Vaniak: Všude slyšíme, že dostaneme dardu
Chytal, nechytal, pak zase chytal a nechytal. No a dnes bude v dalším utkání základní skupiny Evropské ligy ve Valencii opět za Slavii chytat. A nejspíš naposledy v životě v evropských pohárech.
„Může to být zápas na rozloučenou,“ říká devětatřicetiletý mazák Martin Vaniak, který zřejmě příští rok ukončí aktivní kariéru.
V prvním ligovém kole vyrobil školácké hrubky a jeho místo zaujal mladík Hanuš. Poté slavil návrat a opět se o něm začalo mluvit jako o Čarodějovi. V neděli v Kladně ho však v roli slávistické brankářské jedničky vystřídal Deniss Romanovs, jemuž vypršel zapřený disciplinární trest. A nejspíš už nadobro.
„Na pondělní schůzce mi trenér Jarolím řekl, že musí najít gólmana pro Slavii do budoucna, a proto se rozhodl dávat přednost Denissovi,“ líčil Vaniak.
Dnešek bude výjimkou, neboť lotyšský brankář si léčí poraněnou páteř z utkání s Kladnem. „Vykopnou mě dveřma a vrátím se oknem. To říkám samozřejmě v nadsázce,“ glosoval to s úsměvem jeho starší kolega pár hodin před bitvou ve Valencii.
V jaké atmosféře se odehrála schůzka s trenérem Jarolímem?
„V naprosto pohodové. Už po zápase s Kladnem mi řekl, abych za ním druhý den přišel. A tam mi oznámil, že jedničkou bude Deniss. Byl jsem na to nachystaný.“
Opravdu jste nebyl zklamaný?
„Ne. Tenhle rok měl sloužit k tomu, aby se hledal brankář pro Slavii a já mu budu krýt záda.“
„Jako to jo. Ale to je věc trenéra.“
Ten vaši výměnu pro zápas s Kladnem zdůvodňoval tím, že Romanovs je lepší ve vybíhání. Zopakoval to?
„Tohle mi řekl taky.“
Berete to?
„Spíš vidím důvod v tom, že Slavia musí myslet na budoucnost. Už když mě kupovali, tak věděli, že vybíhání není moje silná stránka. Prostě jsem takový, že zůstanu na čáře a chytnu to na ní.“
Nemělo k vyjasnění brankářské hierarchie ve Slavii dojít dříve?
„Určitě mohlo. Hlavně byl ale problém v tom, že Deniss zatajil ten disciplinární trest pro evropské poháry. Jinak by začal jako jednička a vůbec by se to neřešilo v médiích.“
Neměl jste nutkání jako zkušený matador říct: Trenére, pojďme si udělat jasno?
„To není moje starost. Jsem placený od toho, abych hrál. Tohle jsou záležitosti realizačního týmu. Je jich tam na to dost. Vždycky spolu o změně na jakémkoli postu diskutují.“
Zažil jste někdy předtím podobnou nečitelnost?
„Spíš jsem nikdy nezažil tak časté střídání gólmanů. Ale je to věc trenéra. Bere to tak, že gólmani jsou stejní jako hráči v poli, a ne tak, jak to berou někteří jiní trenéři a odborníci, že gólman je specifická role a měl by zůstat v klidu. U nás je to totiž spíš o psychice než o fyzickém výkonu.“
Máte ještě šanci si vybojovat místo jedničky?
„Myslím, že už ne. Spíš jde o Denisse. Aby ukázal kvality a bylo vidět, že Slavia má gólmana pro budoucnost. Je mu jednatřicet a podle mě může ještě pět let chytat.“
„Mně se po gólmanské stránce líbí. Má rozvahu, výbornou kopací techniku, vybíhání má určitě lepší než já. Ale jde také o to, jak mu pomůže mužstvo. Není to o jednom člověku.“
Ve Valencii to může být váš poslední zápas v pohárové Evropě. Nebojíte se, že byste dostal na rozloučenou lidově řečeno dardu?
„Že tady dostaneme dardu, to je slyšet pomalu z každého koutu. Ale co, vždycky je lepší být připravený na nejhorší a pak překvapit. Pro mě by bylo ideální, kdybych aspoň něco chytil. To je moje filozofie. Pokaždé jdu na plac s tím, abych chytal tak, abych měl čisté svědomí před sebou i před spoluhráči.“
Vzpomněl jste si už na Sevillu, kde jste v Lize mistrů tahal hned čtyřikrát míč ze sítě?
„Vzpomněl. Musím se přiznat, že já mám se španělskými celky vůbec dost špatnou bilanci. Hlavně u nich. S Olomoucí jsem chytal v Zaragoze, ve Vigu, pak za Slavii v Seville a nikdy jsem neměl moc důvodů k radosti. Teď jsme ve Valencii a byl bych rád, kdyby se to na konci kariéry aspoň jednou otočilo pro mě.“
Jak se vám na sklonku kariéry vyklízí pozice jedničky?
„Budu rád, když ukončím kariéru na výsluní. Nerad bych byl ten, kdo se na hřišti drží zuby nehty, i když výkonnost už na to nemá. Jsem rád, že jsem ještě na podzim dostal šanci a mohl jsem v některých zápasech, jako třeba s Baníkem nebo s Bohemians, ukázat, že na českou ligu ještě mám. A mám i čisté svědomí, že jsem pro Slavii udělal dost věcí.“
Příští léto vám v Edenu končí smlouva. Co s vámi bude dál?
„Budu to řešit až na jaře. Ale chtěl bych u fotbalu zůstat. A sice u toho, čemu nejlíp rozumím, což je gólmanská práce. Prostě bych rád předal dál to, co jsem já dostal od fotbalu. Hlavně tedy zkušenosti mladým klukům. Aby si mohli prožít to, co jsem si prožil já za dvacet let mé kariéry.“
Do brány se už opravdu nepostavíte? Třeba v nižší soutěži v Rakousku?
„Bude mi čtyřicet let a ta doba už skončila. Ani to zdraví už není, jak bývalo. Mám dokonce i artrózu kyčle. Bude lepší, když to pověsím na hřebík. A proč by někdo kupoval čtyřicetiletého chlapa?“
