Zatímco jeho spoluhráči ze Sparty byli na soustředění ve Španělsku, Václav Kadlec postupně dospěl k nepříjemné pravdě: Už to nepůjde. S kariérou je konec. Kvůli dalšímu zranění ho znovu čeká operace, ale tentokrát už se nebude chystat na návrat do ligy, ale na život po fotbale. V rozhovoru pro klubový web vzpomínal na poslední půlrok, nejlepší okamžiky kariéry. A i tuší, co chce dělat dál.
Motivace k zásadnímu rozhodnutí byla z jeho strany jasná. „Člověk cítí, že tělo nějak pracuje. Od listopadu nebo prosince je koleno trošku jiné, než bývalo dřív. Hlavní bylo, abych mohl fungovat i v civilním životě. Nejen se jít projít, ale jít si zaběhat, zahrát si tenis nebo i fotbálek. To vyřeší další operace, protože se mi během ledna stal další úraz,“ prozradil v rozhovoru na webu Sparta.cz
Oznámení o ukončení kariéry pověsil na sociální sítě ve čtvrtek ráno, ale sám už se na definitivní krok připravoval nějakou dobu.
„Člověk si říká, že když už to v něm nějakou dobu zraje, vyrovná se s tím líp, úplně tak to není. Dokud tam není definitivní konec, což je asi teď, na 99,9 %... Třeba za rok a půl zjistím, že mi to nějak funguje a třeba to nějakou úroveň půjde, ale asi ne na tu profesionální,“ smiřuje se s tím, že první ligu už si nezahraje.
Zatímco na trávník se nevrátí, v osobním životě Kadlecovi ve 27 letech daří. S přítelkyní je deset let, zažili spolu dobré i horší a hodně ho změnilo narození dcery. Do toho velká podpora od rodiny i na sociálních sítích.
„Většinou jsem byl vnímaný jako frajírek, ale když jsem se vrátil do Sparty, změnilo se to. Pár bystrých fanoušků si všimlo, že to neběží tak, jak má. Podpora byla fajn, ale možná člověka ještě víc užírala,“ podělil se o své pocity.
Kadlec totiž nechtěl lhát. Ve hře byla i varianta oznámit další operaci a loučit se až v létě. „Ale tohle je lepší než abych X měsíců mlžil a dělal, že je to v pohodě.“
Ve 27 letech nasbíral přes 160 ligových startů, v nich 50 gólů, dva tituly, a starty v reprezentaci. To je kariéra, o které se spoustě fotbalistů ani nesní.
Jenže spokojený být nemůže. Ještě neměl ani občanku a už měl pověst supertalentu… Největším zážitkem tak pro něj první titul se Spartou, který v sedmnácti slavil jako právoplatný člen týmu.
„Dalo se z toho vymáčknout mnohem víc. Ale od 19 let se peru se zraněními, tak je to je to ještě fajn. Tehdy mě hodně změnil pan Lavička. Přišel v době, kdy o mě kolovala fůra řečí a on mi věřil. Tam se to celé otočilo a během roku a půl jsem šel ven,“ vzpomíná na bývalého trenéra Sparty.
A co bude dál? Václav Kadlec chce rozhodně zůstat u sportu, ale nejdřív se musí aspoň nějak zotavit. Sparta mu umožní ještě několik měsíců rehabilitovat, během té doby by se měl rozmyslet: „Musím se připravit na život po fotbale. Nikdy mě nelákalo být fotbalovým trenérem, ani asistentem. Ale třeba být kondičním trenérem, to by mě bavilo.“
