Krejčí o postavení ve Spartě, Brně i srandě. V čem se chce zlepšit?

TOP podzimní góly Sparty: Kangovy parády nebo Plavšičova bomba • iSport TV

Brněnské kořeny se v něm nezapřou. Ladislav Krejčí je ani nijak neskrývá. V kabině Sparty se snaží šířit povědomí o hantecu, mluvě charakteristické pro moravskou metropoli. Před svým místem v šatně má kobereček s nápisem „Brňák“. A i když někdy čelí narážkám ze strany spoluhráčů, nijak ho to nevyvádí z míry. „Je to v pohodě. Svůj původ si nenechám vzít. Někdy se přistihnu, že už mluvím skoro jako Pražák. Pak si to v sobě hned musím přebrat, protože tak se vyjadřovat nechci,“ usmívá se.

Ačkoli je Krejčímu stále teprve dvacet let, působí nezvykle vyzrálým dojmem. Je typem ryzího člověka. Co má na srdci, to bez váhání vypálí do světa. Žádné velké rozmýšlení, aby jeho odpovědi a vyjadřování spadly do předepsané šablony. „Jsem bezprostřední,“ popisuje. Možná i proto v něm už nyní řada lidí vidí jednoho z budoucích lídrů slavné fotbalové značky.

Brno, hantec… Různé narážky v kabině Sparty asi budou na denním pořádku, že?
„Já to takhle neberu, spíš je to sranda. Hodně jsme třeba řešili, jak se v Brně řekne dokopná. Když kluci zjistili, že je to závěrečná, mělo to docela úspěch. Hlavně s Bořkem (Dočkalem) hantec hodně rozebíráme. Je to sranda.“

Přesto jste se svým původem, předpokládám, v menšině.
„Z Brna už je v kabině, myslím, jenom Hložan (Hložek), ale Moraváků je tu dost. Hečis (Heča) má nějaký přízvuk, Lišák (Lischka) zase ostravský. Ono se to nezdá, ale moc rozených Pražáků v týmu nemáme.“

V kabině máte na koberečku před svým místem napsáno Brňák. Váš nápad?
„Jasně, dal jsem si to sám. Udělal jsem si jeden normálně se jménem, ten mám na bytě. Do kabiny mě napadlo, že si dám Brňáka. Řešil jsem to s kustodem, ten mě hecoval, abych do toho šel. Už mi to přišlo trochu moc, ale nakonec jsem souhlasil.“ (usmívá se)

Do Sparty jste v létě přišel z Brna, z druhé ligy. Jak velký to byl skok?
„Největší rozdíl byl v kvalitě hry, trénincích a jejich intenzitě. Ale ono je to spíš o tom, jak si to člověk připustí k tělu. Já jsem se to snažil tolik neřešit. Soustředil jsem se na věci, které jsem potřeboval. Pár mladých kluků jsem tu znal, to mi pomohlo. Do party jsem zapadl rychle, je tu skvělá kabina. Kluci mě okamžitě vzali.“

Jak jste si zvykal v Praze?
„Znám zatím hlavně oblast, kde bydlím. V ničem mě to nezaskočilo, s velkými městy nemám problém. Brno je přece taky velké.“ (směje se)

Lidé z vašeho okolí o vás mluví jako o flegmatikovi, možná až salámistovi. Souhlasíte?
„Neřekl bych, že jsem salámista. Ale řídím se tím, že se zaměřuju jenom na to, co můžu sám ovlivnit. Vždycky si v těžkých a nepříjemných momentech řeknu, jestli s tím dokážu něco udělat. Když ne, tolik se tím nezabývám. Takhle to mám v sobě nastavené nejen ve fotbale, ale i v životě. Dá se říct, že jsem se v tomhle docela změnil.“

Jak to myslíte?
„Když jsem začínal v Brně, byl jsem kluk z vesnice. Opravdu se vším všudy, do města jsem se do té doby pořádně nedostal. Byl jsem ze začátku vyjukaný. Teď už je to jiné, v přechodu do Sparty mi to dost pomohlo.“

Dá se na takový skok vůbec dopředu připravit?
„V hlavě se to dá. Ale jak jsem říkal, já se zabývám hlavně tím, co sám můžu ovlivnit. Můžu se dopředu připravit, jak se v jednotlivých situacích zachovám. Já do Sparty přišel s tím, že nemám co ztratit. Chci předvést to, co umím. Chci hrát, určitě se nebudu nikde schovávat jen proto, abych neudělal nějakou chybu. Tím bych nezískal vůbec nic. Snažím se zůstat svůj, jdu do toho po hlavě. Buď to udělám dobře, anebo zachybuju, ale i z toho se mohu poučit. Ten skok jsem vnímal, ale byl jsem na něj připravený, i když mě v létě zabrzdilo zranění. Celkově myslím, že jsem se s tím vypořádal dobře.“

Loni v zimě jste přitom byl blízko přestupu do Plzně. Proč to nedopadlo?