Liga očima fanoušků: Spor o sudího na Letné. Slávisté dumají, jak na beton

Po remíze v Plzni zůstává Slavia tři kola před koncem základní části ligy stále o bod na druhém místě a je skoro jisté, že o titul se bude bojovat až do úplného závěru. Sešívaným se jaro komplikuje, protože nestřílí branky dobře bránícím soupeřům, nedostávají se do dostatečného počtu velkých šancí. Nevidím ale vinu na straně „Jirky“ Sora, který ukazuje záblesky evropské kvality i proti betonujícím obranám. Dělat téma z toho, že v lize za tři zápasy v základní sestavě a dva starty z lavičky nedal branku, mi přijde poněkud úsměvné.

Otázka, jak překonat úporně bránící soupeře, by však měla být v klubu hlavním tématem, a nemá jednoduchou odpověď. Pokud Slavii náhodou tentokrát titul uteče (a při osmi zbývajících zápasech už náhoda opravdu může být rozhodujícím faktorem), budou ji v létě čekat před základní skupinou tři předkola Konferenční ligy bez jakékoli šance na reparát. A soupeři tam proti ní také jistě nebudou hrát otevřený fotbal…

ONDŘEJ KREML. 39 let, vědecký pracovník

Dnes to bude radostnější hodnocení. Nesrazila nás ani vedoucí branka Baníku, která padá na vrub Höjera. Trestuhodně propadl při hlídání Svozila a i přes o něco lepší výkon ve druhém poločase byl naším nejslabším hráčem. Hancko tak nemohl podpořit útok a musel se věnovat výhradně obranným činnostem. Od začátku však bylo cítit, že výsledek obrátíme v náš prospěch. Potěšila snaha o rychlé zakládání protiútoků s jedinou vadou – zakončením. Jinak bychom museli dát minimálně pět branek.

Že Hložek opět zabodoval, není překvapením. Dokonce přidal i parádičku, takže palec nahoru. Soupeř předvedl rovněž kvalitní výkon, o to více překvapilo hodnocení trenéra, že cítil i jiné tlaky než na hřišti. Zda v hlavě či ve spodní části těla, ví jen on sám. Pochvalu zaslouží atmosféra včetně ostravských fandů, pouhých 19 faulů, a relativní klid na lavičkách. Tady by si zejména Plzeň měla vzít vzor. Na závěr je na místě zmínit výkon rozhodčího Klímy, který směle označím za vynikající.

Miloš Kolář. 70 let, fotbalový důchodce

Tak máme za sebou zápas, který měl napovědět, kdo má blíž k titulu. Jako poslední dobou velká většina těchto utkání ani toto nebylo nic moc. Na první poločas klidně můžeme zapomenout. Nestalo se v něm vlastně nic. Žádná šance, žádná střela na branku, pouze nuda. Z šedi vystoupila pouze chorea obou táborů, velice pěkná – jako celá návštěva. Ve druhém poločase padla branka rychle, sice do naší sítě a po naší chybě, ale bylo to ku prospěchu věci. Hned jsme se začali tlačit dopředu a i ta slavná, bezchybná Slavia napěchovaná miliony se dostávala do úzkých.

Choras opět ukázal srdce bojovníka a vyrovnal. Na víc jsme tentokrát neměli. O ničem tedy rozhodnuto stále není. Pořád musíme bojovat. Vylosování nic moc… Ale chceš titul? Tak se snaž! O nic jiného nejde. Po dvanácti letech se na fotbal podíval náš velký kamarád David Bakala. Po útoku jednoho pacienta z ochranky v Praze je upoután na vozík. Doufám, že boží mlýny melou a že ten, kdo to udělal, byl sám osudem potrestán, když to naše spravedlnost neuměla. Čest královně Viktorce, celý COVID z Čech navždy pryč!

KOVI. 53 let, koordinátor distribuce

Lepší úvod jsme si na Spartě nemohli přát. Naše branka v osmé minutě mohla ne vždy jisté domácí psychicky nalomit a za skvělé podpory více než tisícovky chacharů jsme mohli Letnou vyloupit. Kdyby… Jenže na kdyby se ve fotbale nehraje. Realita byla taková, že jsme po vyrovnávací brance domácích přestali hrát a ve druhém poločase jako bychom na hřišti nebyli. Naopak, nebýt neschopnosti domácích v proměňování šancí, mohli jsme odjet s daleko větším přídělem. Může být, že rozhodčí nepodal optimální výkon, ale my k němu máme mnohem dál – a to už více než měsíc. Čtyři ligová utkání v řadě jsme bez výhry a po formě ze závěru podzimu ani památky. Za poslední čtyři zápasy máme deset střel na branku, což je pro boj o evropské poháry žalostně málo.

Někde se to prostě zaseklo, drhne nám to a stagnujeme. Snad se z toho před těžkou nadstavbou dostaneme, ať v ní odehrajeme důstojnou roli a třeba překvapíme. Pro chycení formy zpět přitom přijede nepříjemný Hradec.

David Liveč. 40 let, vedoucí prodeje

Jak rezignovaní musí být fanoušci zelenobílých, dokumentuje fakt, že i největší optimisté se před cestou do Karviné spokojili s bodem. Prý by byl skvělý, hlavně ať tam neprohrajeme. Souhlasím jen částečně, bod nic moc neřeší a souhrou ostatních výsledků pouze problém odsouvá směrem k záchranářské skupině. Při pohledu na předzápasovou sestavu jsme zaznamenali několik změn. Vypíchl bych, že mě uklidnil návrat Romana Valeše mezi tři tyče, a naopak fatálně rozhodilo nasazení Tondy Vaníčka.

Po prohraném poločase a střídání, kdy šel na plac Keita, jsem absolutně rezignoval a počítal s tím, že body se do Ďolíčku tentokrát nepovezou. K velkému překvapení mužstvo, které poprvé vedl Jaroslav Veselý, nakonec přivezlo alespoň ten jeden tolik toužebně očekávaný. Situace je nadále kritická, Bohemka zůstává na barážové pozici a čeká ji série existenčních zápasů. Ten sobotní s Libercem bude téměř dva měsíce vzdálený tomu, kdy hráči s fanoušky naposled poznali pocit vítězství. Snad Hofťu porazíme… Klokani bojují!

Vít Lukeš. 29 let, živnostník