset na zádech Jágrovi s Plekancem a Eliášem.
I v týmu, který se vrátil z Ruska s úsměvem na tváři, pár takových borců najdete. Je jedno, že hrají jen v KHL nebo doma.
