Liga očima fanoušků: Ross pozdravuje Juliše, Slavia se mění před očima?

Vyvěsme fangle, byť zatím na půl

Ve dvou posledních utkáních jsem viděl dvě Sparty. První ligovou, která v improvizované sestavě porazila po nepříliš přesvědčivém výkonu Bohemians. Druhá pohárová, která s o mnoho kvalitnějším soupeřem na hřišti kralovala. Tady pozor, jenom v prvním poločase. Trenérovi se pro utkání s FCSB podařilo implantovat do mysli hráčů to, že k postupu vede pouze útočná hra, nikoliv zanďour, jak jsme zažili dříve, a často nás to „ukončilo“ v předkolech. Poznání, že sedmdesát minut herního nasazení nemusí stačit, je také velmi důležité. Proto jsme utkání dohráli, fotbalisti na trávníku a já u televize, se sevřeným zadkem. Trenér nominoval to nejlepší, co máme nyní k dispozici, a opustil tak myšlenku, že zahrát si musí všichni ze základního kádru. Tato filozofie se hodí maximálně na školní hřiště, nikoliv do důležitých utkání. Z obou zápasů vyplynulo, že stabilizace obrany je základem, že hrát budou vždy jen ti nejlepší, kdo je myšlenkami jinde, nemá na hřišti co dělat. Udělali jsme důležitý krok, ale nezapomeňme na Häcken – taky byl ze Švédska!

Miloš Kolář. 73 LET, FOTBALOVÝ DŮCHODCE

Přijde teď obrovský úspěch?

Slavia si veze z Bruselu postup do play off Ligy mistrů. To je hlavní zpráva, která zastiňuje vše ostatní. Už jen dva zápasy dělí „sešívané“ od snu v podobě ligové fáze Champions League. Ještě žádný český tým nebyl schopen postoupit z nemistrovské části kvalifikace, a pokud by se to Slavii povedlo, byl by to obrovský úspěch.

Je pozoruhodné, jakým způsobem si pro postup dokráčela. Poté, co v lize ještě neinkasovala, naprosto zavřela své vápno i proti těžšímu protivníkovi, než je Olomouc nebo Liberec, a ani Royale Union nebyl schopný vytvořit si vyložené příležitosti. Z tohoto pohledu je postup Slavie naprosto zasloužený. A je v tomto případě úplně podružné, že na úterní fotbalový zápas nebylo příliš hezké pokoukání. To ostatně platilo i pro výhru 2:0 nad Olomoucí. Jednobrankové vedení, které platilo až do 88. minuty, sice nepovažuji za bezpečné, nicméně i zde obrana kralovala a soupeře nepustila vůbec k ničemu. Mění se nám Slavia před očima na defenzivně laděný tým?

ONDŘEJ KREML. 41 LET, VĚDECKÝ PRACOVNÍK

Evropu si užíváme. Dem rubat!!!

Průběh prvního zápasu Konferenční ligy v Kodani předčil všechna očekávání. Mohli jsme nad místním FC totiž vyhrát a nikdo by neřekl ani půl slova! I přes těsnou a smolnou prohru celý klub zanechal v Dánsku velmi dobrý dojem. Je vidět, že Ostrava si návrat do Evropy po tolika letech opravdu užívá a z takových zápasů a zkušeností může těžit celý klub. To se také projevilo už při zápase s Hradcem, kde jsme přes drtivou převahu, kterou hlavně ve druhém poločase už dlouho nepamatuji, skórovali až v poslední minutě řádné hrací doby. Ještě v minulé sezoně by tři body z takového utkání nebyly… S Hradcem bych vyzdvihl Dana Holzera, nejen za skvělý výkon, ale také za jeho přístup, kdy trpělivě čeká na šanci, i když musí vidět, že je fotbalově jinde než Patrick Kpozo. Ve čtvrtek  musí dát do odvety všichni naprosté maximum jak na hřišti, tak v hledišti, a věřím, že postup může při porci štěstí dopadnout – zároveň říkám, že to nebude vůbec jednoduché. Dem rubat!!! Pryč z vyhnanství, zpátky na Bazaly!

DAVID LIVEČ. 43 LET, VEDOUCÍ PRODEJE

Odvážná sestava, bohužel stejný průběh

Tak zase nic. Proti Spartě v podstatě s jistotou. O to nepříjemnější, když v několikátém zápase vedeš, ale opět to nedohraješ ani do poločasu. Naoko odvážná sestava s pěti ofenzivními hráči mohla budit dojem, že si to trenérský štáb chce rozdat na férovku, ale návrat do reality přišel ani ne po deseti minutách. Bohemka absolutně neměla střed hřiště. Ne že by ho sama ke své hře potřebovala, ale přece nemůžeš dávat soupeři desítky metrů zdarma. Nechci tady chválit Letenské, tak jen řeknu, že i přes těsný výsledek nebyla za těch třiadvacet let výhra tak moc daleko jako v sobotu. Ano, můžeme si na tiskovce říct, že to mrzí a že chybělo trochu štěstíčka, ale když dáš pět minut před půlí gól, tak to do píšťalky kopu po ulicích a tribunách, a ne abych nechal frajerovi ve vápně čas udělat si kávu, vypít ji a postavit se k balonu. Na závěr chci pochválit rozhodčí i jejich komisi za konzistentní výroky od začátku sezony. Pan Ross pozdravuje pana Juliše, že se má lépe naučit držet úhel. Ach jo a to je teprve srpen... Klokani bojují!

VÍT LUKEŠ. 32 LET, ŽIVNOSTNÍK

Mladí mi dělají radost. Ale ten VAR...

Ve čtvrtek jsme si dali první zápas 3. předkola Evropské ligy. Neznámý soupeř, ale náš první poločas? Naprostá tragédie. Vypadalo to, jako když vidíme prvně míč a nevíme, co s ním. Kryvbas nám dal gól, ale naštěstí jen jeden. V bráně ale i při výpadku Jedličky nemáme problém, Tvrdoň byl zdatný náhradník. Ve druhém poločase jsme utrhli po zlepšeném výkonu výhru a hlavně mi dělají radost naši mladí. Panoš, pomalu ještě školáček, dal gól a Slončík se toho taky nebojí. S plnou parádou to všichni rozbalili v neděli. Karviná nás v minulé sezoně obrala o pět bodů, ale tentokrát neměla nárok. Sice zkoušela taky hrát fotbal, a ne autobus, jenže nás to vůbec nezastavilo. Dostala bůra a jela domů. Červené karty? Nediskutuji, byly určitě obě. Akorát ten VAR... Zlatá doba, kdy nebyl. Teď se posuzuje každý zápas každý prd, co kdyby moc smrděl… Dnes beru jen výhru a o neděli se nebavím. Tam na jihu by mělo vyhrát i naše béčko.

Čest královně Viktorce, celý VAR ať táhne domů! Teda z ligy!!!

KOVI. 56 LET, KOORDINÁTOR DISTRIBUCE