Berbrova výpověď: mluvil čtyři hodiny, o sudích i zpronevěře. Popsal majetek

Druhý den soudního jednání v kauze kolem Romana Berbra přinesl zajímavé události. Bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), který s dalšími 20 lidmi čelí obžalobě za korupci při ovlivňování fotbalových zápasů v letech 2019 a 2020, poprvé před plzeňským okresním soudem vypovídal. Mluvil čtyři hodiny. Co všechno řekl? Projděte si podrobný ONLINE na iSport.cz.
V soudní síni seděl bývalý místopředseda a faktický první muž českého fotbalu ze všech obžalovaných sám. Soudce Vladimír Žák přítomnost ostatních zakázal. „Zatím jsem nikde nehovořil, protože vše, co bych řekl, by bylo použito proti mně,“ uvedl Roman Berbr své vystoupení.
Rozdělil ho na tři části. Ale ještě před tu první předsadil výrok, který pro něj byl patrně zásadní. „Neexistovala žádná organizovaná skupina. Neexistovalo žádné setkání, kde bychom byli ve čtyřech nebo aspoň ve třech.“
V první části své výpovědi poměrně obšírně vysvětloval fungování fotbalu v Česku, strukturu a práci fotbalové asociace a své mnohaleté působení v ní, které zakončil na pozici místopředsedy. Což byl ovšem pouze úvod k tomu podstatnějšímu. A sice k obvinění z ovlivnění pěti utkání České fotbalové ligy. Berbr vysvětloval, že nasazování rozhodčích pro amatérské soutěže se naprosto odlišuje od nasazování v profesionálních soutěžích. „To policie bohužel naprosto nebrala v potaz. Vysvětlím.“
A vysvětloval. „Profi komise rozhodčích nasazuje sudí vždy po každém kole. Komise rozhodčích pro Čechy na celý měsíc dopředu.“ Tím chtěl vysvětlit, že pak logicky častěji dochází ke změnám delegací. „Třeba proto, že na utkání, které nevypadalo třaskavě, byl nasazen slabší rozhodčí, ovšem to utkání se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně.“
Proč o tom vůbec hovořil? Z toho důvodu, že obžaloba mu klade za vinu, že u pěti utkání ČFL (to Berbr rozebíral ve druhé části své výpovědi a podrobně o tom píšeme na jiném místě této strany) se svým vlivem a díky svému dominantnímu postavení zasadil o změnu sudího proto, aby nový mohl ovlivnit výsledek utkání. Nejčastěji ve prospěch Slavoje Vyšehrad, kde v roli sportovního manažera působil Roman Rogoz.
O něm, poněkud překvapivě, Berbr prohlásil, že jejich kontakty byl čistě fotbalové, v osobní rovině nulové.
Změny sudích? Prý reakce na kluby
Bývalý místopředseda asociace opakovaně zdůrazňoval, že na výměnu rozhodčích v neprofesionálních soutěžích měl z titulu své funkce právo. Své vystoupení v tomto bodě zakončil: „Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestný čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu.“
A ještě navrch: „Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Pro připomenutí. Součástí obžaloby, která se týká Berbra, není žádný zápas druhé, či dokonce první ligy. Tedy spekulace o možné „titulové dohodě“ se Slavií či jednání se sparťanským funkcionářem Josefem Krulou před finále MOL Cupu se někdejšímu funkcionáři za vinu nekladou.
Jiné to je v případě zpronevěry. To je z pohledu možného trestu nejvážnější prostředek a podle obžaloby vyvedl z kasy Plzeňského krajského fotbalového svazu, jemuž předsedal, více než dva miliony korun. Ať už za fiktivní seminář sudích, nebo za nákup sportovních potřeb.
Vše Berbr popírá. Kdyby policie v den jeho zatčení udělala fotografie v patřičných skladech, zjistila by, že věci skutečně byly zakoupeny. „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie,“ prohlásil.
Vysvětloval také, jak přišel ke svému nemalému majetku. „Bude mi 70 let, a kdyby si státní zastupitelství udělalo rešerši, zjistilo by, že jsem celý život pracoval a od devadesátých let podnikám. Zjistilo by si, že jsem zdědil se svým bratrem Vlastimilem nemalé prostředky po amerických příbuzných.“
V samém závěru přešel Roman Berbr do osobní roviny. „Kolik mi zbývá, pět, osm let? Víc to nebude. Odmítám obžalobu v jejím celém rozsahu,“ prohlásil.
Víc se nevyjadřoval a, byť to nevylučuje, ani vyjadřovat nehodlá.
Také státní zástupce Jan Scholle si poprvé vyslechl, jak hlavní podezřelý vidí svou obžalobu. Co o tom soudí? „Každý obžalovaný má právo hájit se, jak uzná za vhodné. Může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch. S tím orgány činné v trestním řízení počítají a budou je ověřovat v dalších fázích řízení. Tím, že neodpovídal na další dotazy, neodstranil pochybnosti, které o jeho tvrzeních mohou jiné strany mít.“
Na Romana Rogoze, dvojku kauzy, se nakonec v úterý nedostalo. Kdy přijde na řadu, se neví. Ve středu budou vypovídat Martin Pýcha a Marek Janoch – ten už dříve přiznal vinu.
Zprávy ze dne 17. května 2023
Cihlář se nyní vyjadřuje k hovoru s Berbrem, který se uskutečnil krátce po setkání s Rogozem.
Mimochodem, Berbr zjišťoval, co Rogoz chtěl. „Jedničku, nebo dvojku,“ dotazuje se.
Cihlářova reakce: „Vzhledem k tomu, že Rogoz vypravoval, jak potřebuje vyhrát, odvětil jsem, že chce dvojku.“
Cihlář začíná popisovat schůzku s Romanem Rogozem. „Seděli jsme před zápasem s dalšími rozhodčími na Zličíně v McDonaldu. Řeč šla o fotbale. Přišel i pan Rogoz. Říkal, jak potřebují vyhrát, jak to potřebují zvládnout, že nemají stadion. To neustále dokola opakoval. Byly to klasické fotbalové floskule. Viděl jsem ho poprvé, teprve jsem si na něj utvářel názor. Charakterem odpovídal devadesáti procentům fotbalových funkcionářů. Schůzka skončila okolo patnácté hodiny. Během schůzky jsem nezaznamenal žádnou nabídku, natož abych zápas nějak ovlivnil.“
Cihlář opět zdůrazňuje, že jeden zápas nemohl rozhodnout o posunu nahoru. Zároveň říká, navzdory poměrům v tehdejší době, že listinu profesionálních rozhodčích schvaloval výkonný výkon FAČR, kde měl Berbr pouze jeden hlas...
Cihlář: "Slova pana Berbra jsem si vyložil tak, abych pískal absolutní rovinu. Neexistuje, abych pískal 51 x 49 ve prospěch někoho. Tímto jsem se nikdy neřídil. Fair play pro mě bylo 50 na 50. Nikdy jsem od tohoto úzusu vědomě neodklonil."
Slova o "vyškrtnutí" komentuje tak, že Berbr chtěl, aby ho vyhecoval k maximálnímu výkonu. "Mluvil příkře, jasně. To byl jeho styl," říká o bývalém místopředsedovi svazu.
„Den před zápasem mně kontaktoval pan Berbr.“
Takhle se vyvíjela komunikace:
Dobrý den Cihlář. Zdravím vás
DIRIGENT_00_UL: je klid?
C: nikdo mi nevolal
DIRIGENT_00_UL: budeš postupovat do ligy... kdyby si se chtěl splést.. já vím co tam.. jak to vypadá.. jo.. kdyby si se chtěl splést pro domácí, tak ty hlasy vyškrtni! Jasný!
C: dobře
DIRIGENT_00_UL: čest
C: mějte se.. nashle
Dirigent 00 je v policejním spisu Šváb přezdíván Roman Berbr.
Nyní se dostává k zápasu Vltavín - Vyšehrad: „Můj výkon byl hodnocený delegátem jako dobrý, stejně jako asistentů. Ani z jednoho týmu jsem nezaznamenal negativní reakce. Uvědomoval jsem si extrémní náročnost utkání, bylo obrovsky sledované, pro rozhodčího je to nejlepší, co ho může potkat. Buď se ukáže, nebo se zjistí, že na to nemá. Proto jsme měl z pozitivního hodnocení obrovskou radost."
„Rozhodcovství pro mě bylo životním stylem. Měl jsem svého fitness trenéra, výživového terapeuta, studoval jsem angličtinu, bez ní v lize nemůžete fungovat, navíc jsem snil o kariéře mezinárodního rozhodčího. A také jsem si platit terapie u psychologa,“ říká Cihlář. Chce tím demonstrovat, že pro něj bylo rozhodcovství všechno a nikdy by neudělal něco, co by jeho kariéru mohlo ohrozit.
Cihlář se brání, prý patnáct let pracoval na tom, aby se posunul mezi profesionální sudí a jeden zápas (onen Vltavín vs. Vyšehrad) na tom nemohl nic změnit. „Moje kariéra skončila poté, co jsem dostal trestní oznámení v souvislosti s výkonem funkce rozhodčího.“
Cihlář měl dle obžaloby ovlivnit i zápas ČFL mezi Vltavínem a Vyšehradem, Berbr mu za to měl slíbit posun na listinu profesionálních rozhodčích, což on akceptoval: „Na jaře 2019 jsem se dostal do hledáčku komise dostal se do hledáčku komise, která vybírala nové sudí na listinu profesionálních rozhodčích. Kandidáti dostali na zkoušku řídit zápas druhé ligy," vypráví.
Popisuje historku, jak byl coby rozhodčí na nižší úrovni napaden jedním z funkcionářů. „Držel mě pod krkem a vyhrožoval, že mě zlikviduje,“ říká. Čímž chce dle svých slov naznačit, že výkon funkce rozhodčího není žádná sranda.
Cihlář začíná zeširoka, vysvětluje, jak se k pískání dostal. Prý začal už ve čtrnácti letech.
I on je ústřední postavou případu zápasu Vyšehrad - Líšeň. Za pomoc domácím mu byl Berbrem slíben kariérní posun. Od Rogoze měl před utkáním inkasovat částku ve výši 150 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že zápas skončil 1:1, suma byla dalším rozhodčím Klupákem vrácena zpět.
Následuje výpověď Jana Cihláře, taktéž bývalého rozhodčího.
Roman Berbr komentuje výpověď rozhodčího: „Vlasjuka znám řadu let, považuji ho za tichého rozhodčího. Ke skutku se vyjadřovat nebudu, protože se mně netýká.“
Vlasjuk líčí, jak mu krátce před zápasem zemřel otec a příliš nevnímal okolí. Proto když se vrátil z toalety, řeči o penězích neslyšel. A také dodal, že Rogoz vedl jako vždy silácké řeči.
Pavel Vlasjuk: „Nebyl jsem cíleně vybraným rozhodčím na tento zápas. Žádné prostředky mně přislíbeny nebyly. O předání peněz na benzince jsem nevěděl, jelikož v té době jsem byl na toaletě.“
Pavel Vlasjuk se vyjadřuje k zápasu Vyšehradu s Líšní. „S tím co je mně kladeno za vinu nesouhlasím, žádný úplatek jsem nepřijal a s žádným jsem ani nesouhlasil. Neměl jsem úmysl zápas ovlivnit. Utkání jsem řídil standardním způsobem. Předmětné utkání jsem neovlivnil. Nečinili tak ani moji kolegové.“
První přichází k výslechu bývalý rozhodčí Pavel Vlasjuk.