Veselý obhájil titul. Byl jsem nervózní, ale skvěle jsem servíroval
Tenista Jiří Veselý se zařadil po bok svých předchůdců, kteří dokázali dvakrát za sebou vyhrát challenger v Prostějově. Zdánlivě jednoduchý výsledek 6:4, 6:2, jímž ve finále pokořil srbského mládence Lasla Djereho (247. na ATP) přitom nevystihuje úplně, jak náročný zápas, stejně jako turnaj, to pro Veselého byl. V turnaji zůstal posledním Čechem, doma cítil zodpovědnost. Poradil si s ní s přehledem.
S úlevou dosedl Jiří Veselý za stůl a s pohárem pro vítěze domácího challengeru se rozpovídal. O titulu, dalším turnajovém programu i nejbližších hodinách. Vedle obědu s týmem a oslavy do něho zapadá i finále Lucie Šafářové, kolegyně z prostějovského klubu, na Roland Garros.
„Budu ho sledovat. Lucka má šanci, protože Serena není stoprocentní a ona naopak hraje ve výborné formě. Šance tam je,“ upozornil. V pátek předeslal, že kamarádku během jejího tažení pařížským pavoukem nepovzbuzoval, sms zprávu si nechává až na dnešní odpoledne. „A věřím, že bude k čemu gratulovat, usmíval se.“
Co vaše finále? Uklidnilo vás v něm, že jste získal brejk vždy na začátku setu, a hrál jste pak už víc uvolněně?
„Brejk byl důležitý. Do zápasu jsem šel nervózní, s brejkem v kapse to ze mě spadlo a říkal jsem si, že do toho budu švihat. To mi pomohlo. Byly tam sice některé těsné gamy, ale vždycky jsem si něčím pomohl, ať už podáním nebo něčím jiným ve výměně, a taky bylo důležité vyhrát první set. On (Djere) toho za týden odehrál víc než já, hrál víc setů, ve dvaceti ještě pořád nabírá fyzické síly a nemá jich tolik co já. To, v kombinaci s jeho nervozitou z prvního finále na challengeru, taky hrálo v můj prospěch.“
Takže když jste soupeře viděl v pátečním semifinále hrát třetí set, už jste si mnul ruce?
„Pořádně ho neznám, ale čekal jsem, že toho bude mít plné zuby. Potřeboval jsem ho zlomit hlavně v hlavě, aby odpadl. Po brejku ve druhém setu jsem sice další jeho podání nezískal, ale zahrál jsem některé dlouhé výměny, které ho lidově řečeno zabily. Pak přestal returnovat, pořádně se nehýbal, servis mu odešel… z taktického hlediska jsem to zahrál skvěle.“
A výsledkem je hladké skóre 6:4 a 6:2 a titul.
„Zápas nebyl úplně jednoduchý, jeho defenzíva byla opravdu dobrá. Skvěle se hýbal, pokrýval kurt, využíval úhly. Rozhodující bylo, že jsem dnes skvěle servíroval, když jsem potřeboval, i jeho brejkboly jsem odvrátil servisem a byl jsem tím aktivnějším. Na jeho podání, které on nemá až tak nebezpečné, jsem si dokázal počkat na šanci a využít ji.“
Je pro vás turnaj v Prostějově nejnáročnější na odehrání?
„Každý den jsem vstával kolem páté, probouzel jsem se několikrát za noc, nervozita byla obrovská a jsem rád, že mám turnaj za sebou s obhajobou titulu. To je nejcennější. Ukázalo se, že i když jsem nervózní, je moje úroveň tak vysoká, dokážu soupeře přehrávat. Ztratil jsem tady jen jeden set. Beru to jako potvrzení, že patřím jinam než na challengery.“
Pokusíte se ten domácí vyhrát potřetí za sebou?
„Bylo by to pěkné, ale cesta je dlouhá a já bych se už rád začal prosazovat na větších turnajích, zejména na grandslamech. Jeden z nich (Roland Garros) je během tohoto turnaje. Uvidím, jak se mi bude dařit, letos si věřím na posun v žebříčku a na konci roku bych rád byl kolem třicítky.“
Jaký bude váš následující program?
„Odhlásil jsem se ze Stuttgartu, hlavně z důvodu psychické únavy. Týden byl tak náročný a vím, že jsem mimo koordinaci, protože jsem nehrál uvolněně. Chybí mi rytmus. V týdnu se připravím buď na rychlém tvrdém povrchu nebo někde na umělé trávě a ve čtvrtek budu cestovat do Halle. Pak mám v plánu Nottingham a Wimbledon.“
