Jak Berger potkal ryby. Létá za nimi po světě, ale Šmicera nechytil
Skoro se tomu nechce věřit, ale je to tak. Čas nezastavíš. Letos oslavili padesátku životní kamarádi a dvě někdejší hvězdy pražských „S“, Liverpoolu i národního týmu Vladimír Šmicer a Patrik Berger. První z nich měl kulaté narozeniny 24. května, druhý 10. listopadu. „Potkává to všechny kluky z mé generace, přišlo to i na nás. Letí to,“ usmívá se první z nich.
Dohromady se ti dva dali v Edenu na startu profesionální dráhy. Vladimír Šmicer tam čekal na velkou šanci, Patrik Berger se v roce 1991 v sedmnácti senzačně přistěhoval z Letné. Opět v červenobílém mimochodem mohli po letech rovněž kariéru ukončit, ale nakonec to zažil jen Šmicer. Berger nabídku nedostal a uzavřel v roce 2008 kruh návratem do Sparty. „Trenér Karel Jarolím tomu nebyl nakloněný. Možná chtěl mít v týmu jen jednoho maroda,“ směje se Šmicer.
V každém případě jako tehdy i nyní spolu tráví hodně společných chvil – a nejen proto, že oba bydlí v Dolních Chabrech. Cestují spolu po celém světě, ať už se starou gardou Liverpoolu, v níž už nicméně dostávají šanci mladší, nebo coby vášniví golfisté. „Jednou jsme v letadle našli golfový časopis se stovkou nejlepších hřišť, tak si je odškrtáváme,“ povídá Šmicer.
Mají toho spoustu společného, v jednom – a dost zásadním ohledu – jsou však úplně odlišní. Zatímco Šmicera je všude plno, Berger si hledí svého soukromí a nevyhledává pozornost, nestojí o rozhovory, nechce dělat experta. „Je spokojený, užívá si to,“ glosuje jeho život Šmicer. „Ale o fotbale přehled má,“ ujišťuje. Jednou z mála výjimek, kdy byl Berger veřejně „dostupný“, byl křest parťákovy knihy ŠMICER. Můj druhý život, který se uskutečnil minulou středu.
Hodně času věnuje své velké zálibě – rybolovu. „Je to jeho obrovský koníček, ryby miluje,“ potvrzuje Šmicer. Berger je potkal už ve všech možných koutech po celé planetě, právě v době svých padesátin se pochlubil na Instagramu fotkami s úlovky z Tanzanie, jindy byl například v Brazílii. „Někdy je to úplné dobrodružství. Létá třeba malými letadly, v Jižní Americe přistál na dráze vysekané v pralese, doprovází ho domorodci, přesouvá se na koni,“ líčí dlouholetý parťák.
Není divu, že Berger zkoušel do svého hobby namočit i jeho. „Trošku se mě do toho snažil dostat, říkal mi, ať jdu někdy s ním,“ říká vítěz Ligy mistrů z roku 2005. Rybolovu však na chuť nepřišel, na rozdíl od jiných zábav se v tomhle případě jejich cesty dělí.
„Když vidím fotky, co posílá, jsou to krásné kousky. Je fakt neuvěřitelné, co vytáhne z vody,“ uznává Šmicer. „Jenže mě to prostě tolik neláká, nějak mě to zkrátka nechytlo. A možná jsem už trochu ve své komfortní zóně: nemusím spát v pětihvězdičkovém hotelu, ale mám rád trochu toho pohodlí a servisu, zatímco Patrik musí podstoupit různé cestování a dobrodružství, aby měl takové úlovky,“ upozorňuje.
V podobném duchu hovoří také o jiných výzvách, které Berger s vyrýsovanou postavou absolvuje. Jako když se opakovaně zúčastnil cyklistické jízdy Bike Challenge z Prahy do Splitu, která má motivovat k pohybu děti. Za deset dní někdejší hráč Slavie i Sparty spolykal 1200 kilometrů.
„Nemusím mít všechno. Obdivuju ho, že to všechno dává,“ netají Šmicer.
A to by jeden řekl, že je dost akční sám…
