Berbrova výpověď: mluvil čtyři hodiny, o sudích i zpronevěře. Popsal majetek
Druhý den soudního jednání v kauze kolem Romana Berbra přinesl zajímavé události. Bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), který s dalšími 20 lidmi čelí obžalobě za korupci při ovlivňování fotbalových zápasů v letech 2019 a 2020, poprvé před plzeňským okresním soudem vypovídal. Mluvil čtyři hodiny. Co všechno řekl? Projděte si podrobný ONLINE na iSport.cz.
V soudní síni seděl bývalý místopředseda a faktický první muž českého fotbalu ze všech obžalovaných sám. Soudce Vladimír Žák přítomnost ostatních zakázal. „Zatím jsem nikde nehovořil, protože vše, co bych řekl, by bylo použito proti mně,“ uvedl Roman Berbr své vystoupení.
Rozdělil ho na tři části. Ale ještě před tu první předsadil výrok, který pro něj byl patrně zásadní. „Neexistovala žádná organizovaná skupina. Neexistovalo žádné setkání, kde bychom byli ve čtyřech nebo aspoň ve třech.“
V první části své výpovědi poměrně obšírně vysvětloval fungování fotbalu v Česku, strukturu a práci fotbalové asociace a své mnohaleté působení v ní, které zakončil na pozici místopředsedy. Což byl ovšem pouze úvod k tomu podstatnějšímu. A sice k obvinění z ovlivnění pěti utkání České fotbalové ligy. Berbr vysvětloval, že nasazování rozhodčích pro amatérské soutěže se naprosto odlišuje od nasazování v profesionálních soutěžích. „To policie bohužel naprosto nebrala v potaz. Vysvětlím.“
A vysvětloval. „Profi komise rozhodčích nasazuje sudí vždy po každém kole. Komise rozhodčích pro Čechy na celý měsíc dopředu.“ Tím chtěl vysvětlit, že pak logicky častěji dochází ke změnám delegací. „Třeba proto, že na utkání, které nevypadalo třaskavě, byl nasazen slabší rozhodčí, ovšem to utkání se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně.“
Proč o tom vůbec hovořil? Z toho důvodu, že obžaloba mu klade za vinu, že u pěti utkání ČFL (to Berbr rozebíral ve druhé části své výpovědi a podrobně o tom píšeme na jiném místě této strany) se svým vlivem a díky svému dominantnímu postavení zasadil o změnu sudího proto, aby nový mohl ovlivnit výsledek utkání. Nejčastěji ve prospěch Slavoje Vyšehrad, kde v roli sportovního manažera působil Roman Rogoz.
O něm, poněkud překvapivě, Berbr prohlásil, že jejich kontakty byl čistě fotbalové, v osobní rovině nulové.
Změny sudích? Prý reakce na kluby
Bývalý místopředseda asociace opakovaně zdůrazňoval, že na výměnu rozhodčích v neprofesionálních soutěžích měl z titulu své funkce právo. Své vystoupení v tomto bodě zakončil: „Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestný čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu.“
A ještě navrch: „Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Pro připomenutí. Součástí obžaloby, která se týká Berbra, není žádný zápas druhé, či dokonce první ligy. Tedy spekulace o možné „titulové dohodě“ se Slavií či jednání se sparťanským funkcionářem Josefem Krulou před finále MOL Cupu se někdejšímu funkcionáři za vinu nekladou.
Jiné to je v případě zpronevěry. To je z pohledu možného trestu nejvážnější prostředek a podle obžaloby vyvedl z kasy Plzeňského krajského fotbalového svazu, jemuž předsedal, více než dva miliony korun. Ať už za fiktivní seminář sudích, nebo za nákup sportovních potřeb.
Vše Berbr popírá. Kdyby policie v den jeho zatčení udělala fotografie v patřičných skladech, zjistila by, že věci skutečně byly zakoupeny. „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie,“ prohlásil.
Vysvětloval také, jak přišel ke svému nemalému majetku. „Bude mi 70 let, a kdyby si státní zastupitelství udělalo rešerši, zjistilo by, že jsem celý život pracoval a od devadesátých let podnikám. Zjistilo by si, že jsem zdědil se svým bratrem Vlastimilem nemalé prostředky po amerických příbuzných.“
V samém závěru přešel Roman Berbr do osobní roviny. „Kolik mi zbývá, pět, osm let? Víc to nebude. Odmítám obžalobu v jejím celém rozsahu,“ prohlásil.
Víc se nevyjadřoval a, byť to nevylučuje, ani vyjadřovat nehodlá.
Také státní zástupce Jan Scholle si poprvé vyslechl, jak hlavní podezřelý vidí svou obžalobu. Co o tom soudí? „Každý obžalovaný má právo hájit se, jak uzná za vhodné. Může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch. S tím orgány činné v trestním řízení počítají a budou je ověřovat v dalších fázích řízení. Tím, že neodpovídal na další dotazy, neodstranil pochybnosti, které o jeho tvrzeních mohou jiné strany mít.“
Na Romana Rogoze, dvojku kauzy, se nakonec v úterý nedostalo. Kdy přijde na řadu, se neví. Ve středu budou vypovídat Martin Pýcha a Marek Janoch – ten už dříve přiznal vinu.
Zprávy ze dne 20. dubna 2023
Teď se přechází k dalšímu ovlivněnému utkání mezi Vyšehradem a Motorletem v ČFL. Jde primárně o sázky. Přibližně 14 dnů před zápasem byl Káník kontaktován Rogozem s tím, že má skupinu lidí z Balkánu, která ovlivňuje zápasy za účelem sázek. Rogoz tomu však nerozuměl a Káníka poprosil, zda by to dokázal zařídit. Ten si nechal dva dny na rozmyšlenou, pak kývl.
Káník řekl Rogozovi, že je schopný zařídit delegaci rozhodčích v čele s Grímmem a také za podmínek, že se se „sázkaři“ bude moci předem potkat a že výhra bude k dispozici hned po zápase. Sázka měla být na počet branek v prvním poločase a v celém utkání. Odměna měla činit 4 tisíce eur.
Káník říká, že měl s Vyšehradem smlouvu o reklamním plnění, ale nepamatuje si, zda mu někdy nějaké peníze byly vyplaceny.
Nyní kladou otázky obhájci obžalovaných, znovu i státní zástupce. Jde o obecné dotazy. Roman Berbr celou dobu pečlivě poslouchá, občas si čte v telefonu, ale je vidět, jak je koncentrovaný na každé slovo. Na Káníkovy věty prakticky nijak nereaguje, maximálně si udělá poznámku do notesu.
Do detailů se řeší Káníkova výpověď ohledně zápasu Dobrovice - Radotín. Státní zástupce se ptá, jak má chápat výsledek schůzky mezi rozhodčím Grímmem (dostal nabídku úplatku, aby pomohl duel ovlivnil ve prospěch Radotína) a Berbrem. Z tohoto předzápasového setkání vyplynulo, že Grímm „nemá poškodit Dobrovice“. „Chápu to tak, že pan Berbr Grímmovi řekl, aby to pískal, jak má. Podle pravidel,“ líčí Káník.
Řeší se také komunikace mezi Káníkem a Grímmem. „Přiznávám, že jsem ovlivnil Grímma, aby nepoškodil Dobrovice. Naváděl jsem ho, aby nepodlehl tlaku Radotína.“
Káník popisuje, že Roman Rogoz byl v nevalné finanční situaci a že mu pomáhal s půjčkami. „Byly řádově do sto tisíc korun,“ pronesl.
Státní zástupce se Káníka ptá, jaký měl Berbr vztah k rozhodčím. „Byl komisní. Tvrdý. Nikoho si k sobě moc nepřipustil,“ uvedl. „Byl jsem s ním maximálně párkrát na obědě na Strahově, v jeho kanceláři jsem byl jednou v životě.“
Káník popisuje, že do finančních problémů se dostal, protože si napůjčoval peníze kvůli jednomu fotbalovému klubu. „Kolik jste si půjčil?“ ptá se soudce. „Nevím, nepamatuju si,“ odvětil Káník. „Tak aspoň řádově,“ vyzval obžalovaného Žák. Dostalo se mu stejné odpovědi.
Soudce se zcela logicky ptá, proč kvůli úplatku nekontaktoval policii. „Nevím, nenapadlo mě to,“ pronesl Káník.
A další otázka: „Váš kamarád dostal nabídku úplatku, vám to nepřijde zajímavé?“ Káník se brání, že nikoliv, že nevidí důvod, proč by to měl řešit a nějak se tím zabývat.
Soudce: „Teď mě napadlo, vy jste v exekuci, přesto chodíte na golf. To si můžete dovolit?“
Káník: „Nechápu, na co se mě ptáte.“
Soudce: „Golf je nákladná záležitost.“
Káník: „Proč myslíte?“
Soudce: „Nežiju ve vzduchoprázdnu.“
Káník: „Myslím, že golf není nijak drahý.“
Soudce se ptá na zápas Radotín – Dobrovice, který byl dle obžaloby jedním z ovlivněných utkání. Káník vysvětluje svoji úlohu v celém případu. Popisuje, jak byl tehdejší sudí Grímm kontaktován s nabídkou úplatku, s čímž se mu Grímm svěřil. Soudce se ptá, kým byl rozhodčí kontaktován. „Nechci někoho osočit, ale podle mě majitelem Radotína,“ uvedl. Káník poradil Grímmovi, aby zavolal Rogozovi a dohodl se s ním. Soudce se ptá, proč do toho zatahoval Rogoze. „Nevím,“ pronesl Káník.
Káník se přiznal se i k další fiktivním fakturám. V soudní síni je extrémně špatně slyšet. Nyní se začíná ptát soudce Žák.
Káník: „Nejužší vztah jsem měl s Grímmem, byli jsme kamarádi, on se mě ptal na některé věci, na mé názory. Znovu se vracím k obvinění, že jsem byl členem zločinecké organizace. Není to pravda.“
Nyní hovoří o defraudaci na Plzeňském fotbalovém svazu. Přiznává svůj podíl, kdy ho Rogoz požádal, zda by mohl pro Berbra zařídil fakturu, které by se měla týkat pronájmu prostor či pořízení sportovního vybavení. „Angažoval jsem se v tom,“ doznává se.
Káník pokračuje: „Dříve jsme s Berbrem, Rogozem a Grímmem byli v častém kontaktu, naše cesty se po mém vystoupení z fotbalu rozešly. Z denního kontaktu se změnily kontakty na minimální, napsali jsme si jednou dvakrát za měsíc.“
„S Berbrem jsme v posledních letech o sobě prakticky nevěděli. Jestli jsem se s někým scházel víc, byl to Rogoz a Grímm. Potkávali jsme se na fotbale, bavili se o fotbale, hráli spolu golf. Ale to bylo všechno. Na jiné fotbalové věci jsem vůbec neměl čas.“
Káník říká: „Nesouhlasím, že bych byl členem zločinecké organizace. Vysvětlím proč: Ve fotbale jsem 20 let, posledních 6 let jsem se ve fotbale nepohyboval, byl jsem vyšetřován kvůli sázkám a fotbal mě přivedl do velice složitých finančních problémů. Z vlaku jsem vystoupil a své angažmá ve fotbale ukončil.“
Káník se postavil do řečniště a začíná jeho výpověď. Soudce zjišťuje majetkové a osobní poměry obžalovaného, Káník přiznává exekuce v hodnotě desítek tisíc korun. V minulosti byl soudně trestán, týkalo se to úplatků, trest byl podmíněný. Dále přiznává měsíční příjmy okolo padesáti tisíc korun, je podnikatel, žádný majetek nemá.
Káník, jemuž žalobce navrhuje čtyři roky nepodmíněně ve věznici s ostrahou a pokutu 504 000 korun, se v přípravném řízení plně doznal k ovlivnění přátelského utkání Vyšehrad–Motorlet z února 2020. Podle obžaloby se snažil ovlivnit rozhodčího Tomáše Grímma, aby odřídil utkání v souladu s podanými sázkami. Dva týdny před zápasem ho měl kontaktovat Roman Rogoz s tím, že má skupinu z Balkánu, která za tímto účelem duely ovlivňuje.
Bylo zapotřebí, aby v první půli padly nejméně tři góly a celkem více než pět. Odměnou byla částka 4000 euro pro všechny. Půlhodinu před utkáním však měl Rogoz sdělit, že se dohoda ruší. Podle Káníka došlo k tomu, že zápas zmanipulovali sami hráči. Utkání skončilo 8:3 po půli 2:1. Káník se doznal také na podílu na zpronevěře prostředků Plzeňského KFS.
Káník už sedí na lavici obžalovaných připravený přednést výpověď. Vedle sebe má štos papírů.
Je otázkou, jak Káník se svou výpovědí naloží a zda bude odpovídat na dotazy soudce Vladimíra Žáka. Včera se bývalý sudí Marek Janoch po přečtení vlastní výpovědi odmítl k otázkám předsedy soudního senátu vyjádřit. Káník je zapletený do ovlivnění zápasů i zpronevěry na Plzeňském krajském fotbalovém svazu.
