Rybařík: Klobása vás nikam neposune

Už jméno experta Cykloporadny z týmu VOLVO AUTO HASE napovídá, že pro cyklistu před výletem může být ideální třeba nesmažená ryba. Na cestě se pak musí doplňovat cukry a tekutiny.

Jaké zásady ohledně výživy je dobré dodržovat?
„Největší zásadou je, mít z vyjížďky radost a užít si jí. A když se špatně najíte, tak si to neužijete. Každý by si mohl uvědomit, že důležité je dobře se najíst před výletem nebo tréninkem, aby neměl hlad. Jídlo bohaté na pomalé cukry by mělo přijít tři hodiny až hodinu před výjezdem.“

Co doporučujete?
„Mám vyzkoušenou například lehkou obilnou kaši, tofu, čerstvou rybu a tepelně zpracovanou zeleninu. Je těžké obecně říct univerzální pokrm, každý jsme individualita a máme jinak nastavený organismus. Jídlo by ale mělo být lehké, dobře stravitelné, pokud možno bez chemických vstupů, tedy konzervantů a barviv.“

Platí ohledně stravy na kole nějaká obecná pravidla?
„Ano. Jíst pravidelně a ne až ve chvíli, kdy dostanete hlad. Když se na kole cítíte dobře, najezte se. V této fázi dochází organismu cukry. Doporučuji banán nebo energetickou tyčinku. Je jedno jakou, může to být müsli, čokoláda, cokoliv.“

Sváteční cyklisté se ale nechtějí během výletu obtěžovat s dodržováním životosprávy a občerstvují se hlavně během zastávek. Je to chyba?
„U hobíků v zásadě ne, ale pravidelné doplňování energie může výlet hodně ulehčit. Pokud průběžně doplňujete sacharidy a máte kvalitní pití, šlape se snáz. Dbejte hlavně na ty cukry. Kromě iontového nápoje je dobré vyzkoušet třeba makrobiotické čaje Hoji-cha nebo Kuki-cha, obilné slady nebo javorový sirup. Seženete je v každé zdravé výživě. Tyto přípravky se dobře a hlavně pozvolna uvolňují do krve a nezatíží již tak přetěžovaný organismus.“

Pití je tedy důležitější složkou než jídlo?
„Pokud pijete kvalitní nápoj ve správných dávkách, dá se teoreticky vydržet bez jídla na kole až tři hodiny, velmi dobře trénovaní cyklisté dokonce i šest hodin. Stačí si každých patnáct minut naplnit pusu a pak to postupně polknout. I na kratší vyjížďky si berte minimálně litr tekutin.“

Existuje rada pro cyklisty, kteří mají po vyjetí na kolo velkou žízeň, neumí pít v malých doušcích a hned vypijí spoustu vody?
„Je to problém, o kterém se ví, ale neřeší se. Přitom obvykle nejde o skutečnou žízeň. Potřebu vody tak brzy nemáte, jde o vysychání sliznic a je to jen pocit. Bojoval jsem s tím také. Stačí, když si vypláchnete pusu a na chvíli máte pokoj. Výjimkou samozřejmě je, když celý den nepijete, to je pak žízeň velká a musí se dát pozor, aby nedošlo k dehydrataci.“

Takže pít moc není řešení?
„Kvantum nepomůže. S přehnaným množstvím vody v organismu se totiž vyplaví i minerály, které potřebujte ke svalové práci. Když jsem to takhle udělal, dostával jsem křeče, takže voda nemusí jen pomáhat. Snížit žízeň pomůže i pokud budete používat méně soli v běžné stravě.“

Je lepší iontový nápoj nebo obyčejná voda?
„Nejlepší je sladkokyselý nápoj. Nesmí to ale být moc husté, to pak vyvolá ještě větší žízeň. V tréninku se mi osvědčily zmíněné makrobiotické čaje. Blahodárně působí na organismus a jsou velmi chutné. Lze pít i normální zelený čaj, vyhýbal bych se černým čajům. Jsou stahující a podobně jako káva odvodňují a dehydrují.“

Je mnoho lidí, kteří se těší, jak se po výletu pořádně přejí. Hrozí něco, když si po akci dá cyklista například pivo s klobásou?
„Po jedné klobáse a pivu se nemůže nikomu nic stát. Maximálně to, že vás zastaví policajt a vy nadýcháte... Ale pokud bude tato strava tvořit převážnou část vašeho jídelníčku, nemůžete čekat od těla zázraky. Záleží na tom, jaký máte cíl. Očekával bych, že když jde někdo sportovat, chce pro sebe něco udělat, zlepšit si fyzickou a psychickou kondici. Pokud si dáte klobásu, nečekejte, že by vás cyklistika někam posunula.“

Jak tedy lze vysvětlit, že před sto lety i profesionální cyklisté pili během závodů pivo, víno a jedli kuřata?
„Já netvrdím, že jedna Plzeň nebo sklenka vína je špatná, naopak, ale nesmí se to přehánět. Ono ani s těmi kuřaty to není ideální. Před sto lety to nebyli brojleři, kteří rostli dnešní rychlostí, šlo o kvalitní maso.“

Mezi cyklisty jsou velmi oblíbené těstoviny, v čem je jejich výhoda?
„Je to energeticky vydatná a dobře stravitelná potravina, která nezatíží organismus, takže příznivá věc pro regeneraci. Je dobré vyzkoušet i rýžovou, nebo jakoukoliv obilnou kaši.“

Jaké těstoviny je dobré si koupit a jakým je třeba se vyvarovat?
„Je to o tom, co komu chutná. Vaječné těstoviny jsou vydatné, kdo chce lehčí, dá si ty ze pšenice, z celozrnné mouky nebo s přísadou mořských řas, které čistí krev a obsahují velké množství dobře vstřebatelných minerálů. Skvělé jsou žitné těstoviny. Je v nich málo tuku a jsou chutné.“

Prospějí amatérským cyklistům energetické gely?
„To je čistě závodní záležitost, pro výletníky zbytečné.“

Proč?
„Pro hobíky je to hloupost. Když nezávodí, nedostanou se do tepových frekvencí, kde se spalují převážně cukry, což je nad hranicí anaerobního prahu (zhruba dvacet procent maximální tepové frekvence – pozn. aut.). Na výletě jde spíše o spalování tuků, takže tu samou službu vykoná pití. V gelech je navíc na můj vkus příliš konzervantů a chemických vstupů.“

Vy jste makrobiotik, takže jíte převážně bioprodukty rostlinného původu a nepoužíváte žádné doplňky stravy. Můžete něco z vašich návyků pomoci i laikům?
„Každý by mohl vyzkoušet hledat bio produkty a zamyslet se nad stravováním a pitným režimem. Nemusíte být bezvýhradný makrobiotik, vegetarián, jogín či nevím co, ale dávat svému tělu to nejlepší, co máte k dispozici. V celku mě zaráží jak obzvláště v Čechách lidé pečují více o své auta či domy, než o vlastní organismy. Pak se diví, že jsou unavení a celkově nespokojení.“

V čem vidíte výhodu svého životního stylu?
„Je těžké to popsat, to se musí zažít. Potraviny, které jím, jsou vydatnější a nepotřebuji jich tolik. Organismus pak na tréninku není překyselen jako u lidí, kteří se v uvozovkách stravují normálně. Zjednodušeně se pomaleji unavím.“

Spočívá to v tom, že jíte samá exotická a nedostupná jídla, nebo se ty produkty dají sehnat v obyčejných obchodech?
„V současné době už nejde o nedostupná jídla. Seženete je v každé zdravé výživě a zdravá strava se už dostává na pulty běžných supermarketů. Jde spíše o neznalost lidí a staré návyky, jež se přenášejí z generace na generaci. Doporučuji méně shonu, více se na jídlo soustředit, udělat si čas. Pokud si někdo dá práci a nakoupí, co potřebuje, neprohloupí. Makrobiotická strava je bohatá. Lidé, kteří se o ní nezajímají, se mě často ptají, co jím. Mají dojem, že výběr je omezený, ale přitom je to velmi pestrá a variabilní strava, která nezevšední.“

Například?
„Jen olejů je třeba deset druhů, sedm druhů příloh, několik druhů rýže, jáhly, oves, pohanka, žito, kroupy, pšenice špalda, cizrna, fazole adzuki, mořské řasy a mohl bych tu jmenovat ještě celou řadu věcí. Někomu to může připadat k ničemu, ale mě se tento způsob osvědčil ve sportu i v životě.“

Jaké jsou obvykle reakce okolí?
„Zvláštní. Třeba antidopingoví komisaři při Světovém poháru ve Francii mi nevěřili, že neužívám žádné doplňky stravy. Mysleli, že neumím anglicky a trvalo několik minut, než jsem jim vysvětlil, že skutečně nic neužívám.“

Pokud někdo začne dodržovat životosprávu, ať už klasickou nebo markobiotickou, kdy se to projeví?
„Klíčová je pravidelnost, nemělo by jít o nárazovou akci, jako že se hubne. Pak hrozí jo-jo efekt, jemuž se ale dá zamezit. Každý může začít tím, že vyřadí z jídelníčku bílý cukr a bílou mouku. Místo nich začne pomalu zařazovat celozrnné pečivo, obilné kaše, zeleninu a výrobky ze zdravých výživ v bio kvalitě. Věřte že i zdravé jídlo může skvěle chutnat. Nedoporučuji takzvané hurá akce. Jde o to začínat v klidu a změny ve stravovacích zvyklostech si užívat. Sledovat jejich klady i zápory a vydržet. Cílem je žít spokojený život bez vážných zdravotních komplikací.“