Smutek v atletice: Zemřel sprinter, který šokoval svět
Magický čas 9,95 šokoval celičký svět! Do věčných lovišť odešel legendární Jim Hines, někdejší světový rekordman a dvojnásobný olympijský vítěz, který se nesmazatelně zapsal do historie atletiky i amerického fotbalu.
Psal se rok 1968 a ve slunném Mexiku se konaly letní olympijské hry, které se nesly v duchu velkého napětí a ikonických protestů. Zaťaté pěsti afroamerických sprinterů Smithe a Carlose při ceremoniálu závodu na 200 metrů symbolizovaly solidaritu za občanská práva černošských obyvatel, zároveň se zde někteří sportovci blýskli nevídanými výkony. Podařilo se zde překonat hned 43 dosavadních světových rekordů, ať už šlo o veleskok dálkaře Boba Beamona či o výškaře Dicka Fosburyho.
Co se týče dalších disciplín, do této doby bylo absolutně nemyslitelné, že by někdo zaběhl sprint na 100 m za méně než 10 sekund. Vše měl změnit jistý syn stavebního dělníka z Arkansasu, který toto pondělí (5. června 2023) odešel do atletického nebe.
Jim Hines se narodil 10. září roku 1946 v malém městečku Dumas. Původně chtěl být baseballistou, jenže jeho sportovní kariéra nakonec nabrala zcela jiný směr. Když byl ještě teenager, všiml si jeho běžeckých kvalit atletický kouč Jim Coleman. Bezprostředně poté mu zadal jasný cíl: „Musíš změnit sport!“.
Na památný mítink v Sacramentu v roce 1968 již Hines dorazil jako americký šampion, kde mu světoví rekord uzmula tehdy použivaná technologie. V této době se totiž používalo klasické ruční měření, tudíž když mladičký sprinter poprvé pokořil hranici 10 sekund, přepočet na elektronické časy pozměnil Hinesův výkon na čas 10,03. To bylo koneckonců správným impulsem a motivací pro nadějného atleta, který se k tomu zpětně vyjádřil takto: Bylo pro mě velkou výzvou pokořit 10 sekund i elektronicky.“.
Dlouho před érami Carla Lewise a Usaina Bolta, v říjnu 1968 na Aztéckém stadionu v Mexico City, svůj vytyčený cíl konečně splnil. Po zlaté stovce mu časomíra ukázala neuvěřitelný čas 9,89: „Jakmile jsem na tabuli uviděl svítit čas 9,9, připadal jsem si, že mohu obejmout celý svět. Cítil jsem se, jako kdybych byl první na Měsíci i Marsu zároveň.“.
Avšak po detailním přezkoumání oficiální cílové fotografie firmy Polaroid rozhodčí čas upravili na čas 9,95, který byl však stále rekordní po dalších 15 let, tedy do doby Calvina Smitha.
I k tomu se Jim Hines vyjádřil v roce 2016 v rozhovoru pro francouzský týdeník L’Equipe Magazine: „Navýšili jej jen proto, že nikdo nemohl uvěřit, že člověk může běžet takhle rychle.“. Jeho světový rekord byl ale často napadán z mnoha různých důvodů, například se jednalo o nařčení z dopování či o znevažování jeho výkonu na základě řídkosti vzduchu. Ač tak či onak, žádné obvinění se nikdy nepotvrdilo.
Na LOH 1968 v Mexico City rovněž přidal vítězství s americkou štafetou na 4x100 metrů a jeho tehdejší parťák Mel Pender o něco později vyzradil další podrobnosti a souvislosti: „V roce 1968 bylo velice těžké býti černým sprinterem. Šlo o rok, kdy zabili Martina Luthera Kinga. My jsme však byli psychicky odolní, nebáli jsme se výzev. Pokud se bojíte prohry, nikdy nebudete dobrým sprinterem. Byla jsme ta nejlepší skupina sprinterů, jakou kdy která éra měla.Kdyby měl Jim Hines běžet nyní, na dnešních tratích a s dnešními hroty treter, pravděpodobně by dosáhl času okolo 8,2 sekund!“.
V pouhých 22 letech Jim Hines ukončil atletickou kariéru z existenčních důvodů. Tehdy si coby amatér nemohl takto vydělávat na živobytí, atletika nebyla brána jako profesionální sport. A tak necelý týden po svém olympijském triumfu „přesedlal“ na jiný sport.
Jim Hines se tedy upsal Miami Dolphins, týmu NFL, který si ho vybral v šestém kole draftu. Odehrál zde několik zápasů s 99 na zádech, pak přešel do klubu Kansas City Chiefs, v jehož oranžovém dresu se objevil pouze jednou.
Vysloužil si nelichotivou přezdívku „Oops“, neboť mu často vypadával míč z rukou. Známý sportovní publicista Jeff Pearlman pak tuto atletickou legendu zařadil do žebříčku nejhorších hráčů NFL všech dob na 10. místo. Hines se po konci neúspěšné fotbalové kariéry stal šéfem charitativní nadace, která v Oaklandu řešila problémy menšin.
Svět nyní smutní nad ztrátou velikána, valná část sportovních organizací, včetně Mezinárodního olympijského výboru (MOV), sdílela pamětihodné momenty tohoto významného atleta na sociálních sítích a vyjádřila upřímnou soustrast a smuteční kondolence. Nechť je Ti země lehká, Jime!