Na dvou adresách, přesto tři a půl roku u jednoho týmu strávil Peter Draisaitl. Na štaci, kterou nyní opouští. Zklamaný, naštvaný, předpokládám. Ještě nedávno si s hráči hověl na druhé příčce tabulky, na medailovém fleku, kde by kluboví bossové chtěli tým vidět i na konci sezony. Vše vypadalo růžově.
Čtyři porážky v řadě za doprovodu slabého projevu týmu však dodaly razítko na zprávy, které se nad hradeckým ledem vznášely už na úsvitu sezony. To se povídalo o tom, že Draisaitlova pozice není z neotřesitelných. S tím, že eventuální nevalný herní projev může jeho smlouvu hbitě ukončit. Stalo se.
Až odvolaného kouče vyhazov přebolí, může si s křišťálově čistým svědomím říct, že odvedl hodně dobrou práci. A bude to čistá pravda. Odchází vzpřímeně. Na mnoha jiných místech extraligy by s totožnými výsledky (a nakonec i hrou) v klídku pokračoval a třímal prostor na práci.
Jenže probíhající sezona pod Bílou věží není z těch obvyklých. Je specifická. Aktuální ročník připravili v klubu tak, aby na jaře zacinkla medailí. Pořídili se noví, štědře placení hráči. Semifinále play off je pro Mountfield povinností, kterou ambiciózním šéfům musí trenér dodat. Ať už se jmenuje Draisaitl, nebo Drajcvajtl. Prostě bude placka a hotovo!
Nástup Vladimíra Kýhose je úvodní částí rekonstrukce současné nepohody. Na řadě je kabina. Nikdo z hráčů si nemůže být jistý, že na něj ruka nadřízeného nesáhne. Vůči odvolanému kouči by to bylo i spravedlivé.
Témata:
extraliga, blog, trenér, Hradec Králové, Miroslav Horák, draisaitl, sport, hokej, Hokej na Heureka.cz
