Berbrova výpověď: mluvil čtyři hodiny, o sudích i zpronevěře. Popsal majetek
Druhý den soudního jednání v kauze kolem Romana Berbra přinesl zajímavé události. Bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), který s dalšími 20 lidmi čelí obžalobě za korupci při ovlivňování fotbalových zápasů v letech 2019 a 2020, poprvé před plzeňským okresním soudem vypovídal. Mluvil čtyři hodiny. Co všechno řekl? Projděte si podrobný ONLINE na iSport.cz.
V soudní síni seděl bývalý místopředseda a faktický první muž českého fotbalu ze všech obžalovaných sám. Soudce Vladimír Žák přítomnost ostatních zakázal. „Zatím jsem nikde nehovořil, protože vše, co bych řekl, by bylo použito proti mně,“ uvedl Roman Berbr své vystoupení.
Rozdělil ho na tři části. Ale ještě před tu první předsadil výrok, který pro něj byl patrně zásadní. „Neexistovala žádná organizovaná skupina. Neexistovalo žádné setkání, kde bychom byli ve čtyřech nebo aspoň ve třech.“
V první části své výpovědi poměrně obšírně vysvětloval fungování fotbalu v Česku, strukturu a práci fotbalové asociace a své mnohaleté působení v ní, které zakončil na pozici místopředsedy. Což byl ovšem pouze úvod k tomu podstatnějšímu. A sice k obvinění z ovlivnění pěti utkání České fotbalové ligy. Berbr vysvětloval, že nasazování rozhodčích pro amatérské soutěže se naprosto odlišuje od nasazování v profesionálních soutěžích. „To policie bohužel naprosto nebrala v potaz. Vysvětlím.“
A vysvětloval. „Profi komise rozhodčích nasazuje sudí vždy po každém kole. Komise rozhodčích pro Čechy na celý měsíc dopředu.“ Tím chtěl vysvětlit, že pak logicky častěji dochází ke změnám delegací. „Třeba proto, že na utkání, které nevypadalo třaskavě, byl nasazen slabší rozhodčí, ovšem to utkání se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně.“
Proč o tom vůbec hovořil? Z toho důvodu, že obžaloba mu klade za vinu, že u pěti utkání ČFL (to Berbr rozebíral ve druhé části své výpovědi a podrobně o tom píšeme na jiném místě této strany) se svým vlivem a díky svému dominantnímu postavení zasadil o změnu sudího proto, aby nový mohl ovlivnit výsledek utkání. Nejčastěji ve prospěch Slavoje Vyšehrad, kde v roli sportovního manažera působil Roman Rogoz.
O něm, poněkud překvapivě, Berbr prohlásil, že jejich kontakty byl čistě fotbalové, v osobní rovině nulové.
Změny sudích? Prý reakce na kluby
Bývalý místopředseda asociace opakovaně zdůrazňoval, že na výměnu rozhodčích v neprofesionálních soutěžích měl z titulu své funkce právo. Své vystoupení v tomto bodě zakončil: „Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestný čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu.“
A ještě navrch: „Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Pro připomenutí. Součástí obžaloby, která se týká Berbra, není žádný zápas druhé, či dokonce první ligy. Tedy spekulace o možné „titulové dohodě“ se Slavií či jednání se sparťanským funkcionářem Josefem Krulou před finále MOL Cupu se někdejšímu funkcionáři za vinu nekladou.
Jiné to je v případě zpronevěry. To je z pohledu možného trestu nejvážnější prostředek a podle obžaloby vyvedl z kasy Plzeňského krajského fotbalového svazu, jemuž předsedal, více než dva miliony korun. Ať už za fiktivní seminář sudích, nebo za nákup sportovních potřeb.
Vše Berbr popírá. Kdyby policie v den jeho zatčení udělala fotografie v patřičných skladech, zjistila by, že věci skutečně byly zakoupeny. „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie,“ prohlásil.
Vysvětloval také, jak přišel ke svému nemalému majetku. „Bude mi 70 let, a kdyby si státní zastupitelství udělalo rešerši, zjistilo by, že jsem celý život pracoval a od devadesátých let podnikám. Zjistilo by si, že jsem zdědil se svým bratrem Vlastimilem nemalé prostředky po amerických příbuzných.“
V samém závěru přešel Roman Berbr do osobní roviny. „Kolik mi zbývá, pět, osm let? Víc to nebude. Odmítám obžalobu v jejím celém rozsahu,“ prohlásil.
Víc se nevyjadřoval a, byť to nevylučuje, ani vyjadřovat nehodlá.
Také státní zástupce Jan Scholle si poprvé vyslechl, jak hlavní podezřelý vidí svou obžalobu. Co o tom soudí? „Každý obžalovaný má právo hájit se, jak uzná za vhodné. Může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch. S tím orgány činné v trestním řízení počítají a budou je ověřovat v dalších fázích řízení. Tím, že neodpovídal na další dotazy, neodstranil pochybnosti, které o jeho tvrzeních mohou jiné strany mít.“
Na Romana Rogoze, dvojku kauzy, se nakonec v úterý nedostalo. Kdy přijde na řadu, se neví. Ve středu budou vypovídat Martin Pýcha a Marek Janoch – ten už dříve přiznal vinu.
Zprávy ze dne 17. května 2023
Přísná rozpočtová kázeň v českém soudnictví:
Soudce Vladimír Žák říká, že některé Cihlářovy výroky nepochopil a rád by se doptal. Možnost ale nedostane. Následně vyhlašuje přestávku.
Jan Cihlář končí, nechce se vyjadřovat k případným otázkám soudce nebo státního zástupce.
Zároveň říká, že penaltu nařídit jednoznačně měl, což dokumentují videozáznamy. „Kdyby se mi to stalo na Slavii před Tribunou Sever, fanoušci mě sežerou zaživa a ještě zapálí stadion. Celý týden by se o ničem jiném nepsalo. Bylo by z toho takové haló, jako kdyby Slovácko postoupilo do Ligy mistrů.“
Proč tak činí? Protože krátce před koncem zápasu nenařídil pokutový kop pro Vyšehrad právě za hru rukou. Chce tím dokázat, že zápas vedl fér, nikoliv ve prospěch Rogozova Vyšehradu.
Cihlář právě barvitě líčí, jak byl delegát inkriminovaného zápasu - jistý Svoboda - nekompromisní a přísný. Tím chce naznačit, že hodnocení rozhodně nemohlo být nějak zmanipulováno. Zároveň velmi podrobně popisuje pravidlo o ruce. Soudce Vladimír Žák si chvíli musel připadat jako na semináři pro rozhodčí
Chvílemi se zdá, že koncentrace soudce i přísedících pod kadencí Cihlářových slov drobně klesá
Obžalovaní - vyjma Berbra - dosud mluvili velmi krátce. Jan Cihlář je evidentně řečník, v řečništi stojí už hodinu a půl a nechystá se končit.
Cihlář tvrdí, že si účastí na schůzce splnil „diplomatickou povinnost“. Prý nic víc. Pro kontext, zápas mezi Vyšehradem a Líšní skončil 1:1. Po zápase měl asistent Klupák peníze Rogozovi vrátit, jelikož nebyl naplněn účel dohody.
Jan Cihlář: „Hrubě mě tvrzení obžaloby uráží. Jak si někdo může dovolit říct, že já bych vzal nějaké peníze.“
Do Pyramidy prý dorazil sám. Pak se Cihlář zarazil a jal se popisovat osobní problémy, které v té době měl. „Jaro 2020 bylo jedním z mých nejtěžších období v životě. Rok předtím jsem odešel z práce, založil jsem firmu, projekční ateliér. Každý začátek je složitý, pro mě to bylo dvojnásob, jel jsem v režimu 24/7, prakticky jsem nespal, měli jsme problém sehnat zaměstnance. Navíc se se mnou rozešla dlouholetá přítelkyně. Nesouhlasil jsem s tím, musel jsem to skousnout. V květnu mi umřela babička. Měl jsem problém s koncentrací, přitom jsem se potřeboval soustředit. Před schůzkou v Pyramidě jsem byl u sestry, kde jsme se o všem bavili. Byl jsem rozrušený.“
Proto prý schůzce nevěnoval pozornost, do diskuse se nezapojoval, dvakrát odešel na toaletu, chtěl být sám a utřídit si myšlenky, protože za dvě hodiny dle svých slov musel podat profesionální výkon: „Pan Rogoz mně během schůzky žádné peníze nepředal. Kdyby se tak stalo, tvrdě by narazil. Jsem totiž velmi zásadový člověk. Rogoz hovořil hlavně s kolegou Klupákem, evidentně se dobře znali. Vůbec si nevybavuji, že by pan Rogoz manipuloval s nějakými penězi, žádné jsem neviděl. A pokud ano, já nic neviděl."
Cihlář vysvětluje proč pozvání od Rogoze neodmítl. „Byl to sportovní ředitel, jeden z 32 v první a druhé lize. Kdybych někoho odmítl, je to první krok k tomu, abych skončil.“
Původně na zápas nebyl delegován, o změně nominace se dozvěděl ve čtvrtek. Skupina rozhodčích byla Rogozem pozvána na kafe před zápasem. „Radost jsem z toho neměl, nastavil jsem si nějaká pravidla...,„ říká. V dalších větách popírá sám sebe. „Pozvání na kafe, oběd, nebo večeři bylo zcela běžnou praxí.“
Přechází k zápasu Vyšehrad - Líšeň.
Ještě jednou: Dle obžaloby měl před zápasem společně s kolegou Vlasjukem od Rogoze přijat v hotelu Pyramida 150 tisíc korun.
„Kategoricky odmítám, co je uvedeno v obžalobě. Zároveň zcela odmítám účast v nějaké organizované zločinecké skupině. Ostatně o žádné jsem ve fotbale vůbec nevěděl. Nechápu, jak někdo mohl dovodit, že nějaký Cihlář je součástí organizované zločinecké skupiny. To je vrchol absurdity," hájí se bývalý rozhodčí.
Rozhovor končí tím, že Berbrovi děkuje za příležitost a důvěru. "Na to nevidím vůbec nic špatného," říká Cihlář.
Cihlář popisuje, že po zápase volal Berbrovi, což byl prý klasický postup. Ten potvrdili v předchozích dnech i další rozhodčí.
Vyšehrad na Vltavínu opravdu vyhrál 2:0.
„Měl jsem z utkání velmi dobrý pocit. Nic jsem svým výkonem neovlivnil.“
