Reprezentační jednička Hrubec popisuje, jak posílil Omsk: Přijela pro mě dodávka!
Na posledním mistrovství světa v Bratislavě začínal jako trojka, ale pak chytal zápas o bronz. Do letošního šampionátu v Rize už ale gólman Šimon Hrubec (29) vstupuje jako jednička. Za tu dobu vyzrál v KHL, kde chytal za čínský Kunlun a ruský Omsk, který nedávno dotáhl ke Gagarinovu poháru.
Potěšilo vás, že vás kouč Pešán zvolil jedničkou?
„Ano, na jednu stranu je to velká radost, ale na druhou obrovská zodpovědnost vůči týmu i České republice. Tlak je to velký, ale v Omsku, kde chytám, je to stejné. Tam se musí vyhrávat pořád.“
O pozici jste musel bojovat v Třinci, Kunlunu i Omsku. Jak vás tohle posouvá?
„Je to tlakem. Když se ho nebojíte, tak vás zlepšuje. Jednou mi spoluhráč řekl, že tlak není tvůj nepřítel, ale nejlepší kamarád. Možná na tom něco pravdy bude, takže jsem k tomu takhle začal přistupovat.“
V sezoně jste přestoupil z Kunlunu do Omsku a v bývalém klubu vám řekli, že v novém působišti budete nikdo. A pak jste vyhrál KHL.
„Bylo to zvláštní, šel jsem z posledního místa na první. V Kunlunu jsem měl období, kdy jsme furt prohrávali, přitom jsem byl zvyklý z Třince vítězit. Pak se ozval Omsk. Přestup byl rychlý, upekl se během tří dnů, ale jeden den to bylo stoprocentní, pak zas ne, a třetí den pro mě přijela dodávka. Byl jsem nervózní, chtěl jsem to dotáhnout do konce.“
Přesunoval jste se z čínského Kunlunu do sibiřského Omsku, přitom jste jen projel Moskvou…
„Přesně tak. Spousta lidí mi psala, že jedu na Sibiř, ale Omsk má docela dlouho základnu v Balašice na předměstí Moskvy. A kvůli pandemii se Kunlun letos přesunul do Mytišči, přičemž tato dvě předměstí jsou od sebe čtyřicet minut autem, a to jen při dopravní zácpě.“
Jak se vám žije v Rusku?
„Je to tam pěkné, máme byt kousek od zimáku a do centra Moskvy cesta trvá necelou hodinku, někdy déle. Předměstí mi vyhovuje, není přeplněné.“
Lepší než na Sibiři, ne?
„Ale teď jsem podepsal na dva roky. Když tam vydržím, jednu sezonu budeme v Balašice a druhou už pojedeme do Omsku. Ptal jsem se ale Jardy Kameše, který tam chytal, a prý se nemám vůbec bát, že město je super, a ať to klidně podepíšu. (smích) Zima mi nevadí, mám ji raději než teplo.“
Umíte už rusky?
„V Kunlunu byl plný tým Američanů a Kanaďanů, takže jsem rok a půl trénoval angličtinu. Vypiloval jsem ji, rozhovory zvládám. V ruštině si do nich netroufám, rozumím ale všemu. Kluci vědí, že to nikdy nebude čisté, ale snažím se mluvit. Je fajn se naučit jazyk, který může být výhodou i po kariéře.“
Předpokládám, že jste rád, že jste se nemusel učit čínsky díky zámořským parťákům v Kunlunu.
„Čínštinu jsem okamžitě hodil za hlavu. Umím pár slov – pozdravit, poděkovat a pivo, které se řekne podobně jak v češtině.“ (smích)
Líbilo se vám v Pekingu?
„Podnebí je tam stejné jak v Česku, možná trochu dusnější léto. Je to velmi čisté město, což mě hodně překvapilo. Na zemi nevidíte nedopalek od cigarety či papírek. Každá část ulice má svého uklízeče, který o ni dbá a je za ni zodpovědný. Potvrzuji, že Peking je výkladní skříň Číny, na kterou dbají.“
Poznal jste trochu zemi?
„Navštívil jsem Šen-čen, kde jsme začínali. Bylo hrozné horko, připadal jsem si jak na Miami, i když tam jsem nikdy nebyl. (úsměv) V říjnu jsme chodili na tréninky v kraťasech a žabkách. Na zápasy jsme se museli navléct do obleků, v nichž jsme se strašně pařili. Dobrá zkušenost, ale…“
Ano?
„Velkou čínskou zeď jsem si schovával na další rok. Ale poté, co se stalo ve světě, se mi nepoštěstilo. Žena říká, že je to hrozná škoda, s malým se na ni jeli podívat. Prý je to krása.“
Snáší rodina daleká stěhování dobře?
„Musím vychválit svoji ženu, klobouk dolů, jak všechno sama zvládá. Malej je fantastický, na cestování si zvykl. Tenkrát se manželka sebrala a letěla za mnou přes půl světa do Číny, proto cestovat z Prahy do Moskvy je pro ni maličkost.“
Co rád děláte ve volném čase?
„Rád si užívám se synem a ženou, někam zajedeme. S malým děláme lumpárny, honíme se, zkoušíme různé sporty, jezdíme na kole, pak zas basketbal. Ale zas ho tím nechci přehltit, aby si nemyslel, že život je jen o sportu. Pak si může vybrat sám, rozhodně mu nebudu odmala říkat, že bude hokejistou. To se mi nelíbí.“