Jeden, dva, tři… Šest! Už tolik hráčů v létě přesměrovala pražská Slavia na hostování do spřáteleného Liberce, a do extrému tak vyšponovala spolupráci dvou klubů v jedné soutěži. Na jedné straně dává projekt „Slavia Liberec“ sportovně logiku, na druhé vytváření takových fotbalových „satelitů“ budí obavy z narušení regulérnosti FORTUNA:LIGY. Nelibě to nesou zejména v Plzni a Ligová fotbalová asociace (LFA) prý chce „hostovačky“ omezit. V zamčené části článku se také dozvíte, jak vypadají a jak se řeší platy hráčů, kteří jsou posláni do jiného klubu.
Posílat zápůjčky ze svého širokého kádru na různé adresy? Proč ne, tak to u dominantních klubů bývá. Jenže u Slavie je to hlavně jedna: Na Hradbách 1300, Liberec. Přestěhovala se tam už šestice vyslanců z Edenu – a nemusí to být konečné číslo.
Je to součást velkého dealu, díky němuž se do červenobílého naopak čerstvě oblékly čtyři akvizice ze Slovanu. A zároveň koruna spolupráce, jejíž kořeny sahají do roku 2017, kdy se do Slavie přesunul sportovní ředitel Jan Nezmar a po něm se svým štábem i trenér Jindřich Trpišovský.
I tak se však nynější čilý pohyb na trase Praha-Liberec vymyká. Nebo snad ne? „Pro mě to nic mimořádného není,“ překvapí ředitel Slovanu Libor Kleibl. „Hostování u nás byla běžnou záležitostí, teď je máme ze Slavie. Všichni víme, že do ní v létě přestoupili čtyři naši kluci. A my hrajeme předkolo Evropské ligy, takže musíme hledat náhradu ne v nadějích a talentech, ale hotových hráčích. Jestli je nám nějaký klub nejblíž, proč bychom to s ním neřešili?“
Ano, ze sportovního pohledu má taková „kolonie“ logiku. Z obou stran. Slavia vítá, že se její nevyužití hráči budou rozvíjet v náročném prostředí fungujícím na shodných principech. Budou pohromadě, mohou se sehrávat a snáz pak nahradit hvězdy odcházející do zahraničí. „Sportovně to dává smysl, to je hlavní,“ podtrhává Kleibl.
„Výkonnostní růst hráče musí být na prvním místě. A výměny mezi námi a Slavií ho garantují, docela to vychází, to musí každý uznat,“ argumentuje.
„Hráči vidí, že se jiným klukům povedlo vrátit se zpátky do Slavie. Tím je pro ně Liberec zajímavý,“ přidává trenér Pavel Hoftych a ukazuje na útočníky Petara Musu a Jana Kuchtu. „Bavili jsme se o tom, že by stejnou cestou mohl jít Júsuf,“ zmiňuje jednoho z letních hostů.
Rozděl a panuj
Vše má ale širší souvislosti. Platí heslo Rozděl a panuj, ač trochu poupravené. Slavia pokračuje v podmaňování tuzemského fotbalu, nebo spíš k upevnění nadvlády. Verbuje rekruty z celé republiky, a pak část vojáků své početné fotbalové armády převelí, kam se jí to hodí. „První slovo, co mi naskočí, je drancování,“ říká trenér a expert deníku Sport Miroslav Koubek. „Je to fenomén. Vytváří se epicentrum síly a ekonomické i sportovní moci, aniž by to bylo něco nelegálního.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
