Hloušek: Po našem gólu rezignovali
Nesmírná úlevy se zračila na tvářích slávistů po utkání, které si sami zavařili. „Hlavně ale, že jsme postoupili,“ řekl Adam Hloušek. Právě jemu mohli spoluhráči po zápase děkovat. Zařídil rozhodující branku duelu.
„Byl to defi nitivně zlomový moment zápasu,“ konstatoval Hloušek. „Pak už soupeř částečně rezignoval ubralo mu to energii. Ale do té doby byli domácí nebezpeční,“ dodal.
To tedy ano. Slávisté se ocitli před půlí v těžkém klinči. Ztratili absolutně půdu pod nohama. Byť začátek zápasu jim naopak vyšel.
Jenže potom posadili hostitele do sedla. „První branku jsme dostali z penalty a střelec prokázal, že je u mí střílet, protože zvládl oba pokusy. Ale předcházel tomu náš zbytečný faul,“ shrnul Hloušek. Autorem nedovoleného zákroku byl Šenkeřík.
Nedlouho poté ho v roli nešťastníka vystřídal veterán Vaniak. Měl míč ve své moci, ale najednou se balon kutálel do prázdné brány. A na tribuně se všichni ptali: Co se stalo?
„Rozhodčí mi písknul sedm sekund držení míče, přestože mě domácí atakovali,“ líčil Martin Vaniak. „V první chvíli jsem myslel, že bude pískat faul na mě, proto jsem míč pustil. Jenže stal se opak. Myslím si, že se taková věc nedělá,“ doplnil.
„A protože sudí hned nechal rozehrát a my jsme na to nezareagovali, prohrávali jsme 0:2,“ přidal Hloušek.
A rázem svítilo na tabuli 2:0. „Nebylo to příjemné,“ řekl Vaniak. Čím to? Že by na tým dolehla bouřlivá atmosféra. „Ani ne, začátek nám vyšel. Jenže pak přišla ta penalta,“ upozornil Vaniak. Jak mu při nich bylo? „V obou případech jsem vystihnul směr střely, tu první jsem dokonce tečoval. Druhá byla výborně kopnutá. Určitě lepší než ta první. Neměl jsem nárok,“ rekapituloval Vaniak.
V kabině Slavie nastala o přestávce válečná porada. Téma znělo jednoznačně: Jak zabránit blamáži. Ztratit tříbrankové vítězství z úvodního duelu, to by byla pohroma.
„Měli jsme za úkol pokrývat si míč na útočné polovině a snažit se ho tam udržet,“ prozradil plán Hloušek. Splnil ho dokonale. „Všiml jsem si, že nabíhá Černý, ale protože obránci ustupovali, zkusil jsem to u lajny sám.
Pak jsem uviděl ve vápně Standu a zkusil jsme to tam dát jako v prvním zápase jsem to udělal na Šenkeříka. A vyšlo to i podruhé,“ usmíval se Hloušek.
Mohl se smát. Domů si vezl postup.
