Celou zimu to frčelo ve stejném tónu. Hostování ve Zlíně, nebo boj o minutky v nabité Slavii. Výsledek znáte, stoper Jakub Jugas po vleklém svalovém zranění dohrává sezonu v Mladé Boleslavi. Docela šok to byl i pro něj. „Chci se vrátit v lepším stavu a být konkurenceschopný,“ nevzdá se místa v sestavě „sešívaných“ bez dalšího urputného boje.
Ze Slavie do Mladé Boleslavi to nemusí být takový sešup, jak se zdá. Teď se Jakub Jugas každý den kochá, jaké přihrávky rozdává veterán Marek Matějovský, a obdivuje střelecký um Nikolaje Komličenka. „Neskutečný zabiják,“ líčí v rozhovoru pro Sport. Po dvou letech ve středu obrany znovu oprašuje spolupráci se zlínským kamarádem Tomášem Hájkem. I kvůli němu tuhle nabídku vzal.
Popište, jak se to s vaším odchodem do Mladé Boleslavi seběhlo.
„V pondělí jsem byl ve Zlíně, v úterý ve Slavii, ve středu ve Zlíně, další den ve Slavii a v pátek jsem skončil v Boleslavi. (úsměv) Stalo se asi to, co se stát mělo.“
Proč to nevyšlo s mateřským Zlínem?
„Každý druhý den jsem byl v kontaktu s panem Grygerou (sportovním manažerem), na podmínkách jsme byli domluvení. Vyslovil jsem přání jít tam. Pocházím z regionu, aklimatizace by byla rychlá. Znám prostředí, měl bych veškerý servis od rodiny. Zlín by pomohl mně a já jemu. Tohle byla priorita. Pak se ale asi na poslední chvíli nedohodly kluby, do toho nevidím. Mrzí mě, že to nevyšlo. Když to padlo, řekl jsem ve Slavii, že budu bojovat o flek.“
A najednou se objevila Boleslav.
„Ve čtvrtek na konci přestupního termínu se ozvaly dva kluby, i ten druhý byl z vrchních pater tabulky. Potřeboval jsem, aby to dávalo smysl. Zavolal mi trenér (Jozef Weber), že mě chce. Tomu jsem to odkýval jako prvnímu. Rozhodl jsem se, že jdu do toho. Jsem rád za tyhle tři čtyři měsíce, kdy budu mít zápasové vytížení. Věděl jsem, že šance hrát ve Slavii je malá a že nejspíš odejdu. Pan Nezmar (sportovní manažer Slavie) se mi snažil vyjít vstříc.“
Ve stejný den se dotáhl i přestup vašeho spoluhráče, útočníka Murise Mešanoviče. Jak jste se dozvěděli, že budete dál ve stejné kabině?
„Potkali jsme se na stadionu, šel jsem zrovna za Nezmarem. Celé vedení bylo předtím v Genku, kde to nejspíš řešili. Muri mi říkal, že jde asi do Bolky. Já na to, že asi taky. (úsměv) Udělalo se to ve stejný čas, odlišný byl jen způsob dohody. On šel na přestup, já na hostování. Pak jsme si vzali věci, sedli do auta a jeli spolu do Boleslavi na trénink.“
Pořád dojíždíte z Prahy?
„Jo, žijeme tam. S Hájou (Tomášem Hájkem) a Murim se střídáme v řízení. Každý týden bere auto jeden z nás, ať je to spravedlivé. Máme sraz na jedné benzince a pak vyrazíme.“
Jakou roli hrál ve vašem rozhodování Hájek, kamarád a bývalý parťák ze Zlína?
„Byla to jedna z věcí, která rozhodla pro Boleslav. Hráli jsme spolu nějakých pět let, jeho přítomnost mi usnadnila aklimatizaci. Asi je to osud. I když jsme se fotbalově před časem rozdělili, stýkali jsme se nadále. On mi teď předhazuje, že má titul s Plzní. Musím ho příští sezonu dohnat.“
Někdy před rokem jste byl na vrcholu. Držel jste obranu Slavie, mluvilo se o nabídkách z ciziny za desítky milionů. Například z anglického Newcastlu. V červenci jste se ale zranil a všechno bylo fuč.
„Samozřejmě si říkáte, kde jste mohl být. Dnes bych třeba bojoval o mistra, v pohárech. Je to pro mě motivace, abych pod tím byl příště taky podepsaný. Ale mohlo se stát i to, že bych se zranil ještě před přestupem do Slavie…Už jsem ani nevěděl, jaké to je hrát ligu. Díval jsem se před Slováckem, že jsem odehrál poslední zápas 26. 5. 2018 v závěrečném kole.“
Jak to bylo s těmi zahraničními kluby?
„O nabídkách jsem si jen četl v novinách. Nebylo to tak, že by Newcastle přišel, dal něco na stůl a řekl: Pojď. Do takového stádia se to nedostalo.“
| Dres šesti 6 prvoligových klubů oblékl Jakub Jugas. Kromě současného mladoboleslavského působil v Příbrami (2012/14), Brně (2014/15), Zlíně (2015/2017) a Slavii (2017/18). |
Býval jste železný muž a najednou bác, tři měsíce bez fotbalu. Čekal jste tak dlouhou pauzu?
„Bylo to nejvážnější zranění mé kariéry. A stalo se v nejhorší možný okamžik. V přípravě, těsně před ligou. Docent Kolář říkal, že léčba může trvat půl roku i déle. Takže jsem se vrátil brzy. Myslel jsem si ale, že čtrnáct dní potrénuju a budu zpátky.“
A ono to tak lehce nešlo, že?
„Po pravdě, na podzim to nebylo ono. Nezazlíval jsem trenérovi, že hráli jiní. Karty byly rozdané jasně. Cítil jsem, že moje šance nejsou vysoké. Oni byli lepší, ale to neznamená, že se to nemůže změnit. Vím, že bych to měl ve Slavii těžké, na jaře bych odehrál možná jeden dva zápasy. Ale nemám se za co stydět. Odmakal jsem přípravu a teď se cítím dobře. Jsme předběžně domluvení, že se po sezoně vrátím. Ve Slavii ale nikdo neví, co se stane přes noc. Variant je moc. Nikomu nepřeju zranění, ale vidíte, co se stalo mně. Všechno může být jinak. Chtěl bych se o to ve Slavii poprat.“
Poznal jste dynamicky se vyvíjející český velkoklub. Nadchlo vás zázemí v Edenu?
„Předtím jsem hrál ve Zlíně, v Příbrami, v Brně. To jsou rodinné kluby, kde to dělají ve čtyřech. Ve Slavii jsem dodnes nepoznal všechny lidi, co tam pracují. Na české poměry jsou podmínky neskutečné, srovnatelné i se západními kluby. Člověk si to uvědomí až zpětně, když klub opustí. Je to luxus, je o vás dokonale postaráno. Ale hráč za to musí něco odvádět. Aktuálně má Slavia nejlepší kádr v lize, akorát to musí vždycky ukázat na hřišti.“
Posunul jste se za tu dobu výkonnostně?
„Určitě. Tím neříkám, že jsem na konci cesty. Ve Zlíně byly jiné nároky, nemusel jsem tolik tvořit. Ve Slavii je to ale jednodušší v tom, že všichni hráči jsou vyspělí. Ať dáte balon komukoliv, každý ho uhraje. Rozehrávka mi přišla lehčí. V Boleslavi po nás tu činnost do značné míry převezme Mára Matějovský, který nám na Slovácku hodně chyběl. Nepotkal jsem hráče s lepší myšlenkou a viděním hry. Je neuvěřitelné, co dokáže vytvořit. Taky mě překvapilo, v jaké je kondici.“
Co říkáte na kanonýra Nikolaje Komličenka?
„Neviděl jsem většího zabijáka. Na tréninku to uklízí levá pravá. Ví, kde má stát. Není na něm vidět vůle, jakou má třeba Muri, někdy se mu trošku nechce. Ale to, že dal dvacet gólů, není náhoda. Co mu můžeme říct? (úsměv) V útoku teď máme neskutečnou sílu. Ale musíme tam dostat balon.“
Jakub Jugas ve Slavii |
|
| (Vše v minulé sezoně, v této za ni nenastoupil) | |
| Zápasy | 28 |
| Minuty | 2520 |
| Góly | 1 |
| Asistence | 1 |
