Svozil zaujal českou špičku i zahraničí. Další výzvě se nebráním, říká | iSport.cz
Michal Kvasnica
30. prosince 2018 • 05:00

Svozil zaujal českou špičku i zahraničí. Další výzvě se nebráním, říká

Reklama
TOP VIDEA
TOP MOMENTY: Plekanec hledal zub, neuvěřitelná výhra Pardubic a kuriózní vlastňák Varů TOP MOMENTY: Plekanec hledal zub, neuvěřitelná výhra Pardubic a kuriózní vlastňák Varů
Ohlédnutí za Čechovou kariérou: Zranění hlavy i nejlepší zápas s Ghanou Ohlédnutí za Čechovou kariérou: Zranění hlavy i nejlepší zápas s Ghanou
VŠECHNA VIDEA ZDE

Slýchával, že na to nemá. Že je slušným druholigovým stoperem, ale na úroveň výš to nestačí. Fotbalově ani mentálně. Všechny tyto teze Jaroslav Svozil (25) během posledního roku uťal. Jako opavská posila nejdříve pomohl Slezanům k postupu mezi elitu, kde následně prokázal kvalitu. Takovou, že se na něj najednou vyptávají nejen ambiciózní české kluby, ale i ty zahraniční. „Fotbal si teď strašně užívám, ale další výzvě bych se nebránil,“ říká obránce v rozhovoru pro deník Sport.



Patří do silného olomouckého ročníku 1993, který v dorostu drtil jednoho soupeře za druhým. Na rozdíl od Davida Housky či Šimona Falty však Jaroslav Svozil v áčku Sigmy natrvalo nikdy neprorazil. Cestu měl nakonec trnitější, přesto se do ligy dostal. A možná přestoupí za lepším.

Souhlasíte s tvrzením, že je z vás právoplatný ligový hráč až nyní?
„Je to pravda. Konečně jsem si pořádně užil ligový fotbal, což jsem si vždycky přál. Když jsem se jako malý chodil dívat, byl to můj sen. A teď konečně můžu říct, že jsem si ligu poctivě zahrál.“

Nicméně start soutěže byl zrovna pro vás hodně drsný...
„Věděli jsme, že začátek bude těžký, ale takhle jsem si ho nepředstavoval. V prvním kole na Spartě jsem si srazil střelu do vlastní brány, pak jsem dostal červenou kartu proti Zlínu, následně přišel výprask v Boleslavi... Pořád jsme však věřili v lepší zítřky, naštěstí jsme se z toho oklepali.“

Nezačal jste pochybovat, jestli pro vás není liga zakletá? V Olomouci vám to dřív moc nevyšlo, tak vás možná napadly podobně skeptické myšlenky i v Opavě...
„Ani ne. Když jsem odcházel ze Znojma do Opavy, tak jsme si s trenérem Skuhravým, který mě chtěl, říkali, že to zkusím. Bral jsem to jako osobní výzvu, sám sobě jsem si chtěl dokázat, že na ten větší fotbal ještě mám. Zvedl jsem se hlavně psychicky, což na mých výkonech bylo pak asi znát.“

Dlouho se o vás mluvilo jako o slušném stoperovi pro druhou ligu. Kde nastal definitivní zlom?
„Ve Znojmě, tam jsem se mentálně uklidnil. Celý život je o hlavě, když je člověk dobře nachystaný a vyrovnaný, jde to pak znát i v práci. Ve sportu to platí dvojnásob. Ve Znojmě jsem začal hrát, pracovat na sobě a stoupal jsem nahoru. Taky jsem o nějaký rok zestárl a uvědomil si, že fotbal není všechno. Jsou na světě důležitější věci. A teď si fotbal strašně užívám.“

Jak se říká, že je třeba být ve správném čase na správném místě, tak v Olomouci se to nesešlo?
„Takhle to prostě někdy je. Něco se nepodaří, pak vám třeba trenér nebo vedení klubu jako hráči přestanou věřit, vycítíte to a už vám to nejde. Ale jakmile změníte působiště, ožijete a nový klub si třeba řekne: Ty jo, kde jsme toho kluka vzali? Není to však jen můj případ, stává se to běžně. A opravdu platí, že když se člověk někde cítí dobře, jde to pak vidět.“

Přiznejte však upřímně, co s vámi dělalo, když jste ten váš hanácký ročník 1993 viděl nedávno válet v lize a pak i v Evropě? Nechce se mi věřit, že jste si neřekl, že jste tam mohl být taky...
„Ta myšlenka samozřejmě proběhla... Sigmu pořád sleduju, s klukama jsem prožil hodně let, držím jim palce. Když jsem viděl, jak doma točili Sevillu, tak jsem zavzpomínal na ty časy, kdy jsme spolu hrávali v dorostu. Připadalo mi to úplně stejné jako tehdy, taky jsme takhle soupeře v Řepčíně většinou mačkali. Teď už je ze mě fanoušek, který jim přeje jen to nejlepší.“

Psychický progres jste udělal ve Znojmě, fotbalový v Opavě. V čem vám sedl Roman Skuhravý?
„Když od trenéra cítí hráč obrovskou podporu, tak mu to pak vrátí. S panem Skuhravým jsme se spolu bavili opravdu hodně, probírali jsme různé situace, protože on byl taky obránce. Neustále mi opakoval, že mi věří a že se budu zlepšovat. Sešla se vzájemná symbióza dvou lidí.“

Chápu, ale jak jste tedy nesl jeho nečekaný zářijový přesun z Opavy do Dukly?
„Byl jsem zaskočený, stejně jako ostatní kluci. Pan Skuhravý je kvalitní trenér, ale museli jsme se s tím vyrovnat. Někdo odchází, někdo přichází, to je život. Byli jsme nachystaní bojovat za trenéra Kopeckého a za Opavu. Všechno se to dobře sešlo, nakonec jsme vybojovali celkem dost bodů.“

Paradoxně tou výhrou proti Jablonci, po které odcházel, se to u vás zlomilo. Co přišlo za změnu?
„Nastoupili jsme do soutěže s tím, že chceme pokračovat v nastoleném trendu z druhé ligy. Ale zjistili jsme, že jsme strašně naivní. Měli jsme ze šesti kol jeden bod, takže jsme se nemohli plácat po zádech, že hrajeme hezky. Potřebovali jsme se odpíchnout od pečlivé obrany a jednoduchosti. Přijel k nám do Brna rozjetý Jablonec, který předtím porazil Slavii a Sigmu, ale řekli jsme si, že budeme jezdit po prdeli. Vida, porazili jsme je a to nás nakoplo. Zjistili jsme, že když bude na prvním místě srdíčko, dá se hrát s každým. Pan Kopecký nás pak dokázal perfektně připravit.“

Plzeňský Lukáš Hejda v hlavičkovém souboji s opavskými Tomášem Smolou (vpředu) a Jaroslavem Svozilem
Plzeňský Lukáš Hejda v hlavičkovém souboji s opavskými Tomášem Smolou (vpředu) a Jaroslavem Svozilem

Přispěl jste k tomu 207 vyhranými souboji, což je nejvíc v lize. Čím to je?
„Po očku to sleduju, bráchové mi posílají statistiky. Takže to bude asi tím, že jsem těch soubojů absolvoval nejvíc ze všech. (směje se) A taky je to možná takové vysvědčení za práci, kterou jsem teď půl roku odváděl. Je to příjemné, ale ne důležité, protože statistiky zápasy nevyhrávají.“

Daří se vám i ve vzduchu, přitom nepatříte vyloženě mezi habány...
„Dva metry nemám, takže se snažím pracovat na odrazovce. A někdy je to i o štěstí, protože když má útočník dobrý timing, těžko se tam dostanete. Stejně tak když mu jde balon na prsa, s tím moc dělat nejde. Ale zaměřuju se na to, protože úspěšnost v soubojích je důležitá vlastnost stopera.“

Ostré souboje jste sváděl třeba s Milanem Barošem nebo naposledy s Nikolajem Komličenkem. Tvrdá hra vám nevadí?
„No, nevadí. Když tam není nějaká zákeřnost, třeba loket na nos, tak to mám i rád. (směje se) Když hráč bojuje, fanoušek pak vidí, že mu na klubu záleží. Je to základ, bez kterého se hrát nedá.“

Kdo se bránil nejhůř?
„Hodně problémů jsme měli s Milanem Škodou a s Komličenkem. Ten je rozjetý, dá gól ze všeho. Má dva metry, není pomalý, navíc je silný. Tyhle dva bych asi vyzdvihl, ale nepříjemných jich bylo víc. Napadá mě i Martin Doležal, taky má výborné dispozice.“

V Opavě jste si vybojoval místo, postoupil do ligy, zaujal. Slezská cesta jde zatím podle plánu?
„Když byla možnost někam se posunout, bavili jsme se s manažerem, kterou cestou se vydáme. V Opavě se mi vždycky hrálo strašně dobře i jako soupeři. Je tady útulný stadion, chodí hodně lidí, kteří umí fantasticky fandit. Tento aspekt tomu mému rozhodování hodně pomohl. A teď si myslím, že jsem udělal dobře, protože se tady cítím fantasticky. Našel jsem tady chuť k fotbalu.“

A co dál? Prý je o vás zájem v Česku i v zahraničí, zejména na Východě.
„Záleží, jaké nabídky přijdou. Fotbalový život je strašně krátký, člověk z toho musí vytěžit co nejvíc. Jsem v Opavě spokojený, ale kdyby byla možnost jít zase o stupínek výš a zase si zkusit dokázat, jestli na to mám, nebránil bych se tomu.“

Nemáte obavy, co bude s SFC, pokud dojde k výprodeji opor?
„Zatím jsme to v šatně neřešili, ale já to vnímám tak, že to je přece jeden z cílů, proč se fotbal hraje a proč jsme do ligy chtěli jít. Jednak jsme si chtěli dokázat, že na to máme, a taky jsme se chtěli zviditelnit, popřípadě se prodat.“

Zájem z ligy i ze zahraničí

První celý ligový podzim v kariéře stačil Jaroslavu Svozilovi na to, aby se z něj stalo atraktivní zboží v nejlepších letech. Čím? „Nejen v rozehrávce, ale i v úspěšnosti v soubojích patří jednoznačně mezi nejlepší stopery ligy. Ve statistikách vládne,“ připomíná hráčův agent Martin Štěpanovský, podle kterého je 25letý obránce na radaru několika movitějších klubů.

„S Jardou nikam nespěcháme, ale vůbec se nedivíme, že je o něj zájem. Jeho výkonnost byla stabilní, celý podzim odehrál bez výkyvů. Vyptávají se na něj české mančafty z první pětky, ale zesilující zájem nyní registrujeme převážně od klubů ze zahraničí,“ dodává manažer.

 

FORTUNA liga – první fotbalová liga 2018/2019

Program a rozpis zápasů Tabulka Aktuální kolo Tabulka střelců VIDEO: momenty a sestřihy Nový hrací model Fantasy liga

Nejvyšší česká fotbalová soutěž nově s názvem FORTUNA:LIGA v sezoně 2018/2019 prožívá revoluci. Po základní části s 30 zápasy se týmy rozdělí do tří skupin, do kterých si přenesou bodové zisky: skupina o titul (1.-6.), skupina o baráž o EL (7.-10.) a skupina o udržení (11.-16.).

19. kolo Fortuna ligy:
Baník Ostrava - Olomouc 0:0, Teplice - Zlín 2:1, Slovácko - Dukla 1:0, Opava - Ml. Boleslav 2:1, Bohemians - Liberec 0:0, Příbram - Sparta 1:1, Plzeň - Karviná 2:1, Jablonec - Slavia 0:2



Články odjinud


Články odjinud