Patrik Berger miluje cestování, rybaření a manželku Jaroslavu: To je můj největší úlovek
Nad vousatými tvářemi mu hrály veselé oči. Žádný stres, pohoda. Věhlasný fotbalový dělostřelec Patrik Berger (50) umí žít. Zkoumá exotická zákoutí a tahá z vody ryby.
Nerozlučná dvojice bývalých slavných reprezentantů a parťáků z Liverpoolu si tentokrát dala dostaveníčko u knihkupce. Sympaťák každým coulem »Páťa« Berger křtil memoáry Vladimíra »Šmíci« Šmicra (50) (Knihu Šmicer: Můj druhý život objednávejte ZDE>>>) a byl tuze dobře naložený.
Patriku, teď si přelouskáte Vláďovy paměti, co jiného čtete?
„Poslední dobou o Egyptě. Má to asi šest dílů a jmenuje se to Řeka bohů. To mě bavilo.“
Kdy dojde na vaše paměti?
„Dělal jsem si svoji knížku. Mám padesát výtisků, každý má své číslo a ke každé knížce mám úesbéčko se všemi svými góly. Většinu jsem rozdal kamarádům, a protože už nemám žádné dresy, na které se mě občas někdo ptá, tak to rozdávám na charity, aby se z toho něco udělalo.“
A co takhle dílko o cestování a rybaření, které vás moc baví?
„Baví, jinak bych to nedělal. Cestování je poznávání jiné kultury a třeba jídla, které tam jedí. A když si k tomu ještě zachytám ryby, tak je to bomba.“
Spojení příjemného s užitečným?
„Je to tak. Cestujete na krásná místa a máte spoustu zážitků. Poznáte přírodu a život tamních lidí, ale i tady u nás jsou krásná místa na rybaření. Díky rybaření jsem letos navštívil Mongolsko, Aljašku a nedávno jsem se vrátil z Tanzanie.“
Kam až vás putování zaválo?
„Asi nejdál jsem byl na Fidži, ale také v Austrálii, na Novém Zélandu a moc se mi líbilo Japonsko. Kdybych se mohl do některé z těch zemí vrátit, tak určitě do Japonska. Všechno je tam jiné a zajímavé. Jídlo, příroda, vše tam funguje, nádherná země.“
Vaší oblíbenou rybou je prý losos.
„Každá ryba je zajímavá, ale je to moje oblíbené chytání. Třeba na Islandu. Lososa mi tam udělali jako sašimi. Něco tak výborného jsem v životě nejedl.“
Co je váš rybářský modrý Mauricius? Ten největší úlovek?
„Jako správný rybář vám řeknu, že na něj teprve čekám. Ale takhle, ten největší jsem ulovil už před třiceti lety. (rozesmátě) Manželku. Tam asi už nikdy nic lepšího neulovím. Jezdíme spolu, děti už jsou odrostlé. Takže tak.“
Jak jste vůbec k rybaření přišel?
„Muškaření mě chytlo zásluhou kamarádky Kateřiny Švagrové. Ona je světově známá muškařka. České holky získávají i tituly mistryň světa v muškaření a moc se o tom tady neví.“
Co fotbal v Chabrech, kde s Vláďou Šmicrem bydlíte a on tam klubu šéfuje?
„Zatím jsem o tom moc nepřemýšlel. Teď jsem hodně cestoval, oslavil jsem padesátiny, ale kdo ví, co bude dál. Na kopání to ale není. Chodím si kopnout tak třikrát do roka, a to mi bohatě stačí. Nechybí mi to. Víte, co mi jen chybí?“
Povídejte.
„Taková ta parta. Ta sranda okolo toho, kabina. To jo, ale hraní ne. Ale chodíme hrát třikrát v týdnu hokej, a to mi tu fotbalovou kabinu supluje.“